28 C 14/2021-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu 7. 8. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky 9 135 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná cestovala v prostředku MHD bez platného jízdního dokladu a byla takto zjištěna při kontrole přepravním kontrolorem, a to ve dnech 7. 2. 2012, 17. 4. 2012, 25. 4. 2012, 2. 5. 2012 (3x), 4. 5. 2012, 11. 6. 2012 a 30. 6. 2012, přičemž žalovaná vždy uzavřela s žalobcem dohodu s cestujícím, ve které se zavázala k úhradě jízdného a přirážky v dojednané lhůtě. Svou povinnost však žalovaná vůči žalobci v dojednané lhůtě nesplnila. Žalovaná je proto povinna zaplatit žalobci jak jízdné, tak přirážku k jízdnému dle platných právních předpisů. 2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 9. 12. 2020 zrušen, neboť se jej žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou. 3. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., když účastníci vyjádřili s projednáním věci bez nařízení jednání souhlas, soud vydal ve věci meritorní rozhodnutí bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu žalobních tvrzení a důkazů předložených žalobcem. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná; v řízení bylo prokázáno obsahem listiny - dohody s cestujícím [číslo] ze dne 7. 2. 2012, [číslo] ze dne 17. 4. 2012, [číslo] ze dne 25. 4. 2012, [číslo] ze dne 2. 5. 2012, [číslo] ze dne 2. 5. 2012, [číslo] ze dne 2. 5. 2012, [číslo] ze dne 4. 5. 2012, [číslo] ze dne 30. 6. 2012 a [číslo] ze dne 11. 6. 2012 že žalovaná cestovala v uvedené dny v dopravním prostředku žalobce bez platného jízdního dokladu, když tyto okolnosti byly zjištěny při kontrole přepravním kontrolorem; žalovaná se zavázala ve výše uvedené dohodě s cestujícím zaplatit žalobci jak odpovídající jízdné – 15 Kč, tak přirážku k jízdnému – 1 000 Kč, což však poté v dohodnuté lhůtě neučinila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobce ze dne 2. 7. 2020. Nárok žalobce plyne z ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), z ustanovení § 18a zákona č. 111/1994 Sb., ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb. a článku IX. smluvních přepravních podmínek, když k uhrazení této peněžní povinnosti se žalovaná rovněž zavázala výše uvedenou dohodou s cestujícím. Vzhledem k výše uvedenému soud zcela vyhověl žalobě a zavázal žalovanou zaplatit žalobci žalovanou částku v plné výši tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a to včetně příslušenství v souladu s ustanovením § 1968 a 1970 o. z., když výše příslušenství je dána dobou prodlení a ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. V daném případě soud přiznal procesně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, která se skládá z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a 2× 100 Kč za hotové výdaje za dva úkony (zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby), které byly žalobci přiznány v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. a ustanovením § 1, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. zavázal žalovanou uhradit žalobci náklady řízení spolu s žalovanou částkou a jejím příslušenstvím ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.