54 C 392/2020-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem tohoto řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu [číslo] ze dne [datum], dle faktury [číslo] na částku [částka]. 2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. 3. Soud v řízení učinil skutkový závěr, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky plynu, do odběrného místa žalované na adrese [adresa], kdy smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Daňovým dokladem (fakturou) [číslo] žalobkyně žalované vyúčtovala dodávku plynu na částku ve výši [částka] s termínem splatnosti dne [datum], kdy po započtení zaplacených záloh ze strany žalované zůstává žalovaná dlužna částku ve výši [částka]. K zaplacení žalované částky žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 4. Po právním hodnocení uvedeného skutkového stavu, na který bylo aplikováno především ustanovení § 72 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších právních předpisů, soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná platně uzavřeli Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které žalobkyně dodávala žalované do předmětného odběrného místa plyn; k úhradě nákladů za dodávku plynu žalobkyně žalovanou vyzvala výše uvedenou fakturou. Žalovaná v řízení byla procesně nečinná, žádná rozhodná skutková tvrzení sama netvrdila, rozhodná skutková tvrzení žalobkyně nijak nezpochybnila (natož vyvrátila), v řízení tedy nebylo prokázáno, že by částku [částka] za dodaný plyn žalovaná žalobkyni zaplatila, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení žalobkyni náleží dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění rozhodném k počátku prodlení žalované. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., dle kterých soud žalovanou zavázal k povinnosti zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Z uvedené částky [částka] činí zaplacený soudní poplatek, [částka] odměna advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c), § 11 vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí věci vč. přípravy zastoupení, sepis žaloby), [částka] (3 x [částka]) činí náhrada hotových výdajů (režijní paušál) ke 3 uvedeným úkonům právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a [částka] činí DPH ve výši 21 %, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je k této dani registrován a nárok na její zaplacení vyplývá z ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení soud zavázal žalovanou zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Lhůta k plnění byla určena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v základní délce tří dnů, když pro stanovení delší lhůty, popř. plnění ve splátkách, soud neshledal žádný důvod. 7. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží vyšší náhrada nákladů řízení za právní zastoupení, neboť v daném případě je předmětem řízení peněžité plnění nepřevyšující [částka], řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který je v podstatě typovým vzorem, ve kterém se mění pouze identifikační údaje žalované strany, datum uzavření a druh příslušné smlouvy, a dále údaje týkající se výše dlužné částky a její splatnosti), opakované podávání skutkově i právně obdobných návrhů vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní a namístě.