10 C 43/2026-27 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 10.2.2026 se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 22.465,52Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, , právnická osoba, , sídlem v , adresa, , IČ , IČO, (dále jen věřitel) uzavřel s žalovanou (dále jen dlužník) dne 27.4.2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva 1) a dne 5.4.2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva 2). Na základě těchto smluv poskytl věřitel dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 9.000,-Kč resp. 6.000,-Kč a dlužník se zavázal tyto částky vrátit spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem ve výši 9.701,-Kč sestávajícím z úroku za dobu řádného trvání smlouvy (tedy do data splatnosti poslední splátky) ve výši 5.890,-Kč, z poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši 1.500,-Kč a z poplatku za flexibilní splácení ve výši 2.311,-Kč, resp. souhrnným poplatkem ve výši 6.752,-Kč sestávajícím z úroku za dobu řádného trvání smlouvy (tedy do data splatnosti poslední splátky) ve výši 2.612,-Kč, z poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši 1.290,-Kč, z poplatku za flexibilní splácení ve výši 1.350,-Kč a z pojistného 1.350,-Kč, a to v 65 resp. 45 týdenních splátkách po 288,-Kč resp. 284,-Kč, z nichž poslední byla splatná dne 26.7.2023 resp. 14.2.2023. Dlužník půjčku řádně nesplácel a poslední splátky uhradil dne 26.11.2022. Dlužník tak ke dni podání žaloby dlužil, pokud jde o smlouvu 1 na jistině částku 7.884,20Kč a na souhrnném poplatku částku 6.929,32Kč, z čehož připadalo na úroky za dobu trvání půjčky částka 4.109,36Kč, na poplatek za administrativní činnost částka 1.223,08Kč a na poplatek za flexibilní splácení částka 1.596,88Kč, a pokud jde o smlouvu 2 na jistině částku 4.109,91Kč a na souhrnném poplatku částku 3.542,09Kč, z čehož připadalo na úroky za dobu trvání půjčky částka 1.046,09Kč, na poplatek za administrativní činnost částka 616,13Kč, na poplatek za flexibilní splácení částka 1.057,87Kč a na pojistné 822,-Kč. Žalobce dále požadoval roční úrok 25,23% počítaný vždy z dlužné jistiny od 27.7.2023 resp. od 15.2.2023 do zaplacení, a roční 15% úrok z prodlení počítaný rovněž vždy z dlužné jistiny od 4.12.2022 resp. 22.2.2023 do zaplacení. Pohledávku věřitel postoupil žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.1.2024, o čemž dlužníka vyrozuměl. Na smlouvu 1 dlužník uhradil celkem částku 3.600,-Kč, na smlouvu dvě celkem částku 5.100,-Kč.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila a dále v rámci svého účastnického výslechu vypověděla, že v době, kdy si půjčky brala, pracovala s příjmem, který je pravdivě uveden v zákaznických kartách. Vysvětlila, že další příjem 13.000,-Kč uvedený v zákaznické kartě ze dne 27.4.2022 je příjem jejího otce, který jí se splácením pomáhal, a jednalo se o jeho dávku hmotné nouze. Tehdy žila ve společné domácnosti právě se svým otcem, ale také se svým synem. Na bydlení tehdy platili zhruba 6.400,-Kč. V současné době je bez práce, evidovaná na ÚP, platba na bydlení se zvýšila na zhruba 8.000,-Kč, jinak se u ní v domácnosti situace nijak nezměnila. Soud dále provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru (2x) a zákaznickou kartou (2x). Ze smlouvy spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 27.4.2022 resp. ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 5.4.2022 má soud za prokázáno, že uvedeného dne podepsala žalovaná jako dlužník a osoba pověřená jednat za věřitele, , právnická osoba, , listinu takto nadepsanou, na základě které věřitel předal a dlužník potvrdil převzetí peněžní hotovosti 9.000,-Kč resp. 6.000,-Kč s tím, že dlužník byl povinen věřiteli vrátit půjčené prostředky spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem ve výši 9.701,-Kč sestávajícím z úroku za dobu řádného trvání smlouvy ve výši ve výši 5.890,-Kč, z poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši 1.500,-Kč a z poplatku za flexibilní splácení ve výši 2.311,-Kč, resp. souhrnným poplatkem