109 C 16/2023-37 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Uvedla, že společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovaným po posouzení úvěruschopnosti , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal společnosti úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy , částka, , odměnou za administrativní činnost , právnická osoba, Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek , částka, a životní pojištění , částka, . Souhrn uvedených částek ve výši , částka, měl žalovaný zaplatit věřitelce v 58. týdenních splátkách po , částka, , konče , datum, . Žalovaný uhradil pouze , částka, a dluží , částka, na jistině, , částka, na úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, , právnická osoba, Kč na poplatku za administrativní činnost a , částka, na poplatku za hotovostní inkaso splátek a , částka, pojištění. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení z , datum, , což bylo žalovanému oznámeno dopisem.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce z , datum, č. , hodnota, včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka z téhož dne, Smlouvou o postoupení pohledávek z z , datum, , včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z , datum, , předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu a zjistil následující skutkový stav:4. Společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému , datum, v hotovosti částku , částka, jakožto zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek , částka, , představující součet poplatku za administrativní činnost , právnická osoba, Kč, úroků , částka, a poplatku za hotovostní inkaso splátek , částka, a k tomu pojištění , částka, , které si žalovaný zvolil zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. Celkovou dlužnou částku , částka, měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 58. týdenních splátkách po , částka, , počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že nemá žádné nezaopatřené dítě, bydlí v podnájmu, má jiný úvěr u společnosti , právnická osoba, , jeho výše neuvedena, s měsíční splátkou , částka, , je zaměstnán jako řidič ve společnosti , právnická osoba, , jeho měsíční čistá mzda činí , částka, , měsíčně hradí za nájem/inkaso , částka, , na domácnost , částka, , na splátky úvěru , částka, , výdaje na telefon , částka, . Celkové měsíční výdaje činily , částka, . Pokud byl uveden v kartě další příjem , částka, , není uvedeno o jaký příjem, koho a odkud se jedná. Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce „použitelný příjem“ uvedeno , částka, . Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z výplatních pásek, pracovní smlouvy/ŽL, nájemní smlouvy, dokladu SIPO (karta zákazníka). Původní věřitelka oznámila žalovanému, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (dopis bez podacího lístku).5. Podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, do , datum, , je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1), pokud se nejedná mimo jiné o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než , částka, (§ 2 písm. e)). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k)). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1).6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.7. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.8. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti původní věřitelky bylo poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky, a vystupovala tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 9 odst. 1 tohoto zákona. Uvedené ustanovení bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Ani povinnost uložená spotřebiteli v § 9 odst. 3 nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti, přičemž z judikatury jednoznačně vyplývá, že se nemůže spokojit s pouhým čestným prohlášením žadatele o úvěr ohledně příjmů a výdajů, ale jeho prohlášení musí rovněž dostupným způsobem ověřovat.9. Z karty zákazníka je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by mu zápůjčku nemohla poskytnout. Přestože je v kartě zákazníka zaškrtnuto, že poskytovatelka úvěru ověřovala vedle výdajů na bydlení včetně dokladu SIPO, i příjmy žalovaného, žádným způsobem netvrdila ani neprokázala zdroj dalšího příjmu ve výši , částka, měsíčně vedle mzdy žalovaného ve výši , částka, měsíčně. Na jakou dobu a v jaké výši měl žalovaný závazek vůči , právnická osoba, , kterému splácel měsíčně , částka, , není uvedeno. Pokud žalobkyně tvrdila, že informace zaznamenané v kartě zákazníka zaznamenala při ústním pohovoru s žalovaným, telefonicky si ověřila zaměstnání a rovněž zohlednila pohyby na bankovním účtu žalovaného v relevantním časovém období ke zjištění osobního rozpočtu žalovaného, měla také k dispozici výplatní pásky, nájemní smlouvu , tak na výzvu soudu k doložení těchto listin označených v zákaznické kartě, kromě obecného konstatování o nahlížení do BRKI, NRKI, SOLUS, ISIR