21 C 51/2021-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se na žalované domáhala uhrazení částky 3 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 11. 4. 2013 ve znění dodatku [číslo] D1 ze dne 25. 7. 2018 (dále jen„ smlouva“). Žalovaná částka přestavovala smluvní pokutu za nevrácení zapůjčeného zařízení ve lhůtě 7 dnů od ukončení smlouvy ve výši 1 400 Kč za nevrácení set-top-boxu [anonymizována dvě slova] [číslo] a ve výši 1 600 Kč za nevrácení optické síťové jednotky [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (obojí dále jen„ zařízení“). Smlouva byla ukončena z důvodu prodlení žalované s úhradou plateb za služby. Žalobkyně smluvní pokutu vyúčtovala žalované fakturou [číslo] splatnou ke dni 14. 3. 2019 (dále jen„ faktura“). Žalovaná ani přes upomínku žalobkyně na dlužnou částku ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek nebo na tuto výzvu vůbec nereagovali a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazu podle § 115a o. s. ř. 4. Soud učinil závěr o skutkovém stavu tak, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, na základě níž se zavázala hradit platby za služby dle smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou plateb za služby, a proto došlo v důsledku výpovědi žalobkyně k ukončení smlouvy. V souladu s bodem e) smlouvy měla žalovaná povinnost do 7 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni zařízení, což neučinila a proto ji žalobkyně vystavila fakturu na uhrazení žalované částky, představující smluvní pokutu dle bodu e) smlouvy za nevrácení zařízení. Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila ani po předchozí upomínce žalobkyně. 5. Co se právního hodnocení věci týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit zařízení do 7 dnů od ukončení smlouvy s tím, že v případě, že tak neučiní, uhradí v souladu se smlouvou a § 2048 odst. 1 obč. zák. smluvní pokutu ve výše uvedené výši. S ohledem na to, že žalovaná smluvní pokutu přes výzvu žalobkyně neuhradila, rozhodl soud o její povinnosti takto učinit ve výroku I. tohoto rozsudku. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 a §§ 1 a 2 odst. 1 vyhlášky 254/2015 Sb. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal náklady řízení, které představují paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony (písemné podání ve věci samé, výzva k plnění) ve výši 200 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč.