130 C 8/2019-116 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 8. 2. 2019 domáhala po žalované zaplacení pohledávky ve výši 650 000 Kč z titulu nezaplacené ceny za zhotovení části díla, což odůvodnila tak, že dne 8. 4. 2011 uzavřela žalobkyně a žalovaná smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení díla spočívajícího zejména ve stavebních a souvisejících pracích. Dne 4. 3. 2013 byl ke Smlouvě uzavřen dodatek [číslo]. Dle čl. 2 [číslo] Dodatku [číslo] se smluvní cena uvedena v čl. 3 Smlouvy změnila tak, že ve vztahu k jednomu milníku platebního kalendáře byla částečně snížena a ve vztahu k jiným dvěma milníkům částečně navýšena, a to celkem o 1 300 000 Kč. Dle platebního kalendáře, který byl přílohou Dodatku [číslo] bylo zaplacení druhých 50 % tohoto navýšení smluvní ceny v důsledku posunu termínů realizační části díla (tedy částky ve výši 650 000 Kč) spojeno s platebním milníkem [číslo]. Milník [číslo] byl navázán na provedení garančního testu„ A“ včetně protokolů. Garanční test„ A“ spočíval v provedení zkoušek a testů na místě zhotovení díla a následném vyhodnocení těchto testů na počítači a v laboratoři. Jeho smyslem bylo prokázání, že zhotovované dílo splňuje parametry sjednané ve Smlouvě. Provedení garančního testu„ A“ bylo součástí díla a žalobkyni za něj náleží část ceny díla, tedy žalovaná pohledávka. V čl. 7. Přílohy [číslo] Smlouvy (Podmínky smlouvy) ve znění Dodatku [číslo] bylo sjednáno, že„ Zhotoviteli vzniká právo na zaplacení smluvní ceny díla nebo její části po jeho řádném dokončení a převzetí objednatelem v souladu s článkem 23 podmínek smlouvy, tj. po vystavení a podepsání protokolu o předběžném převzetí díla/části díla, a po obdržení dokladů (zejména řádného daňového dokladu dle smlouvy) dle článku [číslo] podmínek smlouvy.“ V čl. 7 [číslo] a) Přílohy [číslo] Smlouvy bylo sjednáno, že„ Platby na základě postupu díla specifikované v příloze 15 smlouvy budou zaplaceny postupně po splnění každého dílčího plnění uvedeného v příloze 15 Smlouvy“ V čl. 7 [číslo] b) až d) byly stanoveny další podmínky vzniku Pohledávky (práva na zaplacení ceny díla). Jedno z dílčích plnění v platebním kalendáři obsaženém v příloze [číslo] Smlouvy, je„ Provedení garančního testu„ A“ včetně protokolů“ označené jako milník 20. S tímto milníkem je spojen milník [číslo] („ Navýšení smluvní ceny v důsledku posunu termínů realizační části díla milník druhých 50 %“), k němuž se váže povinnost zaplacení částky 650 000 Kč – pohledávky. Pohledávka tak představuje 50 % navýšení smluvní ceny díla v důsledku posunu realizační části díla a vzniká až po splnění milníku [číslo] – provedení garančního testu„ A“. Právním předpokladem vzniku pohledávky je splnění následujících předpokladů: i) dokončení a převzetí příslušné části díla – provedení garančního testu„ A“ včetně odevzdání příslušných protokolů (čl. 7 Smlouvy ve spojení s přílohou 15 – platební kalendář rev2, položka 20 a položka 3/2), ii) podepsání protokolu o předběžném převzetí části díla (čl. 7 Smlouvy), iii) podepsání protokolu o dílčím plnění (čl. 7 [číslo] b) (i) Smlouvy) a iv) odeslání faktury (čl. 7 [číslo] b) (ii) Smlouvy). Provádění garančního testu„ A“ bylo zahájeno 5. 9. 2016. Nejdřív probíhal měřením a prováděním zkoušek na místě zhotovení díla, posléze vyhodnocováním těchto výsledků. Dne 26. září 2016 byly žalované zaslány výsledky vyhodnocení garančního testu„ A“. Dne 22. 12. 2016 byl podepsán protokol o dílčím plnění a téhož dne byla žalované odeslána faktura na zaplacení pohledávky. Dne 22. 2. 2017 byl žalobkyni zaslán podepsaný protokol o prokázání garantovaných parametrů Garančního testu„ A“. Již dne [datum] byl podepsán protokol o předběžném převzetí části díla, který byl také předpokladem vzniku pohledávky. Dne [datum] Krajský soud v Ostravě prohlásil úpadek žalované. Dne [datum] povolil Krajský soud v Ostravě reorganizaci žalované a dne 6. 3. 2018 pak schválil reorganizační plán zveřejněný v insolvenčním rejstříku na č. B [číslo]. Jelikož se v případě pohledávky jedná o pohledávku za majetkovou podstatou dle § 168 odst. 2 písm. f) insolvenčního zákona, vyzvala žalobkyně žalovanou jako osobou s dispozičními oprávněními k úhradě pohledávky. Vzhledem k tomu, že žalovaná pohledávku neuhradila, podala žalobkyně dne 11. 9. 