26 C 47/2023-37 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Podaný návrh odůvodnila tím, že žalovaný, jako vlastník nákladního motorového vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], VIN: [kód], nesplnil svoji zákonnou povinnost, neboť uvedené vozidlo a) v době od 20. 11. 2020 do 31. 1. 2021, tedy po dobu 73 dní, b) v době od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021, tedy po dobu 89 dní a c) v době od 1. 5. 2021 do 31. 7. 2021, tedy po dobu 92 dní provozoval v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. v platném znění, neboť v uvedených dobách nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Z popsaných důvodů je tak žalovaný povinen žalobkyni zaplatit příspěvky za tyto doby, po které bylo vozidlo v rozporu s uvedeným předpisem provozováno, přičemž výše těchto příspěvků včetně nákladů na jeho uplatnění, nákladů upomínání a nákladů na jejich vymáhání je ve výši žalované částky. Splatnost příspěvku a) nastala dnem 2. 2. 2022, příspěvku b) dnem 22. 3. 2022 a c) dnem 24. 5. 2022. Protože žalovaný příspěvky v době splatnosti nezaplatil a neučinil tak ani následně, byť byl k tomu vyzván v předžalobní výzvě, domáhá se žalobkyně těchto nároků u soudu podanou žalobou. 2. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl dle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procení obraně neuvedl ničeho. 3. U jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila a ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, provedl soud dokazování listinami označenými k důkazu žalobkyní a ze zjištěných údajů o vozidle vzal za prokázané, že vlastníkem či provozovatelem [značka automobilu] [registrační značka] byl v žalované době žalovaný. Z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 19. 11. 2021, 6. 1. 2022 a 10. 3. 2022 soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k zaplacení příspěvků do GF žalobkyně za shora uvedenou dobu, po kterou bylo vozidlo [registrační značka] provozováno bez sjednaného pojištění a z následných upomínek ze dne 23. 2. 2022, 13. 4. 2022 a 15. 6. 2022, že žalovaný byl upomínán k úhradě ke dni vystavení upomínek nezaplacených příspěvků. Z předžalobních upomínek a listin prokazujících odeslání všech písemností určených žalovanému žalobkyní cestou držitele poštovní licence bylo zjištěno, že před podáním žaloby splnila žalobkyně svoji povinnost a vyzvala ho naposledy k zaplacení dluhu. 4. Z tvrzení žalobkyně a z předložených listinných důkazů, kterým nikdo neodporoval, soud dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej popsala žalobkyně v návrhu. Bylo zjištěno, že žalovaný v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – dále také jen„ zákon“), provozoval výše uvedené vozidlo v období od 20. 11. 2020 do 31. 1. 2021, od 1. 2. 2021 do 30. 4. 2021 a od 1. 5. 2021 do 31. 7. 2021 bez sjednaného zákonného pojištění a je proto povinen uhradit žalobkyni„ příspěvek nepojištěných“. Vzhledem k tomu, že žalovaný na písemné výzvy žalobkyně k jeho úhradě nereagoval a dosud příspěvek nezaplatil, soud žalobě vyhověl a to i co do požadovaných zákonných úroků z prodlení z žalované částky, na které žalobkyni svědčí nárok podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 5. Z hmotněprávního hlediska soud spor posoudil podle § 4 odst. 1., 4 a 6 zákona. Výše příspěvku vyplývá z § 2 odst. 1 vyhlášky MF č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., (dále také jen„ vyhláška“). Nárok na poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek vyplývá z § 4 odst. 1 zákona a z § 2a vyhlášky. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 362 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 910 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 744 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně. 7. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., splatnost nákladů řízení vázal k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.