59 C 86/2019-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a navrhovala, aby soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku , částka, a smluvní úrok z prodlení 0,2 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Tvrdila, že na základě Smlouvy o úvěru Qkonto mini č. , hodnota, ze dne , datum, poskytla žalobkyně žalované úvěr v souhrnné výši , částka, . Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni vyčerpaný úvěr, zaplatit úroky ve výši 2,47 % p.m. z čerpané jistiny, administrativní poplatek, související s poskytnutím úvěru ve výši , částka, měsíčně, a to v měsíčních splátkách splatných vždy k poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. První splátka byla splatná dne , datum, . Sjednaná minimální měsíční splátka činila , částka, . Se splátkou splatnou dne , datum, se žalovaná dostala do prodlení o více než 75 kalendářních dní, které je dle dohody považováno za hrubé porušení smlouvy. V důsledku této skutečnosti byl celý úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Dlužná částka ke dni zesplatnění činila , částka, a sestávala z těchto dílčích nároků: , částka, - nesplacená jistina úvěru, , částka, - nesplacený úrok 2,47 % p.m. z aktuální vyčerpané jistiny úvěru, , částka, - nesplacený administrativní poplatek, , částka, - nesplacená smluvní pokuta za prodlení se splátkami do zesplatnění úvěru, , částka, - nesplacený poplatek za vystavené upomínky, , částka, - nesplacená smluvní pokuta za hrubé porušení smlouvy. Žalovaná převzala úvěr v hotovosti dne , datum, . Z poskytnutého úvěru , částka, bylo na jistině úvěru splaceno , částka, . Dlužná částka jistiny úvěru činí , částka, . K nesplacenému úroku v částce , částka, žalobkyně uvedla, že úrok z úvěru nárokuje v souladu se smlouvou ve výši 2,47 % p.m. z poskytnutého úvěru. V důsledku splácení úvěru dochází ke snižování nesplacené jistiny, a tedy i ke snižování úroku, který je počítán neměnnou procentuální sazbou (2,47 %) z proměnlivé (snižující se) jistiny. K nesplacenému administrativnímu poplatku v částce , částka, žalobkyně uvedla, že měsíční administrativní poplatek byl sjednán ve výši 1 % p.m. z úvěrového rámce , částka, , tj. , částka, měsíčně, a nárokuje za 11/2016 ve výši , částka, , 12/2016 ve výši , částka, , 1/2017 ve výši , částka, , 2/2017 ve výši , částka, . Administrativní poplatek je poplatkem za sjednání, vedení a správu úvěru a za rezervování úvěrového rámce, tedy finančních prostředků pro dlužníka. Na tento poplatek má žalobkyně legitimní nárok na základě smlouvy. Legitimnost nároku na takový poplatek u podnikatelů zabývajících se poskytováním úvěrů, včetně nemožnosti podrobovat jeho výši přezkumu z hlediska přiměřenosti, potvrdily Ústavní soud a Nejvyšší soud ČR (zejm. Stanovisko NS ČR sp. zn. Cpjn 203/2013 ze dne , datum, ). K nesplacené smluvní pokutě ve výši , částka, žalobkyně uvedla, že smluvní pokutu do dne zesplatnění úvěru nárokuje v souladu s bodem 7. smlouvy a tato byla sjednána pro případ, že bude dlužník v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části nebo s úhradou jiného peněžitého závazku, a to ve výši 0,40 % z dlužné částky denně. Dlužnou částkou byly v tomto případě neuhrazené minimální měsíční splátky úvěru ve výši , částka, a částka , částka, představuje celkovou smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátek za dobu prodlení do zesplatnění úvěru. Splatnost smluvní pokuty byla dohodnuta tak, že smluvní pokuta je splatná v den, kdy na ni vznikl věřiteli nárok. Věřitel je v tomto případě bez předchozího upozornění oprávněn účtovat dlužníkovi smluvní pokutu a dohodnuté poplatky. Nárok (a tedy i splatnost nároku) žalobkyně na smluvní pokutu vznikl vždy v den prodlení. Žalobkyně byla oprávněna uplatnit svůj nárok na smluvní pokutu kdykoli po vzniku prodlení. Nárok na smluvní pokutu byl vůči žalované uplatňován upomínkami, oznámením o zesplatnění úvěru i předžalobní výzvou. Pokud jde o sjednanou výši smluvní pokuty 0,40 % z dlužné částky denně do zaplacení, tuto nepovažuje žalobkyně za jakkoli nepřiměřenou. Obecná praxe soudů se ustálila v otázkách sankcí za porušení peněžitých závazků a za nikoli nepřiměřenou považuje, v obdobných případech, sazbu sankce 0,5 % denně z dlužné částky (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, aj.). Nejvyšší soud vyslovil rovněž závěr, že „uzavírá-li věřitel smlouvu s dlužníkem, u něhož nelze odhadnout míru smluvní spolehlivosti, jde z ekonomického hlediska o větší riziko a nelze považovat za rozpor s dobrými mravy, když