17 C 318/2025-21 — Okresní soud v Opavě

Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému vyklizení bytu specifikovaného ve výroku rozsudku. Uvedla, že je vlastníkem bytu, který přenechala do užívání žalovanému na základě nájemní smlouvy z 13. 6. 2025, podle které se žalovaný zavázal platit nájemné a úhrady za služby 8 640 Kč měsíčně. Protože žalovaný k 10. 10. 2025 z tohoto důvodu dlužil žalobkyni 25 920 Kč a byl bezúspěšně písemně vyzván, aby odstranil své závadné chování, žalobkyně vypověděla nájem bytu bez výpovědní doby. Nájemní poměr skončil 14. 11. 2025, kdy byla výpověď žalovanému doručena. Žalovaný byl ve výpovědi poučen o možnosti podat proti ní námitky a do dvou měsíců navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem, což se nestalo. Přestože žalovaný byl písemně vyzván k opuštění a odevzdání bytu, toto neučinil.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. Z těch bylo zjištěno následující: Žalobkyně v postavení pronajímatele přenechala žalovanému v postavení nájemce do užívání za účelem zajištění bytových potřeb na dobu od 30. 6. 2025 do 30. 6. 2026 byt č. , hodnota, o velikosti , číslo, s příslušenstvím, o rozloze 31,96 m2, situovaný ve 2. nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, , č. or. , Anonymizováno, na , adresa, . Oproti tomu žalovaný byt do nájmu převzal a zavázal se platit měsíčně nájemné 5 800 Kč a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu 2 840 Kč (listina označená jako smlouva o nájmu bytu datovaná 13. 6. 2025, evidenční list). Žalobkyně upozornila žalovaného na dluh na nájemném a úhradách za služby za období červenec až září 2025 ve výši 25 920 Kč a vyzvala jej k jeho úhradě do 30. 10. 2025 s tím, že v opačném případě vypoví nájem bytu bez výpovědní doby (dopis z 10. 10. 2025 včetně opisu karty úhrad a dodejky). Následně nájem bytu takto vypověděla s odůvodněním, že k 5. 11. 2025 činí dluh za období červenec až říjen 2025 částku 34 560 Kč, což je částka převyšující trojnásobek měsíčního nájemného a úhrad za služby. Žalovaný byl upozorněn, že nájem bytu skončí doručením výpovědi, že může vznést proti výpovědi námitky a do dvou měsíců navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem, a dále byl vyzván, aby byt bez zbytečného odkladu, nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu, odevzdal (dopis z 5. 11. 2025 včetně opisu karty úhrad a dodejky). Dopisy byly žalovanému odeslány na adresu , adresa, , , adresa, , žalovaný si ani jeden z nich nevyzvedl na poště, kde pro něj byly poté, co nebyl zastižen, uloženy.Podle § 2291, poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažný způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména (mimo jiné) nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců. Neuvedl-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží. Podle § 2286 výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.Žaloba je důvodná. Přenecháním bytu žalovanému za úplatu byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva. Nájem bytu skončil v listopadu 2025, 14. 11. 2025 byla pro žalovaného výpověď uložena na poště, což mu bylo oznámeno, ale v úložní době si ji nevyzvedl. Dluh převyšující trojnásobek nájemného a nákladů na služby měl vznikat v období od července do října 2025, tedy za dobu delší tří měsíců. Ze strany žalobkyně tak bylo možné s takto tvrzeným důvodem přistoupit k výpovědi nájmu bez výpovědní doby. Žalovaný si výpověď sice nevyzvedl, ale objektivně se dostala do sféry jeho vlivu, protože byla odeslána na adresu jeho bydliště. Text výpovědi je přitom dostatečně určitý, srozumitelný a obsahuje veškeré zákonem stanovené náležitosti – vymezuje konkrétním způsobem důvod výpovědi bez výpovědní doby a poučuje žalovaného o možnosti vznést námitky a domáhat se do dvou měsíců přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Žalobkyně splnila i svou zákonnou povinnost vyzvat žalovaného před doručením výpovědi, aby v přiměřené lhůtě svůj dluh zaplatil. V tomto řízení se soud nezabývá oprávněností výpovědi, jinými slovy nezkoumá, zda žalovaný dlužil na nájemném a nákladech na služby za dobu alespoň tří měsíců. To je předmětem případného řízení o neoprávněnosti výpovědi. Vzhledem k tomu, že žalovaný nic o takovém probíhajícím řízení netvrdil, z rejstříku zdejšího soud nevyplývá, že by bylo vedeno, a žalovaný ani neuvedl jiná rozhodná tvrzení, považuje soud nájem bytu za skončený. Žalovaný tedy aktuálně užívá byt neoprávněně, a proto je povinen jej vyklidit. Patnáctidenní lhůta k vyklizení vyplývá z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, a to v celkové částce 14 982,50 Kč, která sestává ze soudního poplatku za žalobu 5 000 Kč a z nákladů právního zastoupení, konkrétně z odměny advokátky za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba) po 2 300 Kč podle § 9 odst. 1, § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z náhrady hotových výdajů za tyto úkony po 450 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z částek odměn a náhrad 1 732,50 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu.