9 C 108/2024-65 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u soudu dne 6. 5. 2024, se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zdržet se obtěžování žalobce hlukem způsobeným psy chovanými na pozemku žalované p. č. , hodnota, – zahrada, zapsaném na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, a pronikajícím na pozemky p. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , , adresa, , p. č. , Anonymizováno, – ostatní plocha, p. č. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, p. č. , hodnota, – zahrada, p. č. , hodnota, – zahrada a p. č. , hodnota, – zahrada, to vše zapsáno na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . V žalobě uvedl, že od r. , Anonymizováno, je podle zápisu v katastru nemovitostí v rámci SJM vlastníkem pozemků uvedených v navrhovaném petitu, kdy součástí pozemku p. č. , hodnota, je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, a žalovaná je podle zápisu v katastru nemovitostí od r. , Anonymizováno, výlučnou vlastnicí pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, a dalších pozemků, a to včetně pozemku p. č. , hodnota, – zahrada. Dále uvedl, že vedle jeho zahrady se nachází zahrada žalované, na které umístila v bezprostřední blízkosti domu žalobce kotce a výběh pro psy, aktuálně , číslo, , což ani na vesnici není u jednoho vlastníka obvyklé. Přestože má žalovaná rozlehlou zahradu, výběh a kotce byly umístěny takřka vedle RD žalobce přes jeho protesty i manželky. Předchozí vlastník zahrady žalované měl psy umístěné v prostoru před rodinným domem č. p. , Anonymizováno, a před r. , hodnota, žalobce neevidoval obtěžování štěkotem a vytím nad míru přiměřenou poměrům. Vzhledem k místnímu terénu a umístění kotců i výběhu veškerý hluk (a rovněž zápach) od psů žalované směřuje na nemovitosti žalobce. Dále poukázal na terénní zvýšení na jižní straně zahrady žalované tvořící přirozenou bariéru proti hluku pro nemovitosti sousedící s žalovanou z druhé strany a žalovaná má primárně okna do ulice a na jih. Od nastěhování žalované v r. , Anonymizováno, je žalobce obtěžován častým (v podstatě každodenním) silným štěkotem a vytím psů žalované, což žalobce omezuje v užívání nemovitostí, narušován spánek, hlukem při pobytu na zahradě znemožňující trávení volného času jím preferovaným způsobem. Žalobce je osobou v důchodovém věku s nepříznivým zdravotním stavem stran , Anonymizováno, onemocnění a dle doporučení lékaře se má vyvarovat stresovým situacím a mít dostatečný spánek k zajištění rekonvalescence organismu. Přestože má žalobce minimálně v ložnici trojitá skla, závěsy a rolety, přesto je obtěžován štěkotem a vytím psů zcela nepřiměřeným způsobem, kdy štěkot a vytí značně přesahuje míru přiměřenou místním poměrům, tento se ozývá v podstatě v kteroukoliv denní dobu i v pozdních nočních hodinách. Toto soudu doložil audiovizuálním záznamem na flash disku. Situaci se žalobce snažil řešit smírně, následně oslovil , označení úřadu, , , označení úřadu, , odbor životního prostředí, odd. ochrany přírody a krajiny, Státní veterinární správu či Policii ČR, ale nic nevedlo ke zdárnému řešení a v podstatě vždy byl odkázán na soudní řešení předmětné situace. Opětovně zdůraznil, že situace se pro něho stala neúnosnou, má negativní vliv na jeho zdravotní stav a znemožňuje mu užívání venkovních i vnitřních prostor jeho nemovitostí. Prostřednictvím právního zástupce zaslal žalované 8. 2. 2024 kvalifikovanou výzvu k odstranění závadného stavu spočívající v obtěžování žalobce štěkotem psů žalované nejpozději do 18. 2. 2024, na kterou nijak nereagovala. Co se týče právní úpravy poukázal žalobce na § 1012, § 1013 odst. l) zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) s tím, že dle odborné literatury se mezi imise řadí také psí štěkot. Ohledně aspektu míry nepřiměřené místním poměrům se tento hodnotí s přihlédnutím ke konkrétním poměrům v daném místě a čase a rovněž k obecným poměrům vázaným k určité situaci. I když hodnocení z podstatné části závisí na soudcovském uvážení, soud může ve výjimečných a v závažných případech přihlédnout i k subjektivním hlediskům ve vztahu k osobě, která se ochrany domáhá. Žalobce uvedl, že u místních poměrů se rozlišuje typicky tolerance hluku ve městě a na vesnici a u psího štěkotu půjde o posouzení jeho intenzity, v jakou dobu k rušení dochází, jak dlouho trvá a zda jde o jednorázové, opakované či úmyslné rušení. Podle žalobce je případ žalované odlišný od běžného „vesnického“ chovu psů na zahradě, když obyvatelé obce chovají jednoho či dva psy, ale ne