17 C 139/2023-47 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 31 909,93 Kč se smluveným úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že [právnická osoba], uzavřela [datum] s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] s úvěrovým limitem 30 000 Kč. Na jejím základě poskytla banka žalovanému postupně celkem 41 724,30 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr bance vrátit společně s úrokem 16,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 900 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, a hradit poplatky dle ceníku, který byl nedílnou součástí smlouvy. Před uzavřením smlouvy banka prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od něj a z transakcí na jeho účtu u banky. Žalovaný se dostal do prodlení mimo jiné s plněním splátek za červen, červenec a srpen 2022, proto banka využila svého oprávnění dle smlouvy a přistoupila k zesplatnění úvěru k 23. 9. 2022. Následně pohledávku postoupila na žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem. Z žalované částky představuje 29 809,93 Kč nevrácenou jistinu úvěru, 3 226 Kč kapitalizované úroky od prvního čerpání do postoupení pohledávky, 1 657,66 Kč kapitalizované úroky z prodlení do postoupení pohledávky a 2 100 Kč náklady prodlení dle ceníku (300 Kč za každých 10 dní prodlení se splátkami za červen, červenec a srpen 2022). 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně úroku ve výši 1,9 % ročně z částky 29 809,93 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení. Proto soud v tomto rozsahu řízení zastavil podle § 96 odst. 2 občanského soudního řádu. 4. Soud provedl důkaz listinami a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: [právnická osoba], se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský revolvingový úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše limitu 30 000 Kč a vést úvěr na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], oproti tomu se žalovaný zavázal bance úvěr vracet společně s úrokem 16,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách 900 Kč, splatných vždy 20. den každého kalendářního měsíce, přičemž souhlasil, že splátky budou bankou inkasovány z jeho účtu [bankovní účet]. Současně se zavázal hradit bance za každé čerpání cenu dle ceníku, ke dni uzavření smlouvy 50 Kč, jakož i další poplatky, přičemž ceník i všeobecné obchodní podmínky učinily strany součástí smlouvy. Dále si strany sjednaly oprávnění banky prohlásit celý úvěr za splatný v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo do prodlení se splacením více než 2 splátek. - smlouva o revolvingovém úvěru z [datum]. V ceníku banky jsou mimo jiného stanoveny náklady spojené s prodlením ve výši 300 Kč za 10 dní prodlení. - ceník pro soukromou klientelu 5. Při žádání o úvěr žalovaný uvedl příjem [částka], nájemné [částka], životní výdaje žalovaného stanovila banka dle statistických údajů o životních nákladech a nákladech na bydlení na [částka], banka lustrovala žalovaného v registru CCB a vlastním systému, kde zjistila dva předchozí úvěry žalovaného, které mu sama poskytla, a to v [anonymizováno] [rok] se splátkou 4 512 Kč a v [anonymizováno] [rok] se splátkou 600 Kč – posouzení úvěruschopnosti [právnická osoba] 6. Existence předchozích úvěrů poskytnutých [právnická osoba], vyplývá rovněž z výpisů z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok]. Z těch je dále zřejmý i pravidelný příjem žalovaného od zaměstnavatele [právnická osoba], v částkách 33 695 Kč a 31 185 Kč, dále běžné výběry hotovosti a platby kartou s tím, že příjmy žalovaného převyšovaly jeho výdaje a konečný zůstatek na účtu byl každý měsíc kladný. 7. Za dobu trvání smlouvy žalovaný celkem vyčerpal 41 724,30 Kč, přičemž po předchozích drobných prodleních trvale přestal hradit dohodnuté splátky od [anonymizováno] [rok] – stav úvěru v minulosti, výpis z úvěrového účtu č. [bankovní účet] 8. [příjmení] vyzvala žalovaného k úhradě dluhu po splatnosti 3 771 Kč do [datum] s upozorněním, že jinak bude požadovat okamžité splacení celého úvěru (dopis z [datum]), a následně oznámila žalovanému, že pro jeho neuhrazení se celá pohledávka ze smlouvy o úvěru stala splatnou k 23. 9. 2022 (dopis z [datum] s poštovním podacím archem). Později oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy postoupila na žalobkyni (dopis z [datum] s podacím lístkem). 9. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. 10. Ve zbývající části je žaloba zcela důvodná. Převzetím závazku původní věřitelky poskytnout žalovanému k jeho žádosti opakovaně peněžní prostředky a oproti tomu převzetím závazku žalovaného v určité době tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. S ohledem na výši úvěrového limitu (30 000 Kč) a výši sjednaných měsíčních splátek (900 Kč) lze přitom údaje zjištěné právní předchůdkyní žalobkyně ohledně poměrů žalovaného považovat za dostačující pro řádné posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a současně z nich lze učinit závěr, že objektivně nic nenasvědčovalo tomu, že by žalovaný nebyl schopen úvěr s takto nastavenými parametry splácet. Z výpisů z účtu žalovaného a registru CCB bylo možné dovodit, že žalovaný má pravidelný příjem ze zaměstnání převyšující 30 000 Kč měsíčně, který je při existenci dalších dvou závazků ze smluv o úvěru se splátkovým zatížením 5 112 Kč měsíčně a při jeho výdajích, jež lze hodnotit jako běžné, dostatečný pro další pravidelné měsíční splátky 900 Kč. Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně poskytnutím úvěru svůj závazek splnila, žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by úvěr zcela splatil. Protože žalobkyně současně prokázala, že je nositelkou žalované pohledávky, soud žalobě vyhověl včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení a na úrok, jehož výši žalobkyně oproti smlouvě upravila tak, aby vyhovovala zákonnému omezení v § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, a to v celkové výši 7 017 Kč, sestávající ze soudního poplatku 1 596 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba) po 500 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z odměny advokáta za doplnění skutkových tvrzení k výzvě soudu ve výši 2 380 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky, z náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, z náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 941 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy o úvěru, ve výši úvěru, splátek, případně poplatků, v datu splatnosti úvěru a ve výši žalované částky. 12. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena b) sazebníku 1 596 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 1 277 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 319 Kč.