21 C 78/2021-11 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 15. 7. 2021 domáhala na žalované uhrazení částky ve výši 3 510 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení do data podání žaloby, která představovala televizní poplatky v měsíční výši 135 Kč za období od července 2018 do srpna 2020, které žalovaná přes výzvu žalobkyně neuhradila, přestože se přihlásila jako poplatník televizního poplatku dne 1. 3. 2012. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek nebo na tuto výzvu vůbec nereagovali a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazu podle § 115a o. s. ř. 4. Soud učinil závěr o skutkovém stavu věci tak, že přestože se žalovaná přihlásila jako poplatník televizního poplatku vlastnící televizní přijímač, neuhradila přes výzvu žalobkyně televizní poplatky za období od července 2018 do srpna 2020 v celkové výši 3 510 Kč. 5. Co se právního hodnocení věci týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalobkyně se v souladu s § 8 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ ZORTVP“) přihlásila jako poplatník televizního poplatku. Žalobkyni vznikla v souladu s § 7 odst. 1 ZORTVP povinnost tyto poplatky hradit, což ve výše uvedeném období neučinila a přes výzvu žalobkyně ve smyslu § 10 ZORTVP dlužnou částku neuhradila. Soud proto ve výroku I. rozhodl o její povinnosti dlužné televizní poplatky uhradit s tím, že o příslušenství pohledávky do podání žaloby bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zák. ve spojení s § 7 odst. 2 ZORTVP a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, která představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč a dvě paušální náhrady po 100 Kč (předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady na zastoupení žalobkyně advokátem nejsou v této věci účelně vynaložené, neboť, s ohledem na výši žalované částky, nijak nevýjimečné skutkové okolnosti této věci a postavení žalobkyně srovnatelné s orgánem státní moci, nebylo nutné v této věci přenést výkon práv a povinností žalobkyně na soukromý subjekt (advokáta) (srov. nálezy Ústavního soudu ČR ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. [ústavní nález] a ze dne [datum] sp. zn. [číslo]).