26 C 211/2021-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 1 996,14 Kč s příslušenstvím za neoprávněný odběr zemního plynu za období od [datum] do [datum]. 2. Žalovaná své procesní stanovisko nevyjádřila. 3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z faktury [číslo] z oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne [datum], z žádosti o ukončení distribuce plynu, z odpojení dodávky pro neplacení ze dne [datum], z demontáže ze dne [datum], z žádosti o součinnost, z vyčíslení škody [číslo] z upomínky ze dne [datum], z výzvy k úhradě pohledávky ze dne [datum] včetně dodejky a ze skutkových tvrzení žalobkyně soud zjistil následující skutečnosti. 5. Žalobkyně je v rámci podnikatelské činnosti provozovatelem distribuční soustavy, který je v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem, v platném znění (dále jen EZ), a na základě smlouvy o distribuci plynu, uzavřené mezi ním a obchodníkem s plynem, povinen zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Dne 27. 6. 2019 byl prostřednictvím aplikace On-line servis PDS podán požadavek na ukončení dodávky plynu do odběrného místa z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení 28. 6. 2019. Pokud se provozovateli distribuční soustavy (žalobkyni), nepodaří měřící zařízení ve lhůtě 10 pracovních dnů demontovat, dojde, v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy a § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, v platném znění, čtrnáctého pracovního dne k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do daného odběrného místa. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo tedy zanikla uplynutím 14 pracovních dnů ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. dne 18. 7. 2019 a od následujícího dne, tj. 19. 7. 2019 byl odběr plynu na tomto místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu dle ust. § 74/1, 4 energetického zákona O vzniku neoprávněného odběru a neoprávněné distribuci plynu byla žalovaná informována Oznámením o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne 22. 7. 2019. 6. Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi konečným stavem plynoměru na odběrném místě ke čtrnáctému pracovnímu dni od podání žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni 19. 7. 2019 (stav 492 m³, který vyplývá z přílohy faktury [číslo] byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost plynoměru) a stavem plynoměru ke dni 12. 8. 2020, kdy žalovaná ukončila užívání odběrného místa, se stavem měřidla 513 m3. 7. Zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu (tj. 20,89 m³) bylo ve vyčíslení škody [číslo] ze dne [datum] vyčísleno částkou 1 996,14 Kč v souladu s cenou dle ceníků žalobkyně za neoprávněně odebraný plyn (daný ceník žalobkyně vydává v souladu s aktuálně platným cenovým rozhodnutím ERÚ). Postup vyplývá z vyhlášky č. 108/2011 Sb., v platném znění, kterou se provádí zákon č. 458/2000 Sb. Žalovaná fakturu ve lhůtě splatnosti neuhradila, proto byla žalovaná vyzvána k úhradě upomínkou ze dne [datum] a i ze strany právního zástupce žalobkyně výzvou k úhradě pohledávky ze dne [datum]. 8. Podle ustanovení § 74 odst. 1 energetického zákona č. 458/2000 Sb. neoprávněným odběrem plynu je a) odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením, - které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, - které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, - které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu, g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. 9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaná v období od 19. 7. 2019 do 12. 8. 2020 neoprávněně odebírala plyn. Plyn dodávaný obchodníkem s plynem k odběrateli, na základě řádně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je ve vlastnictví obchodníka s plynem, který jej zakoupil od výrobce plynu či jiného obchodníka s plynem pro odběratele na základě této smlouvy. Dojde-li k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, pak pokud odběr plynu na odběrném místě dále pokračuje, jedná se podle ustanovení § 74 odst. 1, písm. a), b) EZ o neoprávněný odběr plynu a následně dle ust. § 74 odst. 4, písm. a) EZ o neoprávněnou distribuci plynu. Při tomto neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť se jedná o odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Z technického hlediska totiž nelze fakticky zabránit odběru plynu, pokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k jeho demontáži a zaslepení přípojky plynu mechanickými prostředky. Žalovaná se tak neoprávněným odběrem plynu v předmětném období dopustila vůči žalobkyni bezdůvodného obohacení ve výši 1 996,14 Kč ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal ve výroku tohoto rozsudku, a to včetně úrokového příslušenství. Právo žalobkyně na úroky z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úrokového příslušenství vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého procesně úspěšná žalobkyně má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Tato náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč. Dále byla přiznána žalobkyni v rámci této náhrady odměna právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalobkyně učinil v této věci 3 úkony právní služby (sepis kvalifikované výzvy, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a sazba mimosmluvní odměny z tarifní hodnoty sporu za 1 úkon právní služby podle ust. § 7 bod 3 advokátního tarifu činí 1 000 Kč, a proto při třech úkonech právní služby je odměna 3 000 Kč. Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalobkyni náhrada hotových výdajů, a to 3 režijní paušály po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 900 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení včetně 21 % DPH ve výši 819 Kč činí 5 119 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. Žalovaná byla zavázána zaplatit dlužnou jistinu včetně úrokového příslušenství i náhradu nákladů řízení žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když délka této lhůty k plnění odpovídá ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.