17 C 8/2026-24 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 14 788,32 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 000 Kč od 18. 2. 2024 do zaplacení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, ., s žalovanou uzavřela po posouzení její úvěruschopnosti prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě jí poskytla bezhotovostně 10 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaná se měla zavázat platit žalobkyni úrok 40 % měsíčně z poskytnuté částky a každý měsíc do 17. dne splácet úrok přirostlý za uplynulé období; jistinu byla oprávněna vrátit kdykoliv. Protože se žalovaná dostala do prodlení s placením úroku, využila poskytovatelka úvěru smluveného oprávnění a celý úvěr zesplatnila ke dni 17. 2. 2024. Pro případ prodlení na sebe žalovaná převzala závazek k úhradě smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně v tomto řízení uplatňuje vrácení poskytnuté jistiny 10 000 Kč, zaplacení dohodnutého úroku za první měsíc čerpání úvěru 4 000 Kč a smluvní pokuty 788,32 Kč (0,1 % denně z částky 14 000 Kč od 18. 2. 2024 do 20. 7. 2025). Pohledávka měla být postoupena nejprve 2. 6. 2025 na společnost , právnická osoba, ., a následně 10. 6. 2025 na žalobkyni.2. Žalovaná uvedla, že neví, kolik žalobkyni dluží, protože něco platila a je vyzývána k úhradě různých částek. Namítla, že poskytovatelce úvěru předložila své příjmy a výpisy z účtu, takže ta věděla, že je žalovaná v době poskytnutí úvěru zadlužená. Je si vědoma, že úvěr neměla přijmout, ale současně se domnívá, že jí ho společnost ani neměla poskytnout. Požádala o splátkový kalendář.3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a zjistil následující: Společnost , právnická osoba, ., se zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 30 000 Kč na dobu neurčitou, s možností opakovaného čerpání jeho splacené části. Žalovaná se zavázala každý měsíc platit úrok 40 % měsíčně přirostlý za uplynulé období, vždy k 17. dni v měsíci (listina označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , fotografie občanského a řidičského průkazu žalované). Společnost 18. 10. 2023 odeslala na účet, jehož majitelkou byla žalovaná a který žalovaná označila ve smlouvě, č. , č. účtu, částku 10 000 Kč (potvrzení , právnická osoba, ., o platbě, výpisy z tohoto účtu). Před poskytnutím úvěru měla poskytovatelka úvěru k dispozici pět faktur vystavených žalovanou v období od července do září 2023, z nichž vyplývá, že svým odběratelům vyúčtovala odměnu za spolupráci ve výši 13 312 Kč, 12 650 Kč, 8 378 Kč, 12 597 Kč a 7 270 Kč. Z výpisů z účtu žalované za období červenec až září 2023 je zřejmé, že částky jí byly uhrazeny. Současně z nich vyplývá, že drtivou většinu položek na 55 stranách výpisů tvoří odchozí platby na sázky, dále že žalovaná pravidelně hradí nájemné 4 200 Kč a splácí řadu úvěrů (společnostem , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, či opakujících se zápůjček od fyzických osob.4. Žalovaná pohledávka byla poskytovatelkou úvěru postoupena na spolčenost , právnická osoba, . (smlouva o postoupení pohledávek z 2. 6. 2025 včetně přílohy), která ji následně postoupila na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek z 10. 6. 2025 včetně přílohy). Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím své právní zástupkyně k úhradě dlužné částky ze smlouvy č. , hodnota, do tří dnů (výzva k úhradě před podáním žaloby z 20. 7. 2025 včetně dokladu o odeslání).5. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (§ 87).6. Žaloba je důvodná pouze částečně.7. Předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaná je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek.8. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Z provedeného dokazování vyplývá, že poskytovatelka úvěru se před jeho poskytnutím žalované zabývala jejími poměry, neboť měla k dispozici faktury a výpisy z jejího účtu za období tří předcházejících měsíců. Zjištěné údaje však evidentně nesprávně vyhodnotila. I když totiž žalovaná měla určité nepravidelné příjmy, z výpisů z jejího účtu jednoznačně vyplývá, že propadla soustavnému sázení, je značně zadlužená a její příjmy z faktur ani zdaleka nepostačují k tomu, aby kryly veškeré její náklady. Pro účely poskytnutí úvěru a jeho návratnosti se na první pohled jednalo o osobu rizikovou, u které poskytovatelka úvěru nemohla předpokládat, že řádně dostojí svému smluvenému závazku ke splácení částky 12 000 Kč měsíčně na úrocích při vyčerpání maximálního úvěrového rámce. Zadluženost žalované musela nutně vyplývat i z databází úvěrů, o kterých sice žalobkyně tvrdila, že byly lustrovány, avšak důkazy k tomu nepředložila.9. Poskytovatelka úvěru tedy porušila svou povinnost řádně posoudit před poskytnutím úvěru schopnost žalované splácet, a proto soud hodnotí smlouvu jako absolutně neplatnou. Vzhledem k tomu získala žalovaná na úkor poskytovatelky úvěru, respektive žalobkyně, majetkový prospěch v podobě částky 10 000 Kč bez právního důvodu a je povinna pouze tuto částku vrátit jakožto bezdůvodné obohacení v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná sice tvrdila, že na úvěr něco zaplatila, avšak nepředložila k tomu žádné důkazy. K jednání se nedostavila, takže nemohla být soudem poučena o nutnosti prokázání tvrzených úhrad; v tomto ohledu je přitom na ní, aby byla v řízení aktivní a navrhla důkazy k platbám. Proto soud v