58 C 287/2020-30 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit navíc částku ve výši [částka], která se sestává z úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, tj. [částka], poplatku za uzavření smlouvy [částka] (splatné při čerpání úvěru), poplatku za správu úvěru ve výši [částka] a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši [částka] Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky smluv o úvěru. Celkovou částku [částka] se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná neplatila splátky řádně a včas, když neuhradila splátku splatnou dne [datum] a poté již žádnou další. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem [částka], což žalobkyně započetla na úrok, a poplatek za uzavření smlouvy ve výši [částka]. Dnem splatnosti poslední splátky, tj. [datum] nastala splatnost celého úvěru. Žalobkyně se tedy domáhala, aby byla žalovaná zavázána zaplatit jí částku ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení. Úhradu poplatku za správu úvěru a poplatku za hotovostní výběr splátek žalobkyně nepožaduje. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. K ústnímu jednání, které se konalo dne [datum], se žádný z účastníků nedostavil, přičemž neúčast omluvila pouze žalobkyně, která souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků řízení, jak mu umožňuje § 101 odst. 3 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry. 5. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalované dne [datum] požádala o poskytnutí úvěru u žalobkyně. Uvedla, že je na rodičovské dovolené, ve společné domácnosti žije v nájemním bytě spolu s jednou výdělečně činnou osobou, má dvě vyživovací povinnosti vůči dvěma nezletilým osobám do 6 let. Její průměrný měsíční příjem žalované činí [částka] (rodičovský příspěvek + příspěvek na nezaopatřené dítě [částka], příspěvek na bydlení [částka]), průměrný příjem celé domácnosti [částka]. Výdaje žalované činí [částka], pro celou domácnost [částka] (bydlení [částka], stravování/výživné [částka]). 6. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byl zvýšen od [datum] rodičovský příspěvek na částku [částka]. 7. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byl přiznán příspěvek na bydlení ve výši [částka]. 8. Z poštovní poukázky B ze dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalované byla vyplácena Úřadem práce ČR dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka]. 9. Z příjmového dokladu ze dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaná za nájem a služby hradila částku ve výši [částka]. 10. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované částku [částka] a žalovaná se zavázala splatit tuto částku vč. nákladů spotřebitelského úvěru ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaná zavázala uhradit tak, že při čerpání jistiny zaplatí administrativní poplatek za uzavření smlouvy ve výši [částka] a zbytek částky zaplatí v 14 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem s uvedením adresy bydliště, aniž by z obsahu smlouvy plynulo, že ji uzavírá v rámci podnikatelské činnosti. Součástí smlouvy byl předpis splátek ke smlouvě o úvěru. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že převzala v hotovosti částku [částka]. 11. Z tvrzení žalobkyně a listiny nazvané zpráva klienta k č. smlouvy [číslo] soud vzal za prokázané, že žalovaná zaplatila žalobkyni částku [částka] a částku [částka]. 12. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] vč. poštovního podacího archu soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši [částka] a smluvní pokuty neprodleně od obdržení této výzvy s upozorněním, že nebude-li dluh ve stanoveném termínu uhrazen, bude podána žaloba. Tato výzva byla žalované odeslána [datum]. 13. Z dalších důkazů soud nic podstatného nezjistil. 14. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle kterého žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala vrátit i se souhrnnými náklady na poskytnutí úvěru v celkové výši [částka] v hotovosti v 14 měsíčních splátkách ve výši [částka] se zaplacením administrativního poplatku při převzetí ve výši [částka]. V podrobnostech ohledně obsahu smluvního vztahu soud odkazuje na zjištění popsaná při hodnocení smlouvy, když obsah smlouvy nebyl v řízení zpochybněn. Žalovaná si částku [částka] převzala, žalobkyni však uhradila toliko [částka] Smlouva byla se žalovanou uzavřena na základě žádosti ze dne [datum], ze které bylo zjištěno, že žalovaná pobírá příspěvky na dítě a bydlení ve výši celkem [částka], k čemuž doložila příslušné listiny. Domácnost žalovaná dle žádosti sdílí s další výdělečně činnou osobou, jejich společné výdaje pak činí [částka]. Příjem této další výdělečně činné osoby nebyl nijak ověřen, stejně jako nebylo nijak ověřeno ani to, že by tato osoba byla povinna za žalovanou dluh z úvěrové smlouvy hradit. Dále pak nebyly nijak ověřeny pravidelné výdaje žalované, toliko nájemné ve výši [částka]. Pakliže žalovaná má příjem ve výši [částka] a z tohoto platí jen nájem ve výši téměř [částka] měsíčně, má vyživovací povinnost k dětem, nelze souhlasit se závěry žalované, že jí lze poskytnout úvěr v dané výši. Závěry žalobkyně plynoucí z předsmluvního formuláře, že žalované, která je fakticky matkou samoživitelkou, zcela odkázanou se svými příjmy na dávky sociální podpory, lze poskytnout úvěr až do výše [částka], je dle názoru soudu zcela v rozporu s ekonomickou realitou daného smluvního vztahu. Soud pak nebude přihlížet k příjmům dalších tvrzených osob v domácnosti žalované, které nejsou ztotožněny, není nijak doložen ani specifikován jejich příjem a nakonec nejsou ani nijak smluvně zavázány plnit za žalovanou její dluhy z čerpaného úvěru. Žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum]. 15. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně řádně ověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr nad rámec toho, že jej nechala vyplnit formulář, který obsahuje toliko údaje, které jsou jednak velmi kusé a jednak naprosto neověřené, byť svým obsahem působí minimálně podezřele (viz výše). Takovýto postup soud nepovažuje za nepostačující k řádnému ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. 16. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o.z. jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (byť jako zdroj svých příjmů uvedl podnikání, ze smlouvy neplyne, že by ji uzavíral jako podnikatel za účelem podnikání). S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z.s.ú.“). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. března 2018, sp. zn. 8 Co 47/2018, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná. 17. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně žalované po