38 C 153/2022-69 — Okresní soud v Opavě

1. Podanou žalobou, doručenou soudu dne 29. 7. 2022, se žalobci domáhali, aby žalované byla uložena povinnost vydat žalobcům a) a b) urnu s ostatky [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemřelého dne [datum]. Tvrdili, že měli syna [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], který zemřel dne [datum]. Žalobci jsou tak rodiče zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce], žalovaná byla jeho přítelkyně. Po smrti [jméno] [celé jméno žalobce] - protože žalovaná chtěla - domluvili se žalobci s žalovanou, že pohřeb zemřelého [jméno] zařídí žalovaná. Žalovaná tedy zařídila pohřeb a zaplatila věci spojené s pohřební službou, žalobci dle dohody zaplatili pohřební hostinu a hudbu. Protože žalovaná zařídila samotný pohřeb, urna s ostatky zemřelého [jméno] byla vydána pohřební službou žalované. Dohoda mezi žalobci a žalovanou byla, že si urnu po pohřbu nechá žalovaná chvíli u sebe a poté ji žalobcům předá, aby mohl být zemřelý [jméno] uložen na rodinném hřbitově v [obec], jak si to přál. Bohužel žalovaná tuto dohodu porušila, a když chtěli žalobci urnu s ostatky svého syna na hřbitov v [obec] uložit, bezdůvodně jim žalovaná odmítla urnu s jeho ostatky vydat. Žalobci se snažili s žalovanou nějak smírně domluvit, osobně si pro urnu přijeli, žalovaná jim ji ale odmítla vydat. Žalovaná byla poté písemně vyzvána právní zástupkyní žalobců, aby předmětnou urnu s ostatky zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce] žalobcům jako jeho rodičům dobrovolně předala, a to výzvou k vrácení urny – předžalobní upomínkou – ze dne [datum], kdy ji měla vydat nejpozději do [datum]. Výzva ze dne [datum] byla žalované doručena doporučenou poštou dne [datum]. Na tuto výzvu žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum], v němž vydání urny žalobcům odmítla s tím, že pro zemřelého [jméno] obstarala hrob v [obec] a že tam urnu uloží hned, jak to bude možné, ihned jak se dokončí kamenické práce. Žalovaná byla poté ještě jednou vyzvána právní zástupkyní žalobců, aby předmětnou urnu s ostatky zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce] žalobcům jako jeho rodičům dobrovolně předala, a to Výzvou k předání urny – předžalobní upomínkou - ze dne [datum], kdy ji měla vydat nejpozději do [datum]. Výzva ze dne [datum] byla žalované doručena doporučenou poštou dne [datum]. Na tuto výzvu již žalovaná vůbec nereagovala. Žalobci se obrátili s touto věcí i na Policii ČR, ale bylo jim sděleno, že toto je občanskoprávní spor. S ohledem na ust. § 92 odst. 2 občanského zákoníku mají na vydání ostatků právo žalobci, tj. rodiče zemřelého, neboť zemřelý neměl manželku, svého syna vydědil a dalšími osobami v této posloupnosti jsou právě rodiče. Žalobci jsou i dědicové po zemřelém. Žalobci ví, že zemřelý [jméno] napsal závěť, ve které jsou povoláni za jediné dědice žalobci, syn zemřelého byl vyděděn a žalovaná není dědicem. I proto mají žalobci na ostatky zemřelého nárok. [příjmení] [jméno] nikdy za života neurčil osobu, která má na jeho ostatky nárok. Proto by nárok na ostatky zemřelého měla být dle zákonné posloupnosti. Žalovaná nebyla jeho manželkou, byla jen jeho přítelkyní, a to jen„ chvíli“, žili spolu 2 roky. Nejbližší příbuzní zemřelého byli žalobci jako jeho rodiče. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že s ní nesouhlasí a navrhla její zamítnutí v celém rozsahu. V obraně proti žalobě uvedla, že bez dvou měsíců žila 3 roky se zemřelým [jméno] [celé jméno žalobce] v druhovském vztahu, oba předpokládali dlouhodobé společné soužití a měli se velmi rádi. Bohužel došlo k předčasnému úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce]. Namítla, že k vydání urny s ostatky zemřelého žalobcům není povinna, a to vzhledem k tomu, že urna byla dne [datum] uložena na Městském hřbitově v [obec] na ul. [ulice] do hrobu připraveného [společnost] [příjmení] podnikatele [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa]. Hrobové místo si smlouvou ze dne [datum] pronajala žalovaná u provozovatele veřejného pohřebiště [územní celek], [ulice a číslo], [obec] zast. [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec]. Žalovaná vychází z toho, že podle ust. § 92 odst. 2 občanského zákoníku mají žalobci jako rodiče zemřelého na vydání urny s ostatky syna nárok jen tehdy, jestliže tyto ostatky nejsou uloženy na veřejném pohřebišti. Pohřebního obřadu se účastnili kromě žalované a jejích dcer také přátelé zemřelého, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a další. Jmenovaní přátelé