osm jako žalovaná. Jejich projevy mají vyšší míru intenzity a frekvence štěkotu a vytí, než je na vesnici běžné. S ohledem na § 1013 NOZ se žalobce domáhá negatorní žalobou vůči žalované uložení povinnosti zdržet se zásahu do vlastnického práva žalobce, tedy všeho, co již výše opakovaně uváděl.2. Žalovaná ve svém podrobném vyjádření nárok uplatněný žalobce v plném rozsahu neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Potvrdila, že na své zahradě parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, chová psy plemene , označení plemene, a psi byli na předmětných nemovitostech žalované již historicky dávno před nastěhováním žalobce jejími prarodiči i rodiči. Aktuálně jsou psi chováni uprostřed pozemku parc. č. , hodnota, , vzdálenost kotců je od rodinného domu žalobce cca 30 metrů, což považuje za dostatečnou vzdálenost pro odstínění jakéhokoliv obtěžování. U plotu s žalobcem je umístěn pouze výběh pro psy, využívaný minimálně jen v době krmení psů (2x denně) a rozhodně ne v noci. Výběh je navíc odstíněn od plotu žalobce živým plotem žalované ze vzrostlých a hustých tújí, které jakýkoliv hluk spolehlivě odstiňují. Samotné kotce, kde psi v noci spí, jsou postaveny svou zadní stěnou, stranou směřující k hranici s pozemkem žalobce a zadní strana kotců, jakož i boční je izolovaná plným dřevem, takže jakýkoliv hluk směrem k pozemku žalobce je zcela odstíněn. Přední otevřená strana kotců je situována na opačnou stranu, než se nachází pozemek žalobce, takže jakýkoliv hluk směřuje zcela na opačnou stranu. Žalovaná dále poukázala, že její psi jsou využíváni k účelu chovu, tedy jako lovečtí psi, kdy se přes den velmi často nacházejí mimo její pozemek (v lese, na honech a při lovech). Jde o čistokrevné psy, kdy plemeno , označení plemene, není vyšlechtěno k hlídání nějakého teritoria, primárně nemají v povaze ani genech štěkat, naopak štěkají jen, když uloví nebo najdou postřelené zvíře v rámci lovu, kdy se jedná o krátké zaštěknutí – upozornění lovce na nalezení uloveného cíle. Nemůže být řeč o nějakém intenzivním denním či nočním štěkání či vytí. Psi jsou chováni v čistotě a rozhodně nepáchnou. Přestože to žalobce opakovaně v žalobě zmiňuje, předmětem žalobního nároku to není. Žalovaná zdůraznila, že ve vesnici štěkají samozřejmě jiní psi, a to hlídací, ale její to primárně nejsou. Žalovaná netvrdí, že její psi neštěkají vůbec, což by bylo zcela absurdní, nicméně její psi neštěkají nad míru přiměřenou místním poměrům života na vesnici a je zajímavé, že všichni ostatní sousedé žalované v dané lokalitě chovají psy, ale žalovaná nemá relevantní informace, že by byl žalobcem hluk cizích psů sousedů žalobcem někdy vytýkán. Rovněž je zajímavé, že nikdo jiný ze sousedů si na štěkot psů žalované nestěžuje, když přinejmenším soused z druhé strany, k němuž jsou kotce otevřeny směrem k jeho zahradě by musel nepřiměřený štěkot slyšet mnohem intenzivněji než žalobce. Na hluk psů žalované si nikdy nestěžovali ani zástupci , označení subjektu, umístěného naproti přes cestu, kde senioři rozhodně klid potřebují. Žalobce celou věc posuzuje pouze „svojí optikou“, kdy vzájemné sousedské vztahy procházejí vývojem a situace není zdaleka tak jednoduchá, jak žalobce soudu podává. Pokud žalobce uváděl, že se v minulosti snažil věci řešit, je důležité, co vlastně v minulosti řešil a opět soudu podává svoje subjektivní vidění a ve zcela obecné rovině. Na chov psů žalovanou si žalobce stěžoval na obci v r. , Anonymizováno, a příslušný stavební úřad dne , datum, dospěl k závěru, že ze stavebního hlediska není chov psů žalovanou v rozporu se schváleným územním plánem obce. Rovněž v roce , Anonymizováno, řešil obecní úřad a posléze , označení úřadu, , odbor životního prostředí podnět žalobce a jeho manželky na spáchání přestupku na úseku ochrany zvířat, kdy měl údajně pes žalované vniknout na pozemek žalobce a odnést jeho zimní botu, což se neprokázalo a přestupkové řízení bylo zastaveno. V roce , Anonymizováno, podal žalobce s manželkou další podnět k , označení úřadu, pro spáchání přestupku žalovanou, kdy měl její pes vniknout na pozemek žalobce, poničit mu záhony s cibulí a způsobit mu škodu 1 600 Kč. Ani tento přestupek nebyl prokázán a přestupkové řízení bylo usnesením ze , datum, zastaveno. Správní orgán si v této věci vyžádal posouzení stavu chovu psů obviněnou Krajskou veterinární správou, která provedla kontrolu chovu psů a konstatovala, že nebylo zjištěno žádné porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání, a tedy že psi žalované jsou chováni n