109 C 23/2021-75 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 6. 8. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 287 808 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z této částky od 16. 8. 2021 do zaplacení s poukazem na skutečnost, že v minulosti byl vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, (dříve , Anonymizováno, ), č. , hodnota, (dříve , Anonymizováno, ), č. , hodnota, (dříve , Anonymizováno, ) v k.ú. , obec, , přičemž pozemek parc. č. , hodnota, měli s manželkou ve společném jmění, byl vlastníkem jen ½. Na tomto pozemku žalovaný vybudoval v roce 2002 bez souhlasu vlastníka splaškovou kanalizaci a šachtici, čímž pozemky znehodnotil. Žalovaný v minulosti několikrát sliboval jednorázové odškodnění za újmu, zřízení věcného břemene nebo přeložení předmětné kanalizace na obecní pozemek, avšak nic z toho se dosud nestalo. Nyní proto po žalovaném požaduje odškodnění (náhradu škody) za újmu (znehodnocení pozemku) parc. č. , hodnota, (dříve , Anonymizováno, ), č. , hodnota, (dříve , Anonymizováno, ), č. , hodnota, (dříve , Anonymizováno, ), resp. ušlý zisk ve výši 287 808 Kč. Dále uvedl, že v minulosti chtěli s manželkou pozemky prodat, měli kupce, kteří byli ochotni zaplatit za pozemky dohromady 650 000 až 750 000 Kč, nicméně kvůli nedořešené splaškové kanalizaci a šachtici nakonec od prodeje odstoupili a pozemky byly nakonec prodány v insolvenčním řízení za mnohem nižší částku. Požadovaná částka 287 808 Kč je náhrada škody, resp. ušlý zisk, kterého by mohl dosáhnout, kdyby na pozemku nebyla kanalizace a šachtice. Dále žalobce označil pozemky, které v minulosti s manželkou, která již zemřela, vlastnil s uvedením jejich výměr a podle kupci v minulosti nabízené ceny vypočetl minimální částku za 1 m2 410,6127 Kč. Za pozemky žalobce o celkové výměře 1 188 m2 mu kupci v minulosti tedy nabízeli (přepočtem) 487 808 Kč, a to je o 287 808 Kč více, než za kolik byly pozemky prodány v insolvenci. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní výzvou dne 20. 7. 2021 prostřednictvím tehdejšího právního zástupce žalobce. Žalovaný v reakci na výzvu s požadavkem žalobce nesouhlasil, nároky žalobce považoval za neoprávněné. Spolu s jistinou se žalobce domáhal i úroku z prodlení dle vyhlášky ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté k úhradě v předžalobní výzvě.2. Ve svém vyjádření z 15. 8. 2022 žalovaný namítl promlčení nároku žalobce, když promlčecí lhůta uplynula jistě dříve než tři roky před podáním žaloby. Pro případ, že by soud přesto dospěl k závěru, že nárok promlčen není, uvedl, že tvrzený nárok považuje za neoprávněný. Nerozporoval, že při výstavbě řadu splaškové kanalizace v roce 2001 byla zasažena i část pozemku parc. č. , hodnota, (tehdy č. , Anonymizováno, ) v k. ú. , obec, , který se nacházel ve spoluvlastnictví žalobce do výše ½, avšak zásah byl minimální, a to na samé hranici uvedeného pozemku a žalovaný je přesvědčen, že případné znehodnocení bylo nanejvýš v řádu stokorun českých. Žalovaný poukázal na závěr znal. posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru Ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí z 20. 5. 2002, v němž znalec dospěl k závěru, že cena dotyčného pozemku, který není vzhledem k existenci řadu splaškové kanalizace zastavěn, je 2 088 Kč. Polovina z této částky tedy činí 1 044 Kč a mj. díky zvolené trase vedení posuzované kanalizační stoky při hranici pozemku tato svým průběhem ve vztahu k tvaru pozemku neomezuje. Další tvrzení žalobce o tom, jak ho měl žalovaný udržovat několik dlouhých let v domnění, že se chce dohodnout, že jej odškodní a nyní by chtěl použít námitku promlčení…, žalovaný odmítá a považuje za absurdní, když ze strany žalovaného bylo žalobci v minulosti učiněno několik nabídek, avšak žalobce s nimi nesouhlasil. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout.3. V reakci na vyjádření žalovaného uvedl žalobce v podání z 21. 9. 