30 C 269/2020-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], byla uzavřena rámcová smlouva o úvěru [číslo] která vymezovala podmínky, dle kterých mohl žalovaný [příjmení] [jméno] požádat o poskytnutí úvěru a Via SMS tento úvěr byla oprávněna poskytnout. Na základě uzavřené rámcové smlouvy pak byla uzavřena jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] [ulice] prostředky ve výši [částka] byly žalovanému poskytnuty na jím uvedený bankovní účet formou bezhotovostního převodu realizovaného dne [datum], a to na základě předchozí SMS žádosti žalovaného učiněné v souladu s čl. 5 odst. 5.6. rámcové smlouvy. Poskytnuté finanční prostředky byl žalovaný v souladu s čl. 10 smlouvy povinen vrátit bezhotovostně v jediné splátce spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Výše poplatku je sjednána v čl. 8 smlouvy. Poplatek za poskytnutí úvěru představuje kapitalizované smluvní příslušenství úvěru, za předpokládané období trvání úvěru, tj. od poskytnutí finančních prostředků do data splatnosti. Žalovaný se tak zavázal Via SMS vrátit částku ve výši [částka] se splatností do [datum]. Při uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru je současně klientovi vystaven i dokument označený jako„ Faktura“, který obsahuje rekapitulaci závazku, platební údaje potřebné pro splacení úvěru a datum splatnosti. Pro vyloučení případných nejasností žalobce doplňuje, že na dokumentu„ Faktura“ je poplatek za poskytnutí úvěru označen jako„ Úroky z úvěru“. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, protože do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Vzhledem k porušení povinností tak žalovanému vznikla v povinnost zaplatit [právnická osoba] SMS smluvní pokutu v souladu se článkem 12 odrážka [číslo] smlouvy a rovněž zákonný úrok z prodlení. Dlužník na jistinu a poplatek za poskytnutí úvěru uhradil částku ve výši [částka]. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení [částka] a skládala se z nesplacené jistiny ve výši [částka], nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], postoupené smluvní pokuty ve výši [částka]. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobkyně učinila rozhodnutí, že v soudním řízení uplatní i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny v níže specifikované výši. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak bude následující: nesplacená jistina ve výši [částka], nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], smluvní pokuta ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka]. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. Protože žalobkyně vzala žalobu před prvním jednáním částečně zpět, postupoval soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř., a řízení v této části zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Souhlasu žalovaného se zpětvzetím žaloby nebylo potřeba, neboť žaloba byla vzata zpět ještě před zahájením prvního jednání ve věci (ust. § 96 odst. 3 a odst. 4 o. s. ř.). 3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: rámcová smlouva o úvěru [číslo] jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] výpis z účtu předchůdce žalobkyně, faktura, platební historie, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o postoupení pohledávek z [datum], včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky, včetně podacího archu, potvrzení o úplatě, předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé. 5. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listiny nadepsané jako rámcová smlouva o úvěru [číslo] jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] nicméně tyto nebyly opatřeny podpisem žalovaného, ani jiným způsobem podpis žalovaného prokazatelně nahrazujícím; z předložených listin se tak uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena. 6. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na účet žalovaného částku [částka]. Z výpisu z účtu soud totiž vzal za prokázáno, že na účet označený jménem a příjmením žalovaného byla dne [datum] poukázána částka [částka]; nadto tato skutečnost nebyla ze strany žalovaného rozporována. 7. Z listin nazvaných smlouva o postoupení pohledávek z [datum], včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky, včetně poštovního podacího archu, potvrzení o úplatě soud vzal za zjištěné, že pohledávka byla postoupena z původního věřitele na žalobkyni; tato skutečnost byla žalovanému oznámena. 8. Z předžalobní upomínky, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala písemným oznámením žalovaného k zaplacení žalobou uplatněné částky, a to ve lhůtě do 3 dnů od doručení výzvy k zaplacení. 9. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. 10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že bylo v řízení prokázáno, že předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl plnění bez prokázaného právního důvodu ve výši [částka] Smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem žaloby, uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, soud rovněž posoudil jako platnou a účinnou smlouvu ve smyslu § 1879 a násl. o. z., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni; aktivní věcná legitimace tak byla v řízení prokázána. Žalobkyni tak náleží vůči žalovanému vydání toho, o co se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2993 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, pro absenci dohody a speciální zákonné úpravy, nastává uplynutím zákonné či věřitelem stanovené lhůty poté, kdy žalující věřitel plnění požaduje (§ 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), což se v dané věci stalo písemnou výzvou k zaplacení odeslanou žalovanému. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, jakož i vzhledem k faktu, že v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je v rozsahu uvedeném ve výroku II. po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, ať už kapitalizovaného či běžícího, je v souladu § 1970 o. z., a to ve výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb., neboť smluvní úroky z prodlení žalobkyně nepožadovala. 11. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, čímž jí vzniklo právo vůči žalovanému na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšné žalobkyně sestávají z odměny za zastupování žalobkyně v řízení advokátem, a to za celkem 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), 2 x d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky), tj. převzetí a příprava za