17 C 221/2024-28 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky , částka, spolu se sjednaným úrokem od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení z částky , částka, . Uvedla, že společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovanou , datum, smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaná se zavázala společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem , částka, , který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Celkem měla tedy žalovaná vrátit společnosti , částka, , a to v 60 týdenních splátkách po , částka, , poslední do , datum, . Žalovaná na svůj závazek nic nezaplatila. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení z , datum, , což bylo žalované oznámeno dopisem.2. Žalovaná potvrdila, že smlouvu podepsala a částku , částka, obdržela. Nesouhlasila však s úhradou poplatků a úroků a poukázala na svou situaci, kdy oba s manželem pobírají nízký invalidní důchod, hradí splátky v exekucích a jsou nezaměstnaní.3. Ke smluvnímu vztahu soud provedl důkaz listinami a zjistil následující skutkový stav: Společnost , právnická osoba, , poskytla žalované , datum, v hotovosti částku , částka, jakožto půjčku, kterou se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšenou o poplatek , částka, , představující součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , poplatku za administrativní činnost ve výši , částka, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po , částka, , počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Článek 3 obsahuje ujednání, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (ve smyslu článku 20 věta první smluvních podmínek) a uplatňuje se jako roční úroková sazba, a dále ujednání, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Článek 20 v sobě zahrnuje dohodu, že smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (jak je specifikováno na straně 1 smlouvy). Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky (smlouva o půjčce z , datum, č. , tel. číslo, včetně smluvních podmínek). Před uzavřením smlouvy žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, má jedno nezaopatřené dítě, u poskytovatelky úvěru již má jinou půjčku, je v domácnosti na mateřské dovolené, pobírá , částka, jakožto „mzdu“, , částka, jako státní podporu/přídavky, další příjem domácnosti činí , částka, , měsíčně vynaloží , částka, za nájem/inkaso, , částka, za telefon, , částka, na splátky půjček a , částka, na domácnost. Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce použitelný příjem uvedeno , částka, . Údaje byly poskytovatelkou půjčky ověřeny z výměru podpory, nájemní smlouvy, dokladu SIPO, výpisu z účtu (zákaznická karta). Původní věřitelka oznámila žalované dopisem z , datum, , který byl podán na poště k odeslání , datum, , že převedla pohledávku na žalobkyni, a vyzvala ji k úhradě dluhu do deseti dnů od jeho doručení (oznámení o postoupení pohledávky z , datum, včetně poštovního podacího lístku)., právnická osoba, tehdejším poměrům žalované soud dále zjistil, že od , datum, jí byl přiznán částečný invalidní důchod, který se s účinností od , datum, přeměnil na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Jeho měsíční výše činila nejprve , částka, , od , Anonymizováno, , Anonymizováno, - , částka, a od , Anonymizováno, , Anonymizováno, - , částka, (rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení z , datum, , č. j. , Anonymizováno, ).5. Soud aplikoval ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve věci občanský zákoník č. 40/1964 Sb., účinný do , datum, , a současně zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do , datum, , protože smlouva byla uzavřena za jejich účinnosti. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud tuto povinnost porušil, dopustil se tím správního deliktu podle § 20 odst. 2 písm. a) zákona. Podle § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem neb účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 457 občanského zákoníku, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.6. Žaloba je opodstatněná pouze částečně – co do poskytnuté jistiny , částka, a souvisejícího úroku z prodlení, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.7. V prvé řadě soud konstatuje, že oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předáním peněz společností , právnická osoba, , žalované a převzetím závazku žalovanou tyto peníze vrátit navýšené o úroky došlo k uzavření smlouvy o půjčce. Přestože smlouva byla uzavřena v době, kdy porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr nebylo sankcionováno absolutní neplatností smlouvy, již v té době poskytovatel spotřebitelského úvěru takovou povinnost měl a její porušení bylo správním deliktem veřejného práva. Z uvedeného je zřejmé, že již tehdy bylo ve veřejném zájmu, aby byly spotřebitelské úvěry poskytovány pouze v případech, kdy bylo možné objektivně dospět k závěru, že žadatel o úvěr jej bude schopen podle nastavených parametrů smlouvy splácet. Uvedenou povinnost tedy měla i společnost , právnická osoba, , protože předmětem její podnikatelské činnosti bylo poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky, a vystupovala tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaná byla typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona.8. Ze zákaznické karty je zřejmé, že poskytovatelka půjčky sice úvěruschopnost žalované posuzovala, avšak neodborně, neboť jí půjčku poskytla za situace, kdy bylo na první pohled zjevné, že ji žalovaná nebude schopna podle dohodnutého způsobu vracet (a také nic nevrátila). Na rozdíl od žalobních tvrzení (pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce) ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaná čerpala v době poskytnutí půjčky mateřskou dovolenou, nebyla tedy zaměstnaná, a pobírala pouze sociální dávky, potažmo částečný invalidní důchod. Její ověřené příjmy činily , částka, měsíčně, zatímco jí uváděné pravidelné výdaje, včetně splátek jiné půjčky téže poskytovatelce, byly , částka, měsíčně; výdaje tedy příjmy značně převyšovaly. Ze zákaznické karty není zřejmé, co má představovat další příjem domácnosti , částka, , který nebyl nijak ověřován. Přitom právě tento příjem je nutné považovat za zásadní, protože bez jeho započítání by byla žalovaná tzv. v mínusu. Nastavené splátky činily v součtu měsíčně , částka, , takže na jejich splácení žalovaná v době poskytnutí půjčky evidentně neměla. Přesto jí právní předchůdkyně žalobkyně z pozice profesionálky ve svém oboru poskytla , částka, , nechala ji zavázat se k vrácení , částka, a smlouvu podepsat. Poskytovatelce úvěru muselo být jasné, že žalovaná nemá na zaplacení ani první splátky, a musela tedy očekávat, že se okamžitě dostane do prodlení a že jí bude náležet půjčka navýšena téměř o 100 % za 14 měsíců a úroky z prodlení.9. Vzhledem k pospaným konkrétním okolnostem sjednávání smlouvy soud hodnotí smlouvu o půjčce jako absolutně neplatnou. Jednak proto, že svým obsahem a účelem odporuje smyslu zákona o spotřebitelském úvěru neposkytnout úvěr tomu, kdo na první pohled nemá na jeho splácení, a nenavyšovat zbytečné zadlužování domácností se všemi negativními důsledky, které z toho plynou pro celou společnost. Jednak proto, že poskytnutí půjčky a smluvní ujednání dosahuje při tehdejších poměrech žalované intenzity rozporu s dobrými mravy.10. Protože je smlouva o počátku neplatná, má žalovaná pouze povinnost vrátit poskytnutou částku