16 C 237/2022-27 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 13 816,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši zákonné sazby jdoucím z částky 8 730,53 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr poskytnutý podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti ve výši 20 000 Kč, kdy žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni úrok v částce 10 681,12 Kč a celková dlužná částka, kterou byl žalovaný povinen na základě smlouvy o podnikatelském úvěru žalobkyni zaplatit, včetně úroků a poplatků za poskytnutí úvěru činila 30 681,12 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 278,38 Kč se splatností první splátky ke dni 25. 6. 2020 a následujících splátek vždy ve stejný den každého následujícího kalendářního měsíce s tím, že datum splatnosti poslední splátky bylo dne 25. 5. 2022 a žalovaný tak měl celkem uhradit 24 splátek. Dále žalobkyně uvedla, že jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dohodnutých splátek podnikatelského úvěru, zůstává ke dni splatnosti poslední splátky, tedy ke dni 25. 5. 2022 k zaplacení na jistině a úroku z půjčky částka 8 730,53 Kč, když žalovaný i přes opakované výzvy žalobkyně na uvedený závazek uhradil pouze částku 27 346 Kč, a to 5. 6. 2020 částku 1 279 Kč, dne 26. 7. 2020 částku 1 279 Kč, 23. 8. 2020 částku 1 279 Kč, dne 29. 9. 2020 částku 1 417 Kč, dne 25. 10. 2020 částku 1 279 Kč, dne 29. 11. 2020 částku 1 432 Kč, dne 7. 1. 2021 částku 1 490 Kč, dne 31. 1. 2021 částku 1 432 Kč, dne 10. 3. 2021 částku 1 523 Kč, dne 5. 4. 2021 částku 1 523 Kč, 9. 5. 2021 částku 1 524 Kč, dne 6. 6. 2021 částku 1 510 Kč, dne 28. 6. 2021 částku 1 269 Kč, dne 5. 8. 2021 částku 1 511 Kč a dne 26. 11. 2021 částku 7 589 Kč Vedle toho se žalobkyně po žalovaném domáhá také zaplacení částky 777,02 Kč jako smluvní pokuty dle smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné částky denně ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky úvěru, tedy ode dne 26. 5. 2021 do 22. 8. 2022 z částky 8 730,53 Kč. Dále se žalobkyně v souladu s ustanoveními smlouvy domáhá uhrazení celkové částky 4 308,85 Kč, která představuje poplatky za odeslané SMS, e-mailové, jakož i telefonické upomínky k zaplacení dlužné částky, a to za 30 neuhrazených poplatků ve výši 20 Kč za SMS, to je celkem 600 Kč, dále 29 neuhrazených poplatků ve výši 15 Kč za e-mail, to je celkem 435 Kč, 48 neuhrazených poplatků ve výši 50 Kč za telefonní hovor, tj. celkem 2 400 Kč, poplatku za předání k vymáhání inkasní agentuře ve výši 400 Kč a nákladů na vymáhání inkasní agenturou ve výši 473,85 Kč. Žalovaný byl přitom před podáním žaloby žalobkyní vyzván přípisem ze dne 8. 8. 2022 k úhradě této pohledávky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Ze žalobkyní předložených listin, to je ze smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne [datum], splátkového kalendáře ke smlouvě o podnikatelském úvěru [číslo] dokladu o převodu částky 20 000 Kč dne 20. 5. 2020 na účet číslo [bankovní účet], jakož i z dopisu za žalobkyně žalovanému ze dne 8. 8. 2022 spolu s připojeným poštovním podacím archem soud vzal za prokázán skutkový stav, jak byl žalobkyní tvrzen v podané žalobě, na nějž proto v dalším pro stručnost odkazuje. 5. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný v souladu s ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru, když žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému a poskytla peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s úrokem ve smlouvě vyčísleným částkou 10 681,12 Kč za dobu poskytnutí úvěru. Přitom se jedná o úvěr podnikatelský, jak je ve smlouvě výslovně uvedeno s tím, že dále se ve smlouvě stanoví, že úvěr se poskytuje pro účely podnikatelské činnosti klienta (žalovaného) a rovněž žalovaný je ve smlouvě označen dalšími údaji jako podnikatel (například uvedením IČO,„ se sídlem“ apod.). Žalobkyně svou povinnost z uzavřené smlouvy splnila, když žalovanému dohodnuté peněžní prostředky poskytla a žalovanému tak vznikla povinnost tyto vrátit spolu s dohodnutým úrokem. Žalovaný tuto svou smluvní povinnost porušil, když úvěr a úrok v dohodnuté době žalobkyni nezaplatil a je proto povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit i dohodnutý úrok, jakož i další dohodnutá plně (poplatky za upomínky). Žalovaný se dostal do prodlení, podle ust. § 1970 občanského zákoníku je proto žalobkyně jako věřitelka oprávněna požadovat, aby vedle těchto plnění žalovaný jí ode dne následujícího po dni splatnosti, jak byl dohodnut ve smlouvě, zaplatil i úrok z prodlení, jehož výše odpovídá výši stanovené v § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 7 914,80 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, dále odměny za právní zastupování žalobkyně v řízení advokátem stanovené dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, účast u soudního jednání) v částce 4 980 Kč, dále náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tyto tři úkony právní služby v paušální částce 300 Kč/úkon, tj. částky 900 Kč a částky 1 234,80 Kč jako 21 % DPH z odměny a náhrad (tedy vyjma zaplaceného soudního poplatku) přiznané podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v platném znění, když advokátka, která zastupovala žalobkyni v řízení osvědčila, že je plátkyní DPH.