55 C 398/2020-16 — Okresní soud v Ostravě

<i>V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. s. ř.), písemné vyhotovení rozsudku obsahuje zkrácenou verzi odůvodnění.</i> 1. Předmětem tohoto řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, když žalovaný dne [datum] cestoval bez platného jízdního dokladu prostředkem městské hromadné dopravy provozované žalobkyní. Žalovaná částka představuje nezaplacené jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka], dále se žalobkyně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení a nákladů řízení. 2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. 3. Soud v řízení učinil skutkový závěr, že žalovaný se přepravoval dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní, a to dne [datum] na autobusové lince [číslo] při přepravní kontrole se oprávněnému zaměstnanci žalobkyně neprokázal platným jízdním dokladem. S žalovaným byl sepsán Zápis o provedené přepravní kontrole ([číslo]), který žalovaný podepsal. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne [datum]. 4. S ohledem na uvedený skutkový stav soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, nárok na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému vyplývá z ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), ustanovením § 18a odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, s přihlédnutím ke Smluvním přepravním podmínkám a Tarifu žalobkyně. Žalovaný byl v řízení procesně nečinný, netvrdil ani neprokázal, že by žalovanou částku žalobkyni uhradil, proto soud žalobě vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, který žalobkyni náleží dle ustanovení § 1970 o. z., ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaného. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., na jejich podkladě soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Z této částky představuje [částka] zaplacený soudní poplatek, [částka] odměna advokáta za 3 úkony právní služby po [částka] dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci vč. přípravy zastoupení, sepis návrhu, předžalobní upomínku), [částka] (3 x [částka]) činí náhrada hotových výdajů (režijní paušál) ke 3 uvedeným úkonům právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a [částka] činí DPH ve výši 21%, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je registrován k této dani a nárok na její zaplacení vyplývá z ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů, když pro stanovení delší lhůty, popř. plnění ve splátkách, soud neshledal žádný důvod.