17 C 162/2022-68 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhá vůči žalovanému zaplacení částky 200 982,86 Kč. Uvedla, že její právní předchůdkyně [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], uzavřela s žalovaným po posouzení jeho úvěruschopnosti [datum] smlouvu o úvěru č. [rok], v níž se zavázala poskytnout mu úvěr ve výši 259 532 Kč oproti závazku žalovaného úvěr splácet spolu s úrokem 4,4 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách 2 678 Kč. [příjmení] žalovanému úvěr poskytla, konkrétně 200 000 Kč vyplatila na jeho účet, 1 500 Kč použila na úhradu poplatku za jeho poskytnutí a 58 032 Kč na úhradu pojištění schopnosti splácet. V důsledku prodlení žalovaného následně přistoupila v souladu se smlouvou 17. 10. 2019 k zesplatnění celého úvěru. Po zesplatnění úvěru bylo žalovaným zaplaceno 51 793,71 Kč, což žalobkyně započetla na dlužnou jistinu úvěru, takže žalovaná částka představuje nesplacený zbytek jistiny úvěru. Vedle toho žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok, jak vyplývá z výroků rozsudku. Žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou ze [datum] na společnost [právnická osoba], což bylo žalovanému oznámeno dopisem z [datum], a po zániku této společnosti v důsledku fúze sloučením s žalobkyní v průběhu řízení se stala nositelkou pohledávky právě žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud provedl dokazování listinami a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 4. [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 259 532 Kč, z toho částku 200 000 Kč na účet [číslo] [bankovní účet], 1 500 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a 58 032 Kč na úhradu pojištění schopnosti splácet, k němuž žalovaný přistoupil. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve 120 měsíčních splátkách po 2 678 Kč, zahrnujících úrok ve výši 4,4 % ročně a splatných vždy 20. den v měsíci, počínaje 20. 12. 2018 Součástí smlouvy o úvěru strany učinily mimo jiné [anonymizováno] obchodní podmínky pro úvěry, v jejichž článcích 9 a 10 bylo zakotveno oprávnění banky prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný mimo jiné tehdy, pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou splátky úvěru, úroků nebo jakékoliv jiné částky, k jejímuž zaplacení je povinen (vše návrh na uzavření smlouvy o úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [rok] z [datum], akceptace tohoto návrhu z téhož dne včetně [anonymizováno] obchodních podmínek pro úvěry). 5. [příjmení] žalovanému vyplatila část úvěru 200 000 Kč bezhotovostně [datum] na účet [číslo] [bankovní účet] (výpis z účtu žalovaného za [anonymizováno] [rok]). Dopisem ze [datum] přistoupila banka k rozhodnutí o okamžité splatnosti celého úvěru s odůvodněním, že ve stanoveném termínu nebyl žalovaným uhrazen stávající dluh po splatnosti. Dlužná částka k tomu dni činila 255 650,77 Kč a banka vyzvala žalovanému k jejímu zaplacení do 31. 10. 2019 (oznámení o okamžité splatnosti včetně poštovního podacího archu). Do doby zesplatnění žalovaný celkem zaplatil podle smlouvy 14 977,22 Kč a už se zaplacením první splátky se dostal do prodlení (souhrnný výpis z úvěrového účtu). 6. Před uzavřením smlouvy žalovaný sdělil bance, že je svobodný, bydlí v nájmu, je zaměstnán na dobu neurčitou ve [právnická osoba], a. s., s čistým měsíčním příjmem [částka] a jeho celkové měsíční výdaje činí [částka], z toho [částka] na bydlení a [částka] na domácnost (doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru z [datum]). Dále si od něj banka vyžádala tři výpisy z účtu za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], z nichž vyplývá, že zůstatky na účtu ke konci jednotlivých měsíců činily 640,41 Kč, 1 258,20 Kč a 21,43 Kč, přičemž příjmy žalovaného činily v [anonymizováno] [částka] (výplata [právnická osoba], [částka], nemocenské dávky [částka]), v [anonymizováno] [částka] v podobě [anonymizováno] dávek a v [anonymizováno] [částka] v podobě přeplatku za energie, oproti tomu výdaje žalovaného byly v [anonymizováno] [částka], v [anonymizováno] [částka] a v [anonymizováno] [částka] (výpisy z účtu). 7. [příjmení] oznámila žalovanému, že pohledávku se shora uvedené smlouvy o úvěru postoupila [datum] společnosti [právnická osoba] (dopis z [datum] včetně poštovního podacího archu). 8. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. 10. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. 11. Oznámením o postoupení pohledávky ve spojení s následnou fúzí sloučením v průběhu řízení žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. 12. Přestože v novém zákoně o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy konstruována jako relativní (tedy k námitce spotřebitele), toto neodpovídá evropskému právu, dosavadní judikatuře Soudního dvora Evropské