28 C 107/2021-22 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu 1. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 321 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). Žalobkyně zjistila, že osobní automobil s objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen vozidlo) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný je registrována jako provozovatel tohoto vozidla, přičemž bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době od 3. 2. 2019 do 17. 3. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti). Takto vznikl žalobkyni ve smyslu § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek, přičemž ve smyslu § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala ke dni 29. 2. 2020. Žalovaný na tuto výzvu ničehož nezaplatil, žalobkyně tedy zaslala žalovanému dne 12. 1. 2021 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. Dlužná částka 2 321 Kč žalovaným zaplacena nebyla, když se skládá ze základu příspěvku ve výši 2 021 Kč (zákonná denní sazba vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno – 47 Kč x 43 dní) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 28. 5. 2021 zrušen, neboť se jej žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval ve věci ústní jednání, když vycházel z žalobních tvrzení a žalobkyní doložených listinných důkazů. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o tomto skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku ze dne 16. 1. 2020 na částku 2 021 Kč. Další upomínku k zaplacení žalobkyně zaslala žalovanému dne 9. 4. 2020. Zprávou [stát. instituce], odboru dopravy bylo potvrzeno, že žalovaný byl v uvedeném období provozovatelem uvedeného vozidla. Žalovaný nezaplatil na dlužnou částku 2 321 Kč ničeho, kdy tato částka představuje jednak základ příspěvku, tj. zákonná denní sazba vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (47 Kč x 43 dní), a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne 29. 2. 2020. Tato dlužná částka žalovaným nebyla žalobkyni uhrazena, přestože byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky i předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. dne 12. 1. 2021. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a již vůbec neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. 6. Po právní stránce soud posoudil věc ve smyslu § 1, § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou je důvodný. Žalovaný byl v rozhodném období v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel v žalobě označeného vozidla a v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být pro takovéto vozidlo uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Je-li vozidlo provozováno bez tohoto pojištění, stanoví zákon sankci v podobě příspěvku do garančního fondu, když jeho výše je v souladu s ustanovením § 4 odst. 3 zákona stanovena jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, která je uvedena dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. V daném případě se jednalo o vozidlo s objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, což je denní sazba 47 Kč, přičemž vynásobeno počtem dní (53 dní) se jedná o částku 2 021 Kč. V souladu s ustanovením § 4 odst. 4 zákona má žalobkyně nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek, což je částka 300 Kč dle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku v celkové výši 2 321 Kč je v souladu s vyvratitelnou právní domněnkou ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona žalovaný, neboť ten byl v době, kdy vozidlo nebylo pojištěno v registru vozidel, zapsán jako vlastník a provozovatel. Po marném uplynutí lhůty v trvání 30 dnů pro zaplacení příspěvku se stala částka 2 321 Kč splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 29. 2. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil, dostal se tak do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobkyni ve smyslu § 1968, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když výše úroků z prodlení je pak odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož byla v řízení zcela úspěšná. Proto soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení ve výši 1 489 Kč, které představují: 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) a hotové výdaje, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, a 21 % DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 8. Lhůta k zaplacení žalovaného částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je pak odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.