40 C 22/2026-17 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 49 216,60 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 25. 11. 2022 uzavřela prostřednictvím své klientské zóny s žalovaným Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 65 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti (viz příloha smlouvy o úvěru). Úvěr byl vyplacen v souladu s ujednáním čl. IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr hradit v měsíčních splátkách po 2 812 Kč vždy ke každému 15. dni v měsíci; žalovaný však splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou 15. 6. 2025. Na základě porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému první písemnou upomínku dne 20. 6. 2025, následující upomínku dne 5. 7. 2025. Vzhledem k tomu, že žalovaný nikterak nereagoval, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru (zesplatnění z 21. 9. 2025). Žalovaný neuhradil na jistinu pohledávky ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 49 216,60 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 232,22 Kč (24,46 % z částky 49 216,60 Kč od 16. 6. 2025, tj. dne následujícího po dni splatnosti neuhrazené splátky, do 21. 9. 2025), náklady na upomínkování ve výši 800 Kč (za upomínku 1 a upomínku 2) a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 52 448,82 Kč (jistina a kapitalizovaný smluvní úrok) od 6. 10. 2025 do zaplacení. Ačkoliv byl žalovaný vyzván k zaplacení před podáním žaloby, svůj dluh neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 24. 3. 2026, žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti obou účastníků.4. Soud provedl k důkazu listiny předložené žalobkyní, a to Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 11. 2022 včetně příloh 1 (Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele) a 2 (Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA), Předsmluvní informaci, Žádost o doplňkovou službu PODPORA, potvrzení o verifikační platbě, 2x potvrzení o provedené platbě z 19. 12. 2022, upomínku z 20. 6. 2025 a 5. 7. 2025 vč. podacích lístků, informaci o zesplatnění úvěru vč. předžalobní výzvy vč. podacího lístku a zjistil, že účastníci spolu dne 25. 11. 2022, prostřednictvím elektronických prostředků na dálku, uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla celkem 65 000 Kč, přičemž 18 467 Kč a 34 283 Kč zaslala na účet žalovaného a částku 12 250 Kč dle dohody stran započetla na náklady spojené s vyřizováním úvěru. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 24,46 % ročně, žalovaný se zavázal úvěr splácet v 72 splátkách, celková výše splátek vč. poplatku za službu Podpora (zřízenou na žádost žalovaného) činila 2 812 Kč. Bylo sjednáno, že nedojde-li k úhradě dlužné splátky ani po dvou upomínkách, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru. V takovém případě se sjednané úroky stávají součástí jistiny a žalobkyně je oprávněna požadovat rovněž smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení a náklady za upomínky ve výši 500 Kč za každou upomínku. Součástí smluvní dokumentace je mj. příloha č. 1 – Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, z níž soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je ženatý, má jednu vyživovací povinnost, je zaměstnán u , jméno FO, a. s. s příjmem 29 944 Kč (doloženo třemi výplatními páskami). Měsíční náklady na bydlení činí 7 587 Kč, pravidelné finanční závazky činí 8 642 Kč měsíčně (hypotéka). Žalovaný nemá mikro úvěry. Žalobkyně vycházela z finančního zůstatku 7 703 Kč. Žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v SOLUS, REPI, ISIR s negativním výsledkem. Na základě uvedeného stanovila žalobkyně maximální výši úvěru 65 000 Kč a měsíční splátku 2 812 Kč, kterou je žalovaný schopen splácet. Žalobkyně dvakrát písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky z 15. 6. 2025 a upozornila ho na možnost zesplatnění úvěru. Dne 21. 9. 2025 pak žalovanému oznámila, že úvěr zesplatnila a současně ho před podáním žaloby vyzvala k úhradě.5. Žaloba je důvodná. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Je-li předmětná smlouva sjednána jako spotřebitelská, přičemž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1), je poskytovatel povinen důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86).6. Žalobkyně prokázala, že před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu výše citovaného zákona. Údaje zjištěné ohledně poměrů žalovaného, ověřené žalobkyní z výplatních pásek, a lustrace žalovaného v dostupných registrech, případně údaje k výdajům žalovaného určené dle doporučení ČNB a vycházející ze statistiky Českého statistického úřadu, jsou při sjednané výši úvěru dostatečné pro řádné posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Zatímco žalobkyně své povinnosti z úvěrové smlouvy řádně splnila, žalovaný své povinnosti nesplnil a úvěr řádně nesplácel. Proto soud žalobě vyhověl, a to včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky.7. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písmena b) sazebníku 2 461 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 2 130 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 331 Kč.8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná, náleží plná náhrada nákladů řízení ve výši 5 365 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 461 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 700 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen „a. t.“), a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14bodst. 6 a. t.; to vše zvýšené o DPH ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce 504 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám advokáta žalobkyně.