ve výši 6.752,-Kč sestávajícím z úroku za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.612,-Kč, z poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši 1.290,-Kč, z poplatku za flexibilní splácení ve výši 1.350,-Kč a z pojistného 1.350,-Kč, a to v 65 resp. 45 týdenních splátkách po 288,-Kč resp. 284,-Kč, z nichž poslední byla splatná dne 26.7.2023 resp. 14.2.2023. Ze zákaznické karty ze dne 27.4.2022 má soud za prokázáno, že dlužník uvedl jakožto druh bydlení „s rodiči“, že vyživuje dvě osoby, jeho příjem ze zaměstnání činí 6.803,-Kč měsíčně a další příjmy domácnosti představují 13.000,-Kč; odhadované měsíční výdaje dlužníka činí 3.000,-Kč a interní splátky dlužníka 1.250,-Kč měsíčně. Ze zákaznické karty ze dne 5.4.2022 má soud za prokázáno, že dlužník uvedl jakožto druh bydlení „s rodiči“, že vyživuje dvě osoby, jeho příjem ze zaměstnání činí 5.132,-Kč měsíčně; odhadované měsíční výdaje dlužníka činí 3.000,-Kč.3. Shora uvedená skutková zjištění soud zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel, aniž prováděl další dokazování pro jeho nadbytečnost.4. Podle zák.č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru,§ 86(1)Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2)Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.§ 87(1)Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s §86 odst.1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v té části, ve které se žalobce domáhá zaplacení nedoplatku jistiny úvěrů. Žalobce totiž prokázal pouze tu skutečnost, že jeho právní předchůdce poskytl žalované částku ve výši 9.000,-Kč resp. 6.000,-Kč, z níž zbývá dle tvrzení žalobce uhradit částku v celkové výši 6.300,-Kč (5.400,-Kč a 900,-Kč). Zbývající částky představují různé poplatky a kapitalizované úroky a úroky z prodlení za dobu prodlení vyplývající ze smluvních ujednání soud nepřiznal, neboť tato smluvní ujednání a vůbec obě smlouvy jako celek soud vyhodnotil jako neplatné, neboť žalobce neprokázal, že byla splněna povinnost zkoumat poměry žalované tak, aby dospěl k závěru, že tato je schopna poskytnuté úvěry splácet. Ani v jednom případě se věřitel nezabýval faktickými měsíčními výdaji domácnosti na bydlení, nezohlednil to, že dlužník vyživuje dvě další osoby, nezkoumal povahu příjmu domácnosti ve výši 13.000,-Kč, který ve skutečnosti představoval dávku hmotné nouze pro otce dlužníka, a už vůbec nezohlednil výdajovou stránku osob, vůči kterým dlužník plnil vyživovací povinnost (otec a syn dlužníka). Věřitel tak ani v jednom z uvedených případů nemohl mít dostatečné informace k učinění závěru o tom, že dlužníkovy poměry mu umožní oba úvěry řádně splácet. Soud má za to, že věřitel nesplnil podmínky ve shora citovaném zákonném ustanovení a z tohoto důvodu je nutné smlouvy o zápůjčce vyhodnotit jako neplatné. K neplatnosti smlouvy je přitom nutno přihlížet z úřední povinnosti, jak již dnes dovozuje judikatura soudů všech možných stupňů. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že dlužník obdržel od právního předchůdce žalobce ve dvou případech částku v celkové výši 15.000,-Kč, kterou zcela nevrátil, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení, jehož speciální skutkovou podstatu oproti jeho obecné úpravě v občanském zákoníku, zákon o spotřebitelském úvěru nově konstruuje, a to včetně povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v přiměřené době podle schopností dlužníka, což znamená, že dlužník dosud není v jakémkoliv prodlení s placením prokázaného dluhu, nýbrž že tuto splatnost soud založí teprve svým rozhodnutím. Žalovaná zároveň v rámci své výpovědi vylíčila své současné poměry, z nichž soud dovodil, že není v jejích možnostech měsíčně na existující dluh splácet více, než 300,-Kč. Proto rozhodl o povinnosti žalované vrátit bezdůvodné obohacení v těchto splátkách. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. a výrokem II. žalobu ve zbývajícím rozsahu (rozvedeno shora v prvém odstavci odůvodnění) zamítnul.6. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. §142 odst.1,