2022, že s námitkou promlčení nesouhlasí. Žalobci byly pozemky znehodnoceny, resp. mu vznikla škoda, resp. mu ušel zisk, až když byly pozemky prodány, tj. až v srpnu 2018. Dříve nevěděl, že se prodají o tolik méně, než mu nabízeli kupci, promlčecí doba tak, dle žalobce, běží až od srpna 2018. Domnívá se, že i kdyby byl nárok promlčen, nemůže se ho dovolávat ten, kdo jednal v rozporu s dobrými mravy, tj. žalovaný. Na počátku výstavby kanalizace jednal neoprávněně a poté udržoval několik let žalobce v domnění, že se chce smírně dohodnout, že jej chce odškodnit. Současně opětovně poukázal na to, že žalovaný několik let sliboval, že jej jednorázově odškodní za újmu nebo zřídí věcné břemeno za úplatu nebo kanalizaci přeloží na obecní pozemek, avšak nic z toho se dosud nestalo a že nyní požaduje odškodnění (náhradu škody) za újmu (za znehodnocení pozemku), resp. ušlý zisk v celkové výši 287 808 Kč, jak uváděl již v žalobě.4. V rámci přípravy jednání obě strany učinily nesporným, že k vybudování předmětné kanalizace došlo v roce 2001 a 2002. Pak žalobce uvedl, že se nedomáhá znehodnocení, ale ušlého zisku. Uvedl, že i když je každý pozemek zapsán v katastru nemovitostí samostatně a kanalizace byla vybudována pouze na jednom pozemku, jedná se o funkční celek, který byl prodáván dohromady. Zájemci chtěli koupit vždy všechny pozemky, nabízeli cenu 650 000 - 750 000 Kč. K tomu došlo ještě za života manželky, kdy nabízeli k prodeji předmětné pozemky, asi dva roky před jejím úmrtím, mohlo se jednat o období od roku 2012, manželka zemřela v roce 2014. Žalobce, resp. insolvenční správce se ty pozemky pokoušel prodat i v rámci insolvence, ve které byl žalobce od roku 2015. Žalovaný setrval na vznesené námitce promlčení. Domnívá se, že k uložení splaškové kanalizace do pozemku parc. č. , hodnota, došlo neúmyslně, jednotlivé geodetické body mají vždy různou odchylku, a proto i výměra v katastru nemovitostí je spíše informativní údaj a není při majetkovém převodu závazná. K částce získané prodejem pozemků v rámci insolvence pouze upozornil, že je zcela běžné, že pozemky se v rámci insolvence zpeněžují za výrazně nižší částky.5. Ve lhůtě poskytnuté účastníkům při koncentraci řízení žalobce ve svém podání z 26. 7. 2023, mimo již dříve uvedené, tvrdil, že požaduje odškodnění (náhradu škody) za újmu (za znehodnocení pozemku) na všech pozemcích, resp. požaduje ušlý zisk za všechny pozemky, protože tvořily jeden funkční celek. Částka 287 808 Kč je náhrada škody, resp. ušlý zisk, kterého mohl žalobce dosáhnout, kdyby na pozemku nebyla kanalizace a šachtice. K tomu rozepsal výpočet, jak k předmětné částce dospěl v návaznosti na výměry pozemků, na něho připadající podíl a cena na 1 m2 shodně jako v žalobě. Žalovaný mu tak dluží částku 287 808 Kč jako náhradu škody (za újmu - za znehodnocení) předmětných pozemků, za ušlý zisk.6. Žalovaný v poskytnuté lhůtě doplnil svou procesní obranu. Nadále setrval na vznesené námitce promlčení a poukázal na nesporné tvrzení obou účastníků u přípravného jednání o tom, že k vybudování kanalizace na pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , obec, došlo v roce 2001 a 2002. V návaznosti na opakované tvrzení žalobce, že se domáhá náhrady škody, poukázal na ust. § 3079 odst. l zák. č. 89/2012 Sb. (NOZ) a nutnost posoudit nárok žalobce dle zák. č. 40/1964 Sb. (OZ), a to § 106 odst. 1 OZ, podle něhož se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Současně ocitoval i odst. 2 § 106 OZ. Poukázal na dosavadní tvrzení a přednesy žalobce, kdy popsal, jak žalobce nabízel pozemky společně s manželkou k prodeji již od roku 2012 a pozemky se snažil prodat i v rámci insolvenčního řízení, ve kterém se žalobce nacházel od r. 2015. Rovněž v přípravném řízení tvrdil, že když zájemci o pozemek sdělil, že tam vede kanalizace, ztratil o něj zájem a realitní makléř mu za to vynadal. K takové situaci mohlo dojít do doby zahájení insolvenčního řízení, tj. , datum, , neboť pouze do té doby mohl s pozemkem disponovat žalobce, poté již insolvenční správce. Již tehdy měl žalobce povědomost o údajné majetkové újmě, když věc prodával v té době žalobce tzv. „s vadou“. Tvrzení žalobce, že vznik škodní události se odvíjí až od faktického prodeje předmětných pozemků v srpnu 2018, jde o účelové tvrzení žalobce. Žalovaný dále popřel tvrzení žalobce o funkčním celku pozemků, které navíc nijak nerozvedl. Z listu vlastnictví založeného v insolvenčním spise je zřejmé, že od 19. 5. 2015 měli parc. č. , hodnota, k.ú. , obec, celkem 3 spoluvlastníci, žalobce podíl ½ a tito spoluvlastníci nikdy nedeklarovali společný zájem, tvrzení o funkčním celku nemá v ničem oporu. Ke znehodnocení došlo fakticky ke znehodnocení toliko jednoho pozemku, a to parc. č. , hodnota, , jehož byl žalobce pouze spoluvlastníkem.7. Žalovaný dále zdůraznil, že dávno před podáním žaloby (6. 8. 2021) uplynula subjektivní (dvouletá) i objektivní (tříletá) promlčecí doba stanovená tehdy platným občanským zákoníkem (OZ, z. č. 40/1964 Sb.) Také v případě úmyslně způsobené škody, což žalovaný popírá, je promlčecí doba deset let ode dne, kdy k události došlo a tato lhůta rovněž uplynula. Uv