40 C 50/2025-51 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u soudu dne 25. 2. 2025 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení výživného ve výši 500 Kč počínaje dnem 1. 9. 2024. Uvedla, že rozsudkem , označení soudu, ze dne 7. 6. 2017, č. j. , spisová značka, , právní moc dne 22. 8. 2017, byla nařízena ústavní výchova v té době nezletilého , jméno FO, , nar. , datum, . Následně byla pravomocně prodloužena rozsudkem , označení soudu, ze dne 9. 11. 2020, č. j. , spisová značka, , právní moc dne 29. 12. 2020. Výživné v těchto rozsudcích stanoveno nebylo. Dne 9. 9. 2024 zletilý , jméno FO, (dále jen „mladý dospělý“) podal žádost o přiznání opakujícího se zaopatřovacího příspěvku dle § 50b odst. 1 z. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí. Žalobkyně, po splnění podmínek stanovených zákonem, mladému dospělému přiznala opakující se zaopatřovací příspěvek ve výši 17 250 Kč měsíčně k 9. 9. 2024. Mladý dospělý byl v období od 9. 9. 2024 do 28. 2. 2025 (kdy ukončil studium na střední škole) nezaopatřeným dítětem, které se studiem soustavně připravovalo na budoucí povolání. Žalovaná je od 31. 5. 2023 evidovaná na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Pro účely zaměstnanosti vykazuje jiné zdravotní omezení a základní vzdělání. Z dávek státní sociální podpory pobírá příspěvek na bydlení, přičemž jako společně posuzovanou uvádí nezl. , jméno FO, , nar. , datum, , k níž má vyživovací povinnost. , jméno FO, a nyní již zletilé dítě žalované , jméno FO, , nar. , datum, , byly v pěstounské péči. , jméno FO, v době od 11. 5. 2019 do 15. 11. 2021, kdy žalované zůstal dluh na výživném ve výši 4 500 Kč (výživné ve výši 500 Kč). , jméno FO, v době od 18. 5. 2018 do 5. 10. 2021, kdy žalované zůstal dluh na výživném ve výši 4 000 Kč (výživné ve výši 500 Kč). Na nezletilou , jméno FO, je vyplácen přídavek ve výši 970 Kč. Do září 2019 byl k rukám žalované vyplácen přídavek na , jméno FO, ve výši 1 030 Kč. Pro účely výplaty nepojistných sociálních dávek je společně posuzovanou osobou též manžel žalované. Žalovaná dále pobírá příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení (+ mimořádnou okamžitou pomoc na pořízení věcí dlouhodobé spotřeby ve výši 5 000 Kč). Žalovaná má potenciální vyživovací povinnost k mladému dospělému po dobu pobírání zaopatřovacího příspěvku. S ohledem na uvedené má žalobkyně za to, že přiměřené výživné je ve výši 500 Kč a navrhla, nechť soud žalované uloží uhradit výživné ve výši 500 Kč měsíčně počínaje 1. 9. 2024.2. Žalovaná k žalobě uvedla, že s mladým dospělým je pravidelně v kontaktu, odstěhoval se minulý rok a žije v Brně. Momentálně nepracuje, ani nepobírá žádné dávky a bohužel ani nestuduje. V době, kdy chodil do školy v Opavě mu finančně vypomáhala, ačkoliv k zasílaným částkám vždy neuvedla, že se jedná o výživné. Celkem mu zaslala v období od srpna 2024 do května 2025 částku ve výši 8 250 Kč, tuto částku zaslala z účtu své dcery , jméno FO, , nicméně finanční prostředky mu zasílala i z jiných účtů. Žalovaná pracuje na zkrácený úvazek, mzda činí cca 13 000 Kč měsíčně, ale hledá si lépe placenou práci. Žije ve společné domácnosti s manželem a dcerou , jméno FO, . Nájem činí 15 500 Kč, pobírá příspěvek na bydlení a doplatek do životního minima. Žalobkyně jí žádným způsobem neoznámila, že by měla hradit výživné k jejím rukám, tedy že došlo k přechodu výživného na žalobkyni.3. Ve věci bylo nařízeno první jednání na 8. 8. 2025, žalobkyně se z jednání omluvila. Dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti obou žalobkyně, Anonymizováno4. Z listin předložených žalobkyní, a to rozsudku , označení soudu, ze dne 7. 6. 2017, č. j. , spisová značka, , rozsudku , označení soudu, ze dne 9. 11. 2020, č. j. , spisová značka, , sdělení Dětského domova a Školní jídelny, , adresa, ze dne 10. 12. 2024 č. j. , číslo jednací, , sdělení Výchovného ústavu, střední škola a školní jídelna, , adresa, ze dne 10. 12. 2024, potvrzení o studiu ze dne 1. 9. 2024 vč. dopisu ze dne 21. 1. 2025, potvrzení o vypracování individuálního plánu mladého dospělého, rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 20. 9. 2024, č. j. , číslo jednací, rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 29. 4. 2025 č. j. , číslo jednací, a přehledu vyplacených dávek za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že žalobkyně po splnění zákonných podmínek přiznala mladému dospělému opakující se zaopatřovací příspěvek ve výši 17 250 Kč měsíčně ke dni 9. 9. 2024 a od 1. 3. 2025 mu jej odebrala, neboť mladý dospělý k 1. 2. 2025 ukončil studium na střední škole. Za období od září 2024 do února 2025 včetně tak vyplatila mladému dospělému 6 x 17 250 Kč. Z emailů , právnická osoba, adresovaných mladému dospělému ze dne 18. 12. 2024 a ze dne 24. 2. 2025, úředního záznamu z 25. 2. 2025, emailové korespondence mladého dospělého s , právnická osoba, vč. screenshotů plateb, písemného vyjádření mladého dospělého ze dne 12. 7. 2025 a z výpisu obratů zaúčtovaných na účet č. , č. účtu, (, jméno FO, ) v období od 7. 8. 2024 do 15. 5. 2025, soud zjistil, že žalovaná v předmětném období zaslala z účtu , jméno FO, na účet mladého dospělého tyto částky: 8. 8. 2024 1 000 Kč, 12. 8. 2024 500 Kč, 15. 9. 2024 500 Kč, 18. 12. 2024 2 000 Kč s dovětkem „Krásné svátky“, 6. 2. 2025 2 000 Kč s dovětkem „Všechno nejlepší k narozeninám“, 15. 2. 2025 1 000 Kč s dovětkem „Všechno nejlepší k narozeninám“ a dne 28. 2. 2025 350 Kč s dovětkem „Výživné“, tedy celkem 7 350 Kč. Z dalších, k důkazů provedených listin, týkajících se majetkových poměrů žalované (sdělení OSSZ, ÚP, interních listin žalobkyně a sdělení zaměstnavatelů žalované) soud nezjistil pro řízení podstatné skutečnosti.5. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Podle § 913 odst. 1 pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.6. Podle § 50b odst. 1 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí (dále jen „zákon“) zletilá osoba (dále jako „mladý dospělý“) má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) zákona nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen "péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek") a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň (1.) 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany, (2.) 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku, b) je nezaopatřeným dítětem, c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, a d) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci. Podle § 50u zákona náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce. Podle § 1723 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající z jiných právních skutečností. Podle § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.7. Žaloba důvodná není. Přiznáním zaopatřovacího příspěvku dle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, přešlo právo na výživné z mladého dospělého na stát. V řízení nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by nový věřitel – žalobkyně žalované tuto skutečnost oznámila. Soud byl přitom připraven poučit žalobkyni podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., že je povinna tvrdit, že žalované přechod pohledávky oznámila, a označit důkazy k prokázání své