26 C 139/2025-48 — Okresní soud v Opavě

1. Zápůrčí žalobou se domáhal žalobce, aby se žalovaný zdržel zásahů do jeho vlastnického práva k přesně označeným zemědělským stavbám stojícím na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , obec, , aby se zdržel zásahů do inženýrských sítí – elektrického vedení, jež jsou v jeho vlastnictví a které jsou mj. uloženy i v pozemcích , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného a aby odstranil kabely vedené v bezprostřední blízkosti základu staveb těchto uvedených nemovitostí. Tvrdil, že žalovaný od roku 2023 opakovaně a bez jeho souhlasu zasahuje do uvedených nemovitostí, zejména prováděním výkopových prací na svých pozemcích, obnažením základů budov ve vlastnictví žalobce, vytvářením prostupů skrze jejich obvodové zdi a zaváděním vlastního elektrického vedení do těchto staveb, čímž došlo k poškození fasády, narušení izolace a ohrožení statiky staveb. Žalobce dále uvedl, že žalovaný nerespektoval předběžné opatření vydané usnesením Okresního soudu v Opavě č. j. 7 Nc 302/20258 ze dne 19. 5. 2025 a v činnosti pokračoval. Žalobce rovněž požadoval, aby soud žalovanému uložil povinnost odstranit již instalované elektrické vodiče, opravit prostupy ve zdivu a poškozené části fasády a dále odstranit kabely vedené v bezprostřední blízkosti základů těchto staveb.2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě v celém rozsahu žalobu odmítl jako nedůvodnou. Tvrzení žalobce o provádění stavebních zásahů do jeho budov a zavádění elektrického vedení do těchto objektů označil za nepravdivá, nepodložená a účelová. Uvedl, že na svých pozemcích prováděl pouze výkopové práce, které se nijak nedotkly staveb ve vlastnictví žalobce, a popřel, že by provrtal jejich zdivo, podkopával základy či poškodil fasádu. Tvrdil, že nevěděl o existenci inženýrských sítí žalobce a nemohl je tedy poškodit. Dále namítal, že žalobce neoprávněně užívá jeho pozemky zastavěné stavbami žalobce bez právního důvodu a bez úhrady, čímž se na jeho úkor bezdůvodně obohacuje, přičemž sám žalovaný jej na tuto skutečnost dlouhodobě upozorňuje a požaduje náhradu. Žalovaný poukázal i na probíhající jiné soudní spory mezi účastníky a tvrdil, že žaloba představuje jen další účelový postup proti němu, vedený ve spolupráci s vlastníkem sousedních pozemků , jméno FO, .3. U jednání strany sporu setrvaly na svých stanoviscích a žalovaný připustil, že skutečně provedl zásah do žalobcem označených budov, kde umístil elektrické kabely. Zpochybňoval, že by části budov, přes které vedou kabely, byly ve vlastnictví žalobce, neboť nejsou zapsány v katastru nemovitostí. Pokud jej soud zaváže k odstranění kabelů, které tam instaloval, není schopen splnit povinnost ve lhůtě tří dnů, neboť venku mrzne a je tam sníh.4. Soud provedl dokazování listinami, přičemž vzal za nesporné, zejm. z kupní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi , právnická osoba, a.s., sídlem , adresa, (dále také jen „právní předchůdce žalobce“) a žalobcem, že na základě uvedené listiny žalobce nabyl do vlastnictví stavby bez č. p./č. e., zemědělské stavby stojící na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Uvedené vyplývá rovněž z LV č. , hodnota, pro k. ú. , obec, . Z LV č. , hodnota, tamtéž soud zjistil, že vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, je žalovaný a parc. č. , Anonymizováno, , jak vyplývá z LV č. , hodnota, tamtéž, je , jméno FO, . Pouze na tomto LV je evidována zemědělská stavba bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Na jiném LV nejsou stavby na pozemcích evidovány, byť se z katastrální mapy, situačních nákresů a leteckých snímků pořízených v období let 1976-1990, které byly rovněž k důkazu čteny podává, že ve skutečnosti tam stavby dosud v aktuálním zobrazení stojí. Existence staveb je rovněž prokázána přílohou převodu staveb mezi jejich původním vlastníkem , anonymizováno, “ a právním předchůdcem žalobce, která je vedena v evidenci , Anonymizováno, . Nedůvodné zásahy do vlastnického práva zhotovením prostupů do zdí v žalobě popsaných budov, konkr. do jejich přístavků, které soud považuje za součásti těchto budov jako věcí hlavních, jsou prokazovány černobílými fotografiemi a náčrty tras umístěného elektrického vedení přes tyto části budov, které navíc žalovaný nerozporoval a jejich existenci připustil s tím, že „je není schopen v třídenní lhůtě od vyhlášení rozsudku vytrhat“. Povědomí žalovaného o existenci nejen těchto liniových staveb (rozvody elektřiny v areálu bývalého zemědělského družstva) pod povrchem pozemku č. , Anonymizováno, v jeho vlastnictví je prokazováno též dopisem, který adresoval žalobci dne 29. 