34 C 393/2020-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky v celkové výši 803 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce, jakožto obchodník s elektřinou a zemním plynem, uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa [obec], [adresa] [číslo], kdy se na základě smlouvy zavázal dodávat žalované elektřinu do daného odběrného místa, žalovaná se zavázala z tohoto odběrného místa elektřinu odebírat a tuto následně vyúčtovanou platit. Žalovaná však neplnila své povinnosti řádně, nehradila dodávky elektřiny, proto žalobce ukončil dodávku elektřiny žalované a vystavil jí konečné vyúčtování dne [datum] pod [číslo] na částku 803 Kč splatnou ke dni [datum]. Tato dlužná částka však žalovanou nebyla zaplacena, přestože žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že nastaly veškeré předpoklady pro rozhodnutí ve věci ve smyslu § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval ústní jednání, když vycházel z obsahu spisu, žalobních tvrzení a žalobcem předložených důkazů. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o tomto skutkovém stavu: 5. V řízení bylo prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou ke dni [datum], jejíž nedílnou součástí byly platné obchodní podmínky, že tímto se žalobce zavázal dodávat žalované elektřinu do odběrného místa [obec], [adresa] [číslo] a žalovaná se zavázala na tomto místě elektřinu odebírat. Následně fakturou [variabilní symbol] vystavenou dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce vyúčtoval žalované dodávku elektřiny na částku 803 Kč splatnou ke dni [datum]. Dlužná částka žalovanou zaplacena nebyla, přestože žalovaná byla předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne [datum] vyzývána k zaplacení dlužné částky. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila a již vůbec neprokázala, že by dlužnou částku žalobci zaplatila. 6. Na základě takto prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná, když bylo nepochybně prokázáno, že žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) a § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona, na základě které vznikla žalované povinnost hradit žalobci dodávku elektřiny. Tuto svou povinnost žalovaná neplnila, a proto byla zavázána k zaplacení dlužné částky tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí včetně příslušenství, neboť je nepochybné, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobci, a to ve smyslu § 1968, 1970 o. z., když výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě takto prokázaného a právně zhodnoceného stavu soud, shledávaje nárok žalobce v plném rozsahu důvodným, tomuto zcela vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 7. Vzhledem k tomu, že byl žalobce v řízení zcela úspěšný, v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl tak, že žalobci přísluší nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, když tyto náklady sestávají z těchto položek: 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), a 21 % DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Jestliže žalobce účtoval náklady právního zastoupení dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., s tímto právním hodnocením se soud neztotožnil, když zastává názor, že je zcela zřejmé, že žalobce uplatňuje tentýž typ nároku u Okresního soudu v Ostravě opakovaně v mnohých svých podáních, že se jedná o skutkově i právně obdobné věci, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a tudíž je zde dán postup dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Žalovaná je povinna zaplatit žalovanou částku, její příslušenství a náklady řízení ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.