40 C 244/2025-24 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 12 755 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a podle sdělení vlastníka evidovaného v registru vozidel je žalovaný provozovatelem/vlastníkem vozidla od 15. 3. 2019, což původní vlastník doložil kupní smlouvou, čímž byla vyvrácena zákonná domněnka, že osoba zapsaná v registru vozidel je vlastníkem/provozovatelem vozidla. Žalovaný neměl od 16. 11. 2023 do 6. 8. 2024 k vozidlu sjednáno povinné zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Proto mu vznikla povinnost zaplatit za tuto dobu žalobkyni příspěvek, jehož výše činí v souladu s vyhláškou u daného typu vozidla částku 47 Kč za den, tedy 12 455 Kč. Kromě toho žalovanému vznikla druhotná zákonná povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle vyhlášky ve výši 300 Kč. Žalovaný byl písemně vyzván k zaplacení příspěvku výzvou, která mu byla odeslána dne 7. 11. 2024 a doručena dne 22. 11. 2024, přičemž lhůta k zaplacení byla žalovanému prodloužena nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy. Dnem následujícím po uplynutí šedesátidenní lhůty od doručení se tak žalovaný v souladu se zákonem dostal do prodlení, proto žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.4. Soud provedl k důkazu listiny předložené žalobkyní, přičemž z Kupní smlouvy ze dne 15. 3. 2019 vč. průvodního dopisu původního vlastníka vozu zjistil, že žalovaný předmětné vozidlo nabyl do vlastnictví dne 15. 3. 2019 a tedy i v žalovaném období byl vlastníkem a provozovatelem vozu. Z výzvy žalobkyně č. , hodnota, z 7. 11. 2024 a upomínky z 29. 1. 2025, 21. 2. 2025, 27. 3. 2025, 22. 4. 2025 a 13. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy z 30. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu (včetně podacího archu). Další důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl.5. Soud posoudil nárok dle právní úpravy platné do 31. 3. 2024, jakož i právní úpravy platné od 1. 4. 2024, neboť k porušení povinnosti vlastníka/provozovatele vozidla došlo v období před i po datu 31. 3. 2024. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, platného do 31. 3. 2024 (dále jen „starý zákon“), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla. Dle § 1 odst. 2 písm. a) starého zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 starého zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 starého zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Toto ustanovení představuje vyvratitelnou právní domněnku. Od 1. 4. 2024 je platný zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „nový zákon“), přičemž dle jeho § 6 provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Dle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost mít sjednáno pojištění, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je také povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle vyhlášky č. 205/1999 Sb., platné do 31. 3. 2024, i dle vyhlášky č. 69/2024 Sb., platné od 1. 4. 2024 činí denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 do 1 850 cm³ 47 Kč a výše nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a neujednají-li si strany jinou výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 citovaného nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.6. Žaloba je důvodná. Z kupní smlouvy vyplynulo, že žalovaný se dne 15. 3. 2019 stal vlastníkem a provozovatelem vozidla. Jako vlastník/provozovatel vozidla byl povinen uzavřít pojistnou smlouvu o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a jelikož tuto povinnost porušil, vznikla mu zákonná povinnost k úhradě stanoveného příspěvku. Žalobkyně prokázala, že žalovanému odeslala výzvu k zaplacení žalované částky v zákonem stanovené době 1 roku od vzniku povinnosti a výzva současně obsahuje veškeré náležitosti stanovené v § 4 odst. 7 starého zákona a § 46 odst. 2 nového zákona. Touto žalobou požadovanou částku žalovaný dosud neuhradil, a proto soud žalobě vyhověl. Nezaplacením žalované částky v den splatnosti vznikla žalovanému druhotná povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené k zaplacení příspěvku, který je prvním dnem prodlení.7. O nákladech řízení rozhodoval soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a žaloba) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), když podaná žaloba je formulářová. Advokátce žalobkyně dále náleží náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t.; a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částek odměn a náhrad ve výši 315 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu, když advokátka osvědčila, že je plátcem DPH.8. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokátky v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.