§ 489 občanský zákoník – Vznik závazku
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 489 občanského zákoníku stanoví, že závazky vznikají z právních úkonů, především ze smluv, ale také ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností, které jsou uvedeny v zákoně. Závazek, tedy povinnost něco splnit, může vzniknout především na základě dohody mezi stranami (smlouvy). (§ 489 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vznik závazku
- Judikatura: na § 489 odkazuje 174 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Závazek, tedy povinnost něco splnit, může vzniknout především na základě dohody mezi stranami (smlouvy).
- Závazek však může vzniknout i bez dohody, například pokud někomu způsobíte škodu, máte povinnost ji nahradit.
- Dalším příkladem vzniku závazku bez dohody je bezdůvodné obohacení, kdy někdo získá majetkový prospěch na úkor druhého bez právního důvodu.
- Zákon může stanovit i další situace, ze kterých závazky vznikají.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 489
Jak soudy aplikují § 489
S ohledem na předmět řízení, kterým je dle soudu prvního stupně podle § 489 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, závazek žalované vůči žalobci vzniklý z jiné právní skutečnosti ve formě dědění a nikoli závazek vzniklý z nároku na náhradu škody, nebyla dle soudu prvního stupně založena ani mezinárodní příslušnost daná na výběr podle článku 7 - 23 nařízení Brusel I bis.
Bezdůvodné obohacení představuje závazek (§ 489 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, dále jen – „obč. zák.“, jímž se vzhledem k § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, řídí posuzovaná věc), jehož obsahem je povinnost toho, kdo se obohatil, vydat to, oč se obohatil, a jí korespondující právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení.
Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu je bezdůvodné obohacení chápáno jako závazek (§ 489 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále též jen „obč. zák.“ – jde-li o plnění poskytnuté do 31. 12. 2013; § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále též jen „o. z.“ – jde-li o plnění poskytnuté od 1. 1. 2014), jehož obsahem je povinnost profitujícího subjektu vydat vše, oč se obohatil, a jí korespondující právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení.
Související
§ 1721 Vznik závazků a jejich obsah (Zákon občanský zákoník)§ 489 Vznik závazku (Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravu)§ 124 Vznik, změna a zrušení hospodářských závazků (Hospodářský zákoník)§ 124 Vznik, změna a zrušení hospodářských závazků (Hospodářský zákoník)§ 123 Vznik, změna a zrušení hospodářských závazků (Hospodářský zákoník)