zemřelého byli také seznámeni s přáním, které za života zemřelý vyslovil, a to, aby byl uložen do hrobu, který mu žalovaná připraví s tím, že až zemře i ona, bude uložena do téhož hrobu. Žalovaná popřela, že by mezi ní a žalobci došlo k dohodě o tom, že jim urnu s ostatky zemřelého předá k uložení do jejich rodinné hrobky. Pravdou je, že jim řekla, že si urnu nějakou dobu ponechá u sebe a poté ji dá do hrobu. Neměla však na mysli hrob žalobců, ale pronajatý hrob, ve kterém má v úmyslu být pohřbena vedle zemřelého jednou i ona. Ještě za života [jméno] [celé jméno žalobce], když se o věcech týkajících se úmrtí bavili, vyslovil [jméno] [celé jméno žalobce] přání, aby on i žalovaná měli společný hrob. Aby jednou až zemře i druhý z nich, byli oba uloženi v tomtéž hrobě. Navíc se vyjádřil, že s rodiči (žalobci) nechce mít nic společného, že k němu nemají dobrý vztah a že se od nich dočkal řady křivd, které jim nemůže zapomenout. Žalovaná rozhodně popírá, že by se před ní [jméno] [celé jméno žalobce] někdy vyslovil tak, že si přeje být uložen do rodinné hrobky svých rodičů. Byla to ona, kdo zařizoval pohřeb zemřelého, obřad v kostele, varhanní hudbu, jednání s pohřební službou, vyzvednutí urny, podání oznámení v regionálních novinách. Je pravdou, že pohřební hostinu si platili žalobci sami i dechovou hudbu, avšak také žalovaná na své náklady uspořádala hostinu pro svou rodinu a pro přátele zemřelého. 3. Ve stanovisku k vyjádření žalované žalobci na žalobě setrvali. Uvedli, že žalovaná nemá vůbec úctu k žalobcům jako rodičům zemřelého, k jeho sestrám, k celé rodině zemřelého a nemá žádné mravní cítění. Žalovaná ve svém vyjádření uvádí nepřesné a nepravdivé informace. Žalovaná nežila se zemřelým bez dvou měsíců 3 roky. Se zemřelým [jméno] [celé jméno žalobce] se žalovaná seznámila až koncem [měsíc] [rok], ve společné domácnosti začali žít až od srpna téhož roku. Žalovaná je povinna k vydání urny žalobcům, proto byla žaloba podána, a tato je důvodná. Pokud vůbec žalovaná ostatky uložila do hrobu, takto udělala nedůvodně, v rozporu s přáním zemřelého, v rozporu s dohodou se žalobci, v rozporu s usnesením soudu, kterým jí toto bylo zakázáno. Urna s ostatky zemřelého patří rodičům, tj. žalobcům. Ti podali v minulosti i návrh na vydání předběžného opatření a bylo jím soudem vyhověno. [název soudu] usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl správně, zakázal žalované uložit urnu s ostatky [jméno] [celé jméno žalobce] do hrobu (veřejného pohřebiště). Pokud žalovaná uložila urnu s ostatky zemřelého do hrobu v [obec], učinila tak přes nesouhlas žalobců, a dle žalobců tak učinila až po [datum], tj. až po vydání usnesení soudu. Žalovaná jedná a jednala v rozporu se zákonem a v rozporu s dobrými mravy a jedná tak stále. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] za života nikdy neprojevil přání, že chce být uložen do hrobu, který mu připraví žalovaná. Nikdy nic takového neřekl ani nenapsal. Kdyby chtěl být uložen do hrobu s žalovanou, žalobcům by to řekl. Mezi žalobci a žalovanou došlo k dohodě o tom, že jim žalovaná urnu s ostatky zemřelého předá k uložení do jejich rodinné hrobky, žalobci nemají důvod si vymýšlet. Po smrti [jméno] [celé jméno žalobce], protože žalovaná chtěla, domluvili se žalobci s žalovanou, že pohřeb zemřelého [jméno] zařídí žalovaná. Žalovaná tedy zařídila pohřeb a zaplatila věci spojené s pohřební službou, žalobci dle dohody zaplatili pohřební hostinu a hudbu, chtěli zaplatit i věci spojené s pohřební službou, žalovaná to odmítla. Žalobci i celá rodina žalobců přijeli ihned po smrti zemřelého a pomohli s přípravou, než ho pohřební služba odvezla. Protože žalovaná zařídila samotný pohřeb, urna s ostatky zemřelého [jméno] byla vydána pohřební službou žalované. Dohoda mezi žalobci a žalovanou byla, že si urnu po pohřbu nechá žalovaná chvíli u sebe, a poté ji žalobcům předá, aby mohl být zemřelý [jméno] uložen na rodinném hřbitově v [obec]. Bohužel žalovaná tuto dohodu porušila. Proč by žalovaná předtím žalobcům jako rodičům zemřelého slibovala, že si nechá urnu chvíli u sebe, a pak ji žalobcům předá, kdyby již v té době věděla, že chce být zemřelý [jméno] uložen v [obec] Protože žádné takové jeho přání nebylo. Žalovaná toto vymyslela až poté. Jinak by se přeci s žalobci takto nedomlouvala, řekla by jim to rovnou. Domluva mezi účastníky opravdu byla taková, že si žalovaná urnu chvilku nechá u sebe a poté ji vydá žalobcům a tato urna že bude uložena do rodinného hrobu v [obec]. Žalobkyně a) [celé jméno žalobkyně] se byla před pohřbem zemřeléh