11. 2024 a v jehož obsahu žalovaný upozornil žalobce na špatný stav těchto rozvodů, v jehož důsledku by mohlo dojít ke zranění elektrickým proudem či ke ztrátám a újmě na životě, proto má v úmyslu přistoupit v dohledné době k jejich odstranění, pokud od žalobce neobdrží částku 19 000 Kč měsíčně.5. Shora popsaným dokazováním dospěl soud k závěru, že skutkový stav věci je takový, jak jej žalobce ve svém návrhu tvrzením vymezil. Bylo prokázáno, že žalovaný v areálu bývalého zemědělského družstva, v němž dosud nedošlo ke sjednocení vlastnických práv k budovám a pozemkům, na nichž budovy stojí, provedl výkopové práce zejména na pozemku č. , Anonymizováno, v jeho vlastnictví až k částem staveb ve vlastnictví žalobce, kde bez předchozího souhlasu jejich vlastníka zhotovil pod úrovní terénu prostupy skrze obvodové zdi a základy těchto budov a do těchto prostupů umístil své elektrické kabely, které následně vedl do vnitřních prostor přístavků tvořících součásti hlavních zemědělských staveb žalobce. Tyto skutečnosti byly potvrzeny nejen listinnými důkazy, fotodokumentací, situačními nákresy a historickými mapovými podklady, ale zejména vlastním procesním vyjádřením žalovaného u jednání, kde výslovně připustil, že kabely přes dotčené části staveb vedou. Soud má za prokázané, že ač některé části těchto staveb nejsou v současné době zapsány v katastru nemovitostí, jde o reálně existující stavební objekty, které byly jako součást jednotného funkčního hospodářského celku evidovány již v době převodu majetku z , anonymizováno, “ na právního předchůdce žalobce. Zápis v katastru nemovitostí má pouze evidenční a deklaratorní povahu, a proto nesoulad mezi právním a faktickým stavem nemá žádný vliv na existenci vlastnického práva ani na objektivní zákaz zasahovat do cizí věci. Žalovaný se tak nemůže dovolávat absence zápisu přístavků v katastru jako omluvy pro svévolné technické zásahy do staveb jiného vlastníka. Jeho jednání představovalo přímý a neoprávněný zásah do cizí věci, jenž byl způsobilý ohrozit integritu a bezpečné užívání staveb žalobce, neboť prostupy skrze zdi, zásahy do izolace, narušení základů a poškození fasády objektivně představují zásah intenzivní a závažný. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl.6. V části žaloby, v níž se žalobce domáhal, aby se žalovaný zdržel umísťování elektrických kabelů na či pod povrchem pozemků ve vlastnictví žalovaného, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce v řízení neprokázal, že by samotné vedení kabelů na pozemku žalovaného představovalo zásah do jeho vlastnického práva nebo ohrožovalo výkon jeho práv. Umístění kabeláže na vlastním pozemku žalovaného – nedotýkáli se objektů či sítí ve vlastnictví žalobce – není protiprávním jednáním a nepředstavuje ohrožení ve smyslu § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud konstatuje, že ochrana poskytovaná zápůrčí žalobou je namístě jen tehdy, existujeli reálné a konkrétní ohrožení či zásah do výkonu vlastnického práva žalobce, což v této části řízení prokázáno nebylo. Z těchto důvodů soud žalobu v uvedeném rozsahu zamítl, neboť nebyl dán důvod poskytnout soudní ochranu.7. Ochrana vlastnického práva je upravena v § 1011 a násl. občanského zákoníku, přičemž podle § 1040 odst. 1 o. z. se vlastník může zápůrčí (negatorní) žalobou domáhat, aby se ten, kdo do jeho práva neoprávněně zasahuje nebo je ohrožuje, takového jednání zdržel a odstranil jeho následky. Vlastnické právo zahrnuje oprávnění věc držet, užívat a bránit se proti zásahům třetích osob, a k jeho ochraně není rozhodné, zda stavba je či není zapsána v katastru nemovitostí, neboť zápis má převážně evidenční charakter a právní stav může být prokázán i jinými prostředky. Každý je rovněž povinen řídit se obecnou prevenční povinností podle § 2900 o. z., zakazující ohrožovat majetek jiných osob. Pokud tedy osoba bez souhlasu vlastníka zasáhne do jeho věci — zejména fyzickým zásahem, narušením konstrukčních částí či vedením instalací skrze cizí stavbu — jde o neoprávněný zásah, proti němuž poskytuje soud ochranu prostřednictvím negatorní žaloby, zatímco jednání na vlastním pozemku, které se cizí věci nedotýká a neohrožuje výkon vlastnického práva jiného, tuto ochranu neodůvodňuje.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiz