28 C 75/2021-24 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu 6. 2. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 1 148 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). Žalobce zjistil, že automobil do 750 kg, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen vozidlo) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaná je registrována jako provozovatel tohoto vozidla, přičemž bylo zjištěno, že žalovaná neměla v době od 3. 4. 2019 do 31. 10. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti). Takto vznikl žalobkyni ve smyslu § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek, přičemž ve smyslu § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala ke dni 15. 