10 C 221/2023-46 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] a doplněnou podáním ze dne [datum] se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 57 744 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaný dlužil předmětnou částku z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému, a to na základě celkem 38 přepravních kontrol provedených v období od [datum] do [datum] na linkách vozidel [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], a.s., sídlem v [obec], [ulice a číslo], [IČO] (dále jen dopravce) [číslo] dne [datum], [číslo] dne [datum], [datum], [datum], [číslo] dne [datum], [datum], [číslo] dne [datum], [datum], [datum], [číslo] dne [datum], [číslo] dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (vše tramvaj), [číslo] dne [datum], [datum], [datum], [číslo] dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [číslo] dne [datum], [datum], [datum], [číslo] dne [datum], [datum] (vše autobus), a dne [datum] na nespecifikované lince [číslo]. Žalovaný se na výzvu revizora neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému, což písemně v každém z jednotlivých případů uznal podpisem dohody s tím, že ten který dluh uhradí do 15 dnů od jeho uznání. Jízdné činilo do koce roku 2013 16 Kč, dále potom 20 Kč, přirážka ve všech případech 1 500 Kč. Jednotlivé pohledávky byl dopravcem postoupeny na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Z provedených důkazů má soud za prokázána skutková tvrzení jak shora uvedeno. Tato skutková zjištění soud uzavřel do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel. <i>3. Podle § 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb. (silniční zákon) výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.</i> <i>Podle § 18b odst. 3 téhož zákona podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řád.</i> <i>Podle § 37 odst. 5 písm. c) zák. č. 266/1994 Sb. (drážní zákon) je cestující mimo jiné povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu.</i> <i>Podle § 37 odst. 6 téhož zákona stanoví výši přirážky dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.</i> <i>Podle § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb. přistupuje cestující uzavřením přepravní smlouvy na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.</i> <i>Podle § 3 odst. 2 téhož předpisu je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem.</i> <i>Podle § 760 obč. zák. (SOZ) vzniká smlouvou o přepravě osob cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas.</i> <i>Podle § 489 obč. zák. (SOZ) vznikají závazky z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně.</i> <i>Podle § 558 obč. zák. (SOZ) uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvody i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval.</i> <i>Podle § 517 odst. 2 obč. zák. (SOZ) jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení; výši úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> <i>Podle § 2053 obč. zák. (NOZ) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> <i>Podle § 2550 obč. zák. (NOZ) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>Podle § 1723 odst. 1 obč. zák. (NOZ) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.</i> <i>Podle § 1970 obč. zák. (NOZ) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 1879 obč. zák. (NOZ) může věřitel celou pohledávku nebo její část i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jiné osobě.</i> 4. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval citované zákonné ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Bylo prokázáno, že žalovaný cestoval celkem ve 38 případech bez platného jízdního dokladu, čímž mu vznikl dluh z titulu nezaplaceného jízdného podle ust. § 760 SOZ resp. § 2550 NOZ v celkové výši 744 Kč a dluh z titulu jiného závazku vzniklého na základě ust. § 489 SOZ resp. § 1723 NOZ za použití zvláštního zákona č. 111/1994 Sb. (v případě jízdy autobusem) a č. 266/1994 Sb. (v případě jízdy tramvají), a sice v podobě přirážky k jízdnému, a to v celkové výši 55 500 Kč. Pohledávky vzniklé na základě shora citovaných zákonných ustanovení jsou splatné již dnem přepravní události. Proto soud žalobci, na kterého byla pohledávka postoupena dopravcem, přiznal také úroky z prodlení v souladu s nař. vlády č. 142/1994 Sb. resp. č. 351/2013 Sb. Soud však žalobu zamítnul v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení přirážky ve výši 1 500 Kč včetně příslušenství za jízdu vykonanou dne [datum], když žalobce ani na základě výzvy soudu nespecifikoval, jakým dopravním prostředkem žalovaný v případě této přepravní události cestoval. Nelze tak učinit relevantní právní závěr o vzniku pohledávky z titulu přirážky k jízdnému, když není zřejmé, zda tato vznikla na základě zákona silničního anebo zákona drážního. S poukazem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výrocích I. a II. rozsudku. 5. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy převážně úspěšné žalující straně náleží právo na jejich náhradu vůči straně žalované v částce 11 760 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 310 Kč, z odměny za právní zastoupení v celkové výši 8 550 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka v polovině sazby - neobsahuje ani skutkový ani právní rozbor), když za jeden úkon právní služby náleží dle § 7 bod 5 adv. tar. 3 420 Kč, a z paušální náhrady hotových výdajů v částce 900 Kč, když za jeden úkon právní služby náleží dle § 13 odst. 3 adv. tar. 300 Kč. 6. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).