17 C 62/2024-50 — Okresní soud v Opavě

1. Po připuštění změny žaloby požadovala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 82 500 Kč jakožto dlužného výživného za měsíce říjen 2023 (9 000 Kč) a listopad 2023 až květen 2024 (7 x 10 500 Kč). Tvrdila, že se připravuje soustavně na budoucí povolání, nejprve na , právnická osoba, , adresa, a později na , právnická osoba, , a že žalovaný je jejím otcem, který se v srpnu 2022 zavázal k placení výživného 10 500 Kč měsíčně vždy k 5. dni v měsíci. Žalovaný však od března 2023 platí pouze částečně a nepravidelně, takto dosud uhradil 21. 3. 2023 částku 6 500 Kč, 21. 4. 2023 částku 7 000 Kč, 23. 5. 2023 částku 9 000 Kč, 22. 6. 2023 částku 10 000 Kč, 16. 8. 2023 částku 5 500 Kč, 5. 9. 2023 částku 6 000 Kč, 9. 11. 2023 částku 15 000 Kč, 20. 12. 2023 částku 10 500 Kč a 31. 1. 2024 částku 5 500 Kč. Uvedené platby žalobkyně započítala na nejdříve splatné výživné a spolu s žalovanou částkou uplatnila požadavek na zákonný úrok z prodlení vždy od 6. dne příslušného měsíce do zaplacení, přičemž zohlednila částečné úhrady.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 500 Kč od 24. 5. 2023 do 22. 6. 2023 a z částky 4 000 Kč do 6. 9. 2023 do 20. 12. 2023. Proto soud v tomto rozsahu řízení zastavil podle § 96 odst. 2 občanského soudního řádu.4. Soud provedl dokazování listinami a dospěl k následujícím zjištěním: Žalovaný je otcem žalobkyně (rodný list). Žalobkyně byla v akademickém roce 2022/2023 studentkou 1. ročníku prezenčního studia na , právnická osoba, , adresa, (potvrzení o studiu z , datum, ) a od 14. 9. 2023 do 31. 8. 2024 je studentkou 1. ročníku prezenčního studia studijního programu , právnická osoba, (potvrzení o studiu z , datum, ). Dne 12. 8. 2022 žalobkyně sepsala své měsíční náklady na studium, konstatovala, že do té doby jí otec , Jméno zainteresované osoby 1/0, posílal výživné 5 000 Kč, s tím, že kvůli zahájení studia na , právnická osoba, dne 1. září 2022 bude mít vyšší potřeby, a proto se otec a dcera dohodli na nové částce 10 500 Kč měsíčně, která bude zasílána na účet č. , č. účtu, vždy k 5. dni v měsíci; listina je opatřena podpisy u „dcery“ i „otce“ (dohoda o placení studia z , datum, ). Na uvedený účet žalobkyně obdržela platby, které tvrdila (částečný výpis z účtu č. , č. účtu, ).5. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Podle § 1759 občanského zákoníku smlouva strany zavazuje. Podle § 921 občanského zákoníku se výživné platí v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a neujednají-li si strany jinou výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Žaloba je ve zbývající části důvodná.7. U zletilých potomků obecně platí, že nejsou schopni se sami živit po dobu, co se řádně připravují soustavným studiem na své budoucí povolání. Tak tomu je i u žalobkyně, která vzhledem ke svému věku řádně navázala na předchozí studium studiem vysokoškolským. Přestože po prvním ročníku na , právnická osoba, začala studovat první ročník jiné školy, nelze tuto jedinou změnu samu o sobě považovat za přerušení řádné přípravy na budoucí povolání a soustavného studia. Žalovanému coby jejímu otci tak trvá vyživovací povinnost. Osoby výživou povinné se přitom mohou s osobou oprávněnou na výživném dohodnout, což je řešením, které je před souzením se upřednostňováno. Žalobkyně prokázala, že žalovaný se s účinností od září 2022 zavázal k placení výživného 10 500 Kč měsíčně. Přestože účastníci nejsou v listině označené jako dohoda o placení studia konkretizováni daty narození, bydlištěm a žalobkyně ani jménem a příjmením, ve spojení s ostatními listinnými důkazy lze jednoznačně uzavřít, že dohoda byla uzavřena právě mezi účastníky. Žalovaný je v ní označen jménem a příjmením a současně jako otec, žalobkyně jako dcera, dohoda obsahuje odkaz na její konkrétní studium v , Anonymizováno, , které soudu prokázala, stejně jako to, že na účet v dohodě uvedený dostávala platby a že žalovaný je jejím otcem.8. Protože žalovaný na sebe dobrovolně převzal závazek hradit žalobkyni výživné 10 500 Kč měsíčně, bylo jeho povinností svůj dluh splnit. Žalovaný v řízení nic netvrdil a nenavrhl žádné důkazy, a proto soud vycházel z prokázaných tvrzení žalobkyně, že plnil pouze částečně a opožděně. Žalovaný měl zaplatit za období od března 2023 do května 2024 včetně na výživném celkem 157 500 Kč, uhradil však pouze 75 000 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný rozdíl 82 500 Kč, což je dlužné výživné za říjen 2023 (9 000 Kč) a listopad 2023 až květen 2024 (7 x 10 500 Kč). Současně vznikla žalovanému včasným nezaplacením částek výživného druhotná povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení podle nařízení vlády. Do prodlení se žalovaný dostával postupně každý měsíc ode dne následujícího po dohodnuté splatnosti, tedy od 6. dne v měsíci, a ohledně žalované částky jeho prodlení nadále trvá. Kromě toho je opodstatněný i požadavek žalobkyně na přiznání zákonného úroku z prodlení z částek již zaplacených, avšak opožděně, tedy od 6. dne příslušného měsíce do jejich prokázané úhrady.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu a , adresa, 390 Kč sestává z odměny advokáta za čtyři úkony právní služby (převzetí věci, žaloba, změna žaloby, účast u jednání) po 4 420 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši jedné poloviny, tj. 2 210 Kč, a z paušální náhrady hotových výdajů za pět úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit tuto náhradu právnímu zástupci žalobkyně.