13 C 9/2023-24 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene služebnosti č. , Anonymizováno, uzavřená mezi žalovaným jako dárcem a obdarovaným , jméno FO, (synovcem žalovaného), jíž došlo k bezúplatnému převodu nemovitostí - pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m², druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , část obce , adresa, , způsob využití rodinný dům, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m², druh pozemku zahrada, to vše zapsané na LV č. , hodnota, vedeném pro obec a katastrální území , adresa, , u katastrálního úřadu , Anonymizováno, Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „předmětné nemovitosti“), je neplatná. Tvrdila, že smlouvy jsou neplatné podle § 747 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) z důvodu, že v rodinném domě č. p. , Anonymizováno, se nachází rodinná domácnost účastníků a žalobkyně nedala k uzavření smluv souhlas. Dále tvrdila, že je od roku , Anonymizováno, vážné nemocná, byla u ní diagnostikována roztroušená skleróza, přičemž vznik onemocnění připisuje žalobkyně fyzickému i psychickému napadání ze strany žalovaného. Žalobkyně bydlí od , datum, z důvodu nemoci v , zdravotnické zařízení, a podle jejího názoru žalovaný využil této nepřítomnosti a uzavřel předmětné smlouvy. Jako žalovaného označila žalobkyně svého manžela , Jméno zainteresované osoby 1/0, .2. V podání ze dne 14. 4. 2023 žalobkyně podrobně popsala průběh manželství účastníků a k tomu předložila množství listinných důkazů.3. Žalovaný navrhl soudu, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Namítal, že předmětné nemovitosti byly od roku 1981 v jeho výlučném vlastnictví. Po odchodu žalobkyně do domova se žalovaný rozhodl nemovitosti převést na svého synovce, neboť žalovaný je bezdětný a jeho zdravotní stav není uspokojivý. Synovec žalovaného umožnil žalovanému zřídit služebnost doživotního užívání darovaných nemovitostí, pomáhá mu v domácnosti, s udržováním domu a zahrady. V době převodu předmětných nemovitostí účastníci již nevedli společnou domácnost, neboť žalobkyně domácnost trvale opustila dne , datum, , proto nebylo třeba jejího souhlasu s převodem. Samotná žaloba nesplňuje zákonné podmínky a je podle žalovaného důsledkem toho, že žalovaný nemovitosti neprodal, ale bezúplatně převedl. Dále žalovaný popřel, že by se dopustil fyzického či psychického napadání vůči žalobkyni. Projevy nemoci žalobkyně se začaly projevovat již krátce po uzavření manželství účastníků, což žalovaný těžce snášel. Nenechával žalobkyni samotnou, všude chodil s ní. Žalovaný chtěl jít bydlet společně s žalobkyní do domova, avšak bylo mu řečeno, že na umístění nemá nárok.4. V rámci závěrečného návrhu po koncentraci řízení a skončení dokazování žalobkyně navrhla soudu, aby byla synovci žalovaného uložena povinnost nahradit žalobkyni částku, která by jí kompenzovala ztrátu zdraví, když synovec nabyl předmětné nemovitosti zadarmo a ona na těchto nemovitostech v průběhu manželství pracovala.5. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, .6. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl ke dni , datum, výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, které nabyl na základě dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů ze dne , datum, .7. Z darovací smlouvy, jejíž součástí byla smlouva o zřízení věcného břemene č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , včetně prohlášení o pravosti podpisu, bylo zjištěno, že žalovaný jako dárce uzavřel se svým synovcem , jméno FO, jako obdarovaným smlouvu, na základě které žalovaný bezplatně daroval předmětné nemovitosti , jméno FO, s tím, že ten zřídil ve prospěch žalovaného věcné břemeno služebnosti k těmto nemovitostem v rozsahu, v jakém je dosud žalovaný užíval. Dále se obdarovaný zavázal, že poskytne žalovanému nezbytnou péči v případě nemoci, nemohoucnosti nebo jiných závažných potíží. Smlouva byla sepsána advokátem, který zároveň ověřil pravost podpisů účastníků smlouvy.8. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že od , datum, je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí synovec žalovaného , jméno FO, , který nemovitosti nabyl na základě darovací smlouvy ze dne , datum, . K předmětným nemovitostem je rovněž zřízena služebnost užívání pro žalovaného.9. Návrhy žalobkyně na provedení důkazů – výslechem účastníků řízení; inzerátem; dopisem ze dne , datum, ; závětí; lékařskými zprávami ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ; diplomem z roku 1987; dopisem z roku 1988; listinou nazvanou „rekonstrukce domu“; listinou nazvanou „pracovní návštěvy od roku 2012; listinou nazvanou „společný a osobní majetek“; fotografiemi domu z roku 1995, 1998; listinou nazvanou „urážky z roku 1997“; SMS po odchodu do domova; dohodou o vypořádání majetku; znalecký posudek o ceně nemovitosti; oznámením MěÚ v , adresa, , jméno FO, ze dne , datum, ; protokol MěÚ ze dne , datum, ; žádostí o poskytování služeb ze dne , datum, , aktualizace z , datum, a zařazení do evidence ze dne , datum, , soud z důvodu ekonomie řízení zamítl, neboť skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu byly zjištěny z již provedených důkazů a provedení dalších důkazů by bylo nadbytečné.10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že účastníci jsou manželé ode dne , datum, . Žalovaný byl výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí do dne , datum, , kdy se výlučným vlastníkem stal synovec žalovaného na základě darovací smlouvy uzavřené s žalovaným. Součástí smlouvy bylo ujednání o zřízení doživotního užívání předmětných nemovitostí žalovaným.11. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.12. Podle § 747 o. z. platí, že má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním (odst. 1). Jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání (odst. 2).13. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.14. Podle závěru Nejvyššího soudu vyjádřeného v usnesení ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. 24 Cdo 3686/2020 platí i v případě žaloby na určení neplatnosti právního jednání podle § 747 o. z. podmínka, že žalobce musí mít na určení neplatnosti naléhavý právní zájem podle § 80 o. s. ř., přičemž podle ustálené soudní praxe (rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný pod č. 17 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1972, podle nějž je naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým, určovací žaloba nemůže být zpravidla opodstatněná tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti) má určovací žaloba podle ustanovení § 80 o. s. ř. především preventivní charakter a má místo především tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak.15. Má-li právní otázka, o níž má být rozhodnuto určovacím výrokem, povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu. Pokud soud dojde k závěru, že žalobce nemá na určení neplatnosti naléhavý právní zájem, nezabývá se věcnými aspekty žaloby (srov. s rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. II Odon 50/96, uveřejněný v časopisu Soudní rozhledy č. 5/1996 a dále R 68/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2006, sp. zn. 26 Cdo 2196/2005; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. 26 Cdo 1582/2005).16. Promítnuto do poměrů projednávané věci, žalobkyně nemá na určení neplatnosti darovací smlouvy, jejíž součástí je smlouva o zřízení služebnosti, naléhavý právní zájem. Určení neplatnosti smluv je toliko předběžnou otázkou, jež nemůže mít vliv na právní postaven