22 C 364/2021-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9 % a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že obchodní společnost [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno]“), jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel, uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] na [právnická osoba], a to včetně pohledávky, jejíž uhrazení na základě tohoto návrhu žalobkyně požaduje. Společnost [anonymizováno] uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní, jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] na žalobkyni, a to včetně pohledávky, jejíž uhrazení na základě tohoto návrhu žalobkyně požaduje. Dne [datum] [anonymizováno] uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“). Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách [právnická osoba]. Na základě smlouvy se věřitelka zavázala žalovanému poskytnout bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši [částka] na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo [částka] podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žádost o poskytnutí každého takového úvěru včetně akceptace a informace o vyplacení požadované částky je obsažena vždy v dokumentu„ [jméno] application“. Dlužník se však dostal do prodlení, neuhradil jistinu úvěru ve výši [částka]. Dále věřiteli vznikl v souvislosti s čerpáním úvěru nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně, který neuhradil, a to z čerpaného úvěru ve výši [částka] ode dne [datum] do dne splatnosti [datum]. Věřitel má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoliv částky ve výši [částka]. 2. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] postoupila na [právnická osoba] pohledávku za žalovaným označenou [číslo]. Společnost [anonymizováno] postoupila pohledávku za žalovaným označenou [číslo] na žalobkyni. Společnost [anonymizováno] poskytla žalovanému dne [datum] bezhotovostně částku ve výši [částka] a dne [datum] částku [částka] ([variabilní symbol]). Dne [datum] žalobkyně žalovanému odeslala výzvu k úhradě žalované částky do sedmi dnů. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně věcně legitimována k podání žaloby, neboť na ni byla postoupena žalovaná pohledávka (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). Žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy způsobem uvedeným v žalobě (pomocí prostředků komunikace na dálku). Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, zbavila se možnosti být poučena podle ust. § 118a odst. 3 občanského soudního řádu o potřebě označit důkaz o uzavření smlouvy. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému jistinu. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovanému vznikl vůči právní předchůdkyni žalobkyně závazek z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 občanského zákoníku), který byl postoupen na žalobkyni. Žalovaný netvrdil, že jistinu vrátil, byl proto zavázán zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Za situace, kdy žalobkyně výzvu odeslala dne [datum] a požadovala„ plnění do sedmi dnů“, lze dospět k závěru, že splatnost nastala dne [datum]. 4. Vzhledem k výše uvedeným závěrům byla žaloba ve vztahu k úroku, zákonnému úroku z prodlení a nákladům spojeným s uplatněním pohledávky zamítnuta (výrok II. rozsudku). 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že soud zavázal převážně procesně neúspěšného žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení podle poměru procesního úspěchu a neúspěchu v rozsahu 34 %. Do hodnoty sporu pro účely výpočtu procesního úspěchu je nutno zahrnout jistinu i příslušenství, které je rovněž předmětem řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta za 3 úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) podle ust. § 14b odst. 1, bodu 1, vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), náhrady hotových výdajů ve výši [částka] ke 3 úkonům právní služby podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady 21% DPH ve výši [částka]. Celkové náklady řízení po zohlednění procesního neúspěchu činí [částka]. V souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 ze dne [datum] byla stanovena přiměřená odměna advokáta podle výše uvedené vyhlášky, neboť soud má zato, že tato částka odpovídá účelně vynaloženým nákladům, které žalobkyně musela vynaložit, aby úspěšně hájila své právo u soudu.