závazek je zajištěn důraznějšími sankcemi pro případ nesplnění“ (sp. zn. , spisová značka, ). Je třeba přitom přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, jako zejména vyšší rizikovost úvěru, nezajištění úvěru apod. Žalobkyně nesjednala s žalovanou řádný úrok z úvěru až do dne vrácení půjčených peněz, jak je to zcela obvyklé a jak to předpokládá i zákon, podle něhož platí dlužník úroky za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Žalobkyně nárokovala řádný úrok pouze do doby zesplatnění úvěru, tj. do , datum, (tedy nikoli až do dne vrácení peněz) bez ohledu na to, jak dlouho bude žalovaná půjčené peníze skutečně držet a užívat. Od , datum, užívá žalovaná peníze žalobkyně zcela „zadarmo“, bezúročně, bez jakéhokoli protiplnění, čímž je znevýhodněna žalobkyně. Podle zákona by mohla přitom žalobkyně po žalované nárokovat, i po zesplatnění úvěru, z dlužného úvěru oba úroky, tedy jak řádný úrok z úvěru, tak úrok z prodlení (jde o zcela odlišné typy příslušenství, které mohou stát vedle sebe). Rovněž administrativní poplatek žalobkyně po zesplatnění úvěru již nenárokovala, přestože úvěr nadále spravuje a plní všechny povinnosti s tím spojené. K nesplacenému poplatku za vystavené upomínky žalobkyně nárokovala , částka, v souladu s bodem 7. Smlouvy, v němž si strany sjednaly, že bude-li dlužník v prodlení s kteroukoli splátkou či její částí déle než 15 kalendářních dní, je věřitel oprávněn vystavit dlužníkovi písemnou upomínku, přičemž výše účelně vynaložených nákladů spojených s upomínkou činí , částka, (dle Sazebníku, který je dle bodu 1. součástí Smlouvy). Žalobkyně se ve smlouvě zavázala nevystavovat v jednom kalendářním měsíci více než jednu upomínku. Nárok žalobkyně sestává z poplatků za vystavené a odeslané upomínky ze dne , datum, ve výši , částka, a ze dne , datum, ve výši , částka, . Upomínky s vyčíslením dlužných částek byly žalované odeslány poštovními zásilkami na adresu žalované uvedenou ve smlouvě. Dále žalobkyně tvrdila, že poplatek za upomínku je nárokem obvyklým a sjednávaným zcela standardně v obchodní praxi při poskytování úvěrů. Z rámce obvyklosti se nevymyká ani dohodnutá výše poplatku za upomínku, kdy tato výše je srovnatelná či dokonce nižší než výše sjednávaná velkými bankovními domy, jako např. Raiffeisenbank, , právnická osoba, Bank, ČSOB, , právnická osoba, , LBBW Bank, Poštovní spořitelna, UniCredit Bank aj., které sjednávají poplatky za upomínky ve výši pohybující se v průměru od 300 do , částka, , nejčastěji pak kolem , částka, . K nesplacené smluvní pokutě za hrubé porušení Smlouvy ve výši , částka, . Smluvní pokutu za hrubé porušení Smlouvy žalobkyně nárokovala v souladu s bodem 8.2. Smlouvy, v níž si strany sjednaly, že „v případě hrubého porušení Smlouvy a porušení povinností dlužníka dle bodu 8.1. písm. a) nebo b) Smlouvy, vzniká věřiteli nárok na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z úvěrového rámce“. V daném případě se dlužník dopustil hrubého porušení Smlouvy dle bodu 8.1. písm. a) Smlouvy, když se dostal do prodlení delšího než 75 kalendářních dní, a to s úhradou splátky splatné , datum, (a následně pak i s dalšími splátkami). Smluvní pokuta za hrubé porušení Smlouvy je stanovena jako jednorázová. K zesplatnění úvěru, přirůstání úroků k jistině a k dalším okolnostem uzavření Smlouvy žalobkyně uvedla, že žalovaná se dopustila hrubého porušení Smlouvy dle bodu 8.1. písm. a) Smlouvy, když se dostala do prodlení delšího než 75 kalendářních dní, a to s úhradou splátky splatné , datum, (a následně pak i s dalšími splátkami). Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a uvedla, že k nesplacené jistině úvěru přirostly úroky a další závazky dlužníka vzniklé do dne zesplatnění, které se staly součástí jistiny, a byla vytvořena jedna dlužná částka, kterou byla žalovaná povinna jednorázově zaplatit. Právo na zesplatnění vzniklo žalobkyni dle bodu 8.3. Smlouvy. O zesplatnění úvěru a výši dluhu byla žalovaná informována listinou nazvanou Oznámení o zesplatnění úvěru, výzva k zaplacení dluhu ze dne , datum, , v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě celého zesplatněného úvěru. Dne , datum, , před uzavřením Smlouvy o úvěru, byly žalované poskytnuty písemné Předsmluvní informace, včetně uvedení reprezentativního příkladu úvěru, vše zcela v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Současně s předložením předsmluvních informací bylo žalované úvěrovým pracovníkem poskytnuto náležité vysvětlení, tedy zejména vysvětlení předsmluvních infor