28 C 102/2021-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 1. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 572 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval v prostředku MHD bez platného jízdního dokladu a byl takto zjištěn při kontrole přepravním kontrolorem ve dnech 22. 4. 2020, 31. 5. 2020 a 8. 12. 2020 a žalovaný vždy uzavřel s žalobkyní dohodu s cestujícím, ve které se zavázal k úhradě jízdného a přirážky v dojednané lhůtě. Svou povinnost však žalovaný vůči žalobkyni v dojednané lhůtě nesplnil. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni jak jízdné, tak přirážku k jízdnému dle platných právních předpisů. 2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 3. 5. 2021 zrušen, neboť se jej žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. 3. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., když účastníci vyjádřili s projednáním věci bez nařízení jednání souhlas, soud vydal ve věci meritorní rozhodnutí bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu žalobních tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná; v řízení bylo prokázáno obsahem listin - dohody s cestujícím [číslo] ze dne 8. 12. 2020, [číslo] ze dne 31. 5. 2020 a [číslo] ze dne 22. 4. 2020, že žalovaný cestoval v dopravním prostředku žalobkyně bez platného jízdního dokladu, když tyto okolnosti byly zjištěny při kontrole přepravním kontrolorem; žalovaný se zavázal ve výše uvedené dohodě s cestujícím zaplatit žalobkyni jak odpovídající jízdné 24 Kč, tak i přirážku k jízdnému 1 500 Kč, což však poté v dohodnuté lhůtě neučinil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 20. 1. 2021. Nárok žalobkyně plyne z ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), ustanovení § 18a zákona č. 111/1994 Sb., ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb. a článku IX. smluvních přepravních podmínek, když k uhrazení této peněžní povinnosti se žalovaný rovněž zavázal výše uvedenou dohodou s cestujícím. Vzhledem k výše uvedenému soud zcela vyhověl žalobě a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni žalovanou částku v plné výši tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a to včetně příslušenství v souladu s ustanovením § 1968 a 1970 o. z., když výše příslušenství je dána dobou prodlení a ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. V daném případě soud přiznal procesně úspěšnému žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, která se skládá z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a 2x 100 Kč za hotové výdaje za dva úkony (zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby), které byly žalobkyni přiznány v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. a ustanovením § 1, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. zavázal žalovaného uhradit žalobkyni náklady řízení spolu s žalovanou částkou a jejím příslušenstvím ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.