17 C 437/2019-67 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobce domáhal, po změně žaloby připuštěné usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 6. 2020, č. j. 17 C 437/2019-30, vůči žalovanému určení svého vlastnictví k oběma shora označeným pozemkům v k. ú. [část obce] (dále jen„ sousedící pozemky“). Tyto sousedící pozemky bezprostředně přiléhají k pozemku p. [číslo] který spolu s dalšími převzal od svých rodičů, jako dárců, darovací smlouvou N 582/88, Nz 565/88, ze dne 30. 5. 1988, registrovanou Státním notářstvím v [obec] dne 7. 6. 1988 pod č. reg. R I 526/88, jejímž předmětem byly kromě pozemku p. [číslo] (tehdy p. [číslo]), též pozemky p. [číslo] dále nemovitosti rekreační chata [adresa] na pozemku p. [číslo] garáž na pozemku p. [číslo] vše v k.ú. [část obce], zapsaných na [list vlastnictví] jako pozemky p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, p. [číslo] jehož součástí je garáž bez čísla popisného nebo orientačního a p. [číslo] vše pro obec Ostrava a katastrální území [část obce] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava O tom, že vlastníkem sousedících pozemků je ve skutečnosti žalovaný dozvěděl až v roce 2019 v souvislosti vyřizováním tzv.„ kotlíkové dotace“. Doté doby je užíval v dobré víře, že je jejich vlastníkem, stejně jako jeho právní předchůdci [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce] společně se svými, následně na žalobce převedenými, pozemky shora v přesvědčení, že jsou součástí pozemku p. [číslo]. Sousedící pozemky převzal žalobce po rodičích již oplocené, kdy toto oplocení vybudovali rodiče krátce po nabytí pozemků koupí v roce 1977. Pozemky byly ve špatném stavu, postupně je zvelebil navezením zeminy a pozemek p. [číslo] navíc přeměnil na zahradu. Mezi pozemky sousedícími ani pozemkem p. [číslo] nebyly patrny žádné hranice. Žalovaný se o sousedící pozemky nezajímal, proti jejich zhodnocování a oplocení se nikdy neohradil a žalovaný tak neměl žádné pochybnosti o tom, že jsou součástí jeho pozemků. Již rodiče žalobce měli pozemky v oprávněné držbě na základě kupní smlouvy ze dne [datum], registrované Státním notářstvím v [obec] dne 23. 8. 1977 pod č. reg. R I 599/77 a v této dobrověrné držbě pokračoval i žalobce jako jejich bezprostřední právní nástupce. Naléhavý právní zájem na určení dle § 80 o. s. ř., že je vlastníkem sousedících pozemků, ačkoliv v KN je jako jejich vlastník zapsán žalovaný, shledává žalobce ve skutečnosti, že bez tohoto určení nemůže být do KN jako jejich skutečný a právoplatný vlastník zapsán. Žalovaný na písemnou předžalobní výzvu žalobce odmítl k vydržení přihlédnout a nadále se považuje za vlastníka sousedících pozemků. 2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné s tím, že žalobce ani jeho právní předchůdci nikdy ani nemohli být oprávněnými držiteli především pro absenci dobré víry už jen s ohledem na rozdíl mezi výměrou pozemku žalobce p. [číslo] která činí 350 m2 a výměrou sousedících pozemků žalovaného, která činí 557 m2 (95 + 462). Takový zásadní rozdíl mezi celkovou výměrou nezastavěného pozemku, které měl žalovaný užívat spolu se sousedícími pozemky jako vlastní a jež fakticky činila 907 m2 a pozemkem, který jako jeho vlastník užívat měl a jež činí 350 m2, musel být objektivně patrný každému průměrnému člověku a vzbuzovat důvodné pochybnosti o tom, zda mu pozemky, ve vlastnictví žalovaného, patří. Neomluvitelným pak tento omyl žalobce a jeho právních předchůdců dále činí skutečnost, že se jedná o pozemky pravidelného tvaru, v přehledném terénu, s délkou pozemku žalobce p. [číslo] cca 30 m a délkou pozemků žalovaného p. [číslo] p. [číslo] cca 27 m. Každá osoba s obvyklými rozumovými schopnostmi přitom pozná rozdíl v délce pozemku 30 m oproti cca 60 m, stejně tak, že pozemek o výměře 350 m2 při délce 60 m by musel být široký pouze cca 6 m, což ve skutečnosti není. Nadto muselo být uvedené patrné, včetně polohy a hranic jejich pozemků i bezprostředním právním předchůdcům žalobce, kteří dne [datum] se žádostí o zápis novostavby garáže do listu vlastnictví jako přílohu předložili geometrický plán pro vyznačení garáže, z něhož je patrná hranice mezi pozemkem původní p. [číslo] pozemkem původní p. [číslo]. Z procesní opatrnosti dále zpochybnil, že žalobce dobrou víru ztratil až v roce 2019, když to, že sousedící pozemky nejsou jeho vlastnictvím, se žalobce musel dozvědět dříve, než před uplynutím 10 let od nabytí svých pozemků v červnu 1988, neboť v průběhu této lhůty, po kterou je žalobce jako vlastník stále zapsán