17 C 204/2023-24 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 11 088 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný je zapsán jako jeho provozovatel/vlastník. Ten neměl od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno povinné zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Proto mu vznikla povinnost zaplatit za tuto dobu žalobkyni příspěvek, jehož výše činí v souladu s vyhláškou u daného typu vozidla částku 93 Kč za den, v daném případě za 116 dnů tedy 10 788 Kč. Kromě toho mu vznikla druhotná zákonná povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle vyhlášky ve výši 300 Kč. Žalovaný byl písemně vyzván k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s jeho uplatněním výzvou, která mu byla odeslána [datum], přičemž splatnost nastává uplynutím 30 dnů od doručení výzvy. Dnem následujícím po uplynutí třicetidenní lhůty od doručení se tak v souladu se zákonem dostal do prodlení, proto žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Soud provedl dokazování výpisem z databáze žalobkyně, výzvou žalobkyně [číslo] z [datum] a poštovním podacím archem a zjistil následující skutkový stav. Žalovaný je veden jako vlastník/provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru 2 771 cm3, [registrační značka], [VIN kód], od [datum], přičemž v období od [datum] do [datum] bylo uvedené vozidlo evidováno jako nepojištěné. Z tohoto důvodu byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení příspěvku do garančního fondu v celkové výši 10 788 Kč (116 dnů po 93 Kč) s tím, že náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku 300 Kč nebude žalobkyně požadovat, zaplatí-li příspěvek do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána na adresu trvalého pobytu [ulice a číslo], [obec], [datum]. 5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla. § 1 odst. 2 písm. a), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 tohoto zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 93 Kč a výše nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a neujednají-li si strany jinou výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 citovaného nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je v registru vozidel evidován jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla. Proto bylo jeho povinností uzavřít pojistnou smlouvu o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a v případě jejího porušení mu vznikla zákonná povinnost k úhradě stanoveného příspěvku. Žalovaný v řízení netvrdil, že by údaje v registru o nepojištění vozidla byly chybné nebo že by příspěvek zaplatil, a proto soud žalobě vyhověl. Žalobkyně totiž prokázala, že žalovanému odeslala výzvu k zaplacení žalované částky v zákonem stanovené minimální lhůtě 30 dnů. Nezaplacením žalované částky v den splatnosti vznikla žalovanému druhotná povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené k zaplacení příspěvku, který je prvním dnem prodlení. 7. Přestože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, nepovažuje soud veškeré požadované náklady řízení, které jí vznikly, za účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Ze soudního rejstříku je zřejmé, že žalobkyně u zdejšího soudu uplatnila 24. 3. 2023 pod spisovou značkou [spisová značka] vůči žalovanému právo na zaplacení příspěvku za nepojištění totožného vozidla za předcházející období od [datum] do [datum] ve výši 6 252 Kč. Rozsudkem ze [datum] soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a současně přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení 1 489 Kč podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení, jejichž náhradu žalobkyně uplatňuje v tomto řízení, tak nebyly zcela potřebné k účelnému uplatňování práva, protože kdyby žalobkyně uplatnila pohledávku žalovanou pod spisovou značkou [spisová značka] a pohledávku žalovanou v tomto řízení v jedné žalobě, což učinit mohla, vznikly by jí nižší náklady. Žalovala by totiž pohledávku v celkové výši 17 340 Kč, takže by zaplatila soudní poplatek pouze ve výši 800 Kč (nikoliv 400 Kč a 800 Kč) a náklady právního zastoupení by činily pouze 1 452 Kč (nikoliv 1 089 Kč a 1 452 Kč); celkové náklady řízení by tak byly 2 252 Kč a pouze tuto částku lze považovat za účelně vynaloženou. Rozdělením pohledávek do samostatných žalob dochází zcela zbytečně a uměle k navyšování nákladů řízení. Jinými slovy, náklady, jejichž náhradu uplatňuje žalobkyně v této věci, respektive které jí byly přiznány ve věci [spisová značka], vůbec nemusely vzniknout. Protože žalobkyni již byla v předchozím řízení přiznána náhrada nákladů řízení 1 489 Kč, přiznal jí soud v této věci pouze rozdíl oproti částce 2 252 Kč, tedy 763 Kč. 8. Pro úplnost soud uvádí, že částka 2 252 Kč sestává ze soudního poplatku 800 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokátky za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tyto úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, vozidla a nepojištěného období, datu doručení výzvy k zaplacení a výši žalované částky.