2017 žalobu na zaplacení pohledávky. Dne [datum] vyzval Krajský soud v Ostravě žalobkyni na základě žádosti insolvenčního správce žalované k podání žaloby na určení pořadí uplatněné pohledávky. Žalobkyně v důsledku toho dne 20. září 2017 vzala zpět (nalézací) žalobu o zaplacení pohledávky a téhož dne podala (incidenční) žalobu na určení pořadí pohledávky. Dle [datum] Krajský soud v Ostravě rozhodl o této incidenční žalobě tak, že určil, že pohledávka je pohledávkou za majetkovou podstatou. Proti tomu podal insolvenční správce žalované odvolání, kterému však Vrchní soud v Olomouci soud nevyhověl a rozsudkem ze dne [datum] změnil rozsudek soudu prvního stupně pouze formulačně (ve výroku I.) tak, že„ pohledávka z titulu neuhrazené části ceny díla za provedení garančního testu A podle Smlouvy o dílo uzavřené mezi dlužnicí (žalovanou) a žalobkyní dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] uplatněná ve výši 650 000 Kč je pro dobu, po kterou trvalo insolvenční řízení žalované, pohledávkou za majetkovou podstatou. Splatnost pohledávky je navázána na splatnost dle reorganizačního plánu žalované. Podle části 2.8 schváleného reorganizačního plánu se objednatel, tedy žalovaná, zavázala zaplatit všechny pohledávky za majetkovou podstatou do 30 dnů od rozhodného dne, neboť pohledávky, jak vyplývá z § 348 odst. 1 insolvenčního zákona a části [číslo] reorganizačního plánu, skončením reorganizace nezanikají. Proto žalobkyně uplatnila pohledávku s příslušenstvím od 25. května 2018 do zaplacení. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení pohledávky. Žalovaná však úhradu odmítla provést a do dnešního dne pohledávku neuhradila. Žalobkyně se tak jejího zaplacení musí domáhat touto žalobou. 2. Žalovaná nárok žalobkyně uplatněný žalobou neuznala, navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaná nerozporovala to, že by mezi účastníky řízení došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o dílo č. objednatele [číslo], kdy v rámci tohoto smluvního vztahu vystupovala žalobkyně jakožto zhotovitel a žalovaná jakožto objednatel. Ke smlouvě byl uzavřen dne [datum] dodatek [číslo]. Ze smlouvy a jejích příloh vyplývají ujednání o ceně za provedení díla a podmínkách její úhrady, kdy jednotlivá plnění byla rozdělena do dílčích platebních milníků, jejichž naplnění představovalo podmínky pro fakturaci. Z žádného ze smluvních ujednání pak neplyne, že by kdy došlo ke sjednání odměny žalobkyně za provedení garančního testu A ve výši 650 000 Kč, a žalobkyně pak nepředkládá žádné tvrzení a k těmto důkazy, které by její nárok na zaplacení ceny za provedení garančního testu A ve výši 650 000 Kč dokládaly. Žalovaná tak namítá, že nikdy nedošlo k ujednání nároku žalobkyně na zaplacení požadované částky za provedení garančního testu A, a tedy žalobkyně již jen z tohoto důvodu nemá nárok na přiznání požadované částky k placení. I pokud by byl dovozen vznik pohledávky žalobkyně na zaplacení částky ve výši 650 000 Kč, jako části odměny za sjednané dílo, nic by to neměnilo na závěru o neoprávněnosti vzneseného nároku, když žalobkyně svou pohledávku z tohoto titulu řádně neuplatnila do insolvenčního řízení žalované, které bylo vedeno v době od [datum] a do [datum] byla dána možnost věřitelům přihlašovat pohledávky vůči žalované do insolvenčního řízení. Marným uplynutím předmětné přihlašovací lhůty, která má charakter lhůty prekluzivní, ztratila žalobkyně právo domáhat se uspokojení tvrzené pohledávky v rámci insolvenčního řízení. S ohledem na následně povolenou reorganizaci žalované a schválený reorganizační plán došlo ke dni [datum] k zániku tvrzené pohledávky žalobkyně, která nebyla do insolvenčního řízení v přihlašovací lhůtě řádně přihlášena. Účinností reorganizačního plánu žalované tvrzená pohledávka žalobkyně zanikla. Pokud jde o argumentaci žalobkyně spočívající v tom, že pohledávka na zaplacení částky 650 000 Kč je pohledávkou za majetkovou podstatou ve smyslu ustanovení 168 odst. 2 písm. insolvenčního zákona, pak s tímto žalovaná zásadně nesouhlasila. Poté, co bylo rozhodnuto ve sporu o pořadí pohledávky Nejvyšším soudu, žalovaná doplnila, že je podstatné zdůraznit, že Nejvyšší soud učinil podstatný průlom v celé této věci tím, že na rozdíl od soudu krajského a vrchního rozhodl, že se jedná o pohledávku za majetkovou podstatou podle ustanovení § 168 odst. 2 písm. f), ale o pohledávku podle písmena g), tedy § 168 odst. 2 písm. g). Dané ustanovení říká, že se může jednat o pohledávku za majetkovou podstatou jenom tehdy, pokud vznikla po rozhodnutí o úpadku, ale současně jen v tom rozsahu, v jakém se jednalo o plnění po zahájení insolvenčního řízení. Je tedy nutno zkoumat nejenom to, kdy pohledávka vznikla, ale i to, kdy bylo plnění poskytnuto. V tomto případě Nejvyšší soud tedy pouze konstatoval