na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, došlo několikrát k obnově katastrálního operátu, zejména i na počátku roku 1998, naposledy pak v říjnu 2009. To, že probíhá obnova operátu, jakož i platnost následně obnoveného operátu je vždy vyhlašována veřejně a jsou informováni i dotčení vlastníci ze strany katastrálního úřadu, příp. obce. 3. Nesporným mezi účastníky bylo a soud tak vzal taková tvrzení za prokázána, zvláště, když jsou v souladu listinnými důkazy, konkrétně s Informacemi o parcelách z května 2002, ve spojení s Seznamem nemovitostí na [list vlastnictví], Informacemi o pozemcích p. [číslo] Výpisy z Katastru nemovitostí k datu [datum] pro [list vlastnictví] ohledně pozemků p. [číslo] p. [číslo] pro k.ú. [část obce], že žalovaný je jako vlastník evidován u pozemků na [list vlastnictví] p. [číslo] p. [číslo] (tj.„ sousedících pozemků“ viz shora), žalobce je jako vlastník evidován u pozemků na LV [číslo] to kromě p. [číslo] též u pozemku p. [číslo] trvalý trávní porost, o výměře 350 m2, v k.ú. [část obce] (dále též„ pozemky žalobce“), že tento bezprostředně sousedí s pozemkem p. [číslo] trvalým trávním porostem, o výměře 95 m2, který dále bezprostředně sousedí s pozemkem p. [číslo] zahradou, o výměře 462 m2, vše v k.ú. [část obce]. Z nesporných tvrzení účastníků ve spojení se Sdělením katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava ze dne [datum], Srovnávacím sestavením parcel pro [list vlastnictví], Srovnávacím sestavením parcel pro [list vlastnictví] a Informacemi o parcelách z května 2002, že [datum] byla provedena obnova katastrálního operátu, když již v roce 1998 (viz označení řízení Z [číslo] 1998 [číslo] v Informaci o parcelách) vznikly pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] z pozemku původní p. [číslo] když do té doby existovaly již dříve v roce 1986 a 1989 (viz označení řízení Z [číslo] 1986 [číslo] a Z [číslo] 1989 [číslo] v Informaci o parcelách) z pozemku původní p. [číslo] vyčleněné pozemky p. [číslo] (viz Žádost o zápis novostavby garáže ze dne [datum], vč. k ní připojeného geometrického plánu) a byly tak zrušeny parcely vedené do té doby ve zjednodušené evidenci a nahrazeny parcelami katastru nemovitostí. Konečně je též prokázáno z nesporných tvrzení účastníků zejména ve spojení s Informacemi o parcelách shora a Notářským zápisem ze dne 21. 7. 1977 Nz 794/77, N 900/77, o kupní smlouvě registrované Státním notářstvím v [obec] dne 23. 8. 1977 pod R I 599/77, že v roce 1977 byly pozemky žalobce aktuálního p. [číslo] p. [číslo] o celkové jejich výměře 511 m2 evidovány a na právní předchůdce žalobce ze třetí osoby koupí takto přešly pod„ parc. [číslo] [webová adresa] o vým . 63 m2“ a„ parc. [číslo] pastva o vým . 448 m2“ i tehdy evidované na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce]; o celkové jejich výměře 511 m2 (63+448). Uvedená totožnost pozemků byla mezi účastníky nesporná. Ze tří fotografií předložených žalobcem ve spojení s leteckými snímky z [webová adresa] dokumentujícími faktický stav v roce 2015, 2018 a současnost ve spojení s katastrální mapou s průmětem ortofoto (pozn.: letecký snímek promítnutý do katastrální mapy), je prokázáno, že na sousedících pozemcích byly provedeny rozsáhlé terénní úpravy, včetně vymýcení vrostlých listnatých stromů (srovnej se leteckým snímkem z r. 2015 oproti r. 2018) osázení okrasnými dřevinami; tedy ono postupné zvelebování sousedících pozemků, v markantním měřítku pak zejména po roce 2015. Z uvedených fotografií ve spojení s leteckými snímky z [webová adresa] a katastrální mapou pozemků veřejnosti přístupné na [webová adresa] (konkrétně [webová adresa]), kde je možno provádět mimo jiné i orientační měření vzdáleností, což také bylo v rámci dokazování soudem prováděno k důkazu promítáním na obrazovce počítače v jednací síni, má soud dále za prokázáno, že jak u pozemků žalobce, tak u pozemků sousedících, jde o pozemky pravidelného tvaru lichoběžníku blížícího se tvaru obdélníku, u pozemku p. [číslo] se střední šířkou cca 16 m a délkou cca 30 m a délkou včetně sousedících pozemků p. [číslo] p. [číslo] pak cca 58 m (30+28). Pozemky sousedící a i žalobcovy se nenacházejí např. na svažitém, či jinak výškově značně členitém a tudíž nepřehledném terénu, naopak jde o celek s průběžným mírným sklonem pravidelného tvaru. Délka hranice mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] činí cca 19 m. Z leteckého snímku z roku 2015 v porovnání se snímkem z roku 2018 je dokonce patrný průběh hranice mezi pozemky p. [číslo] který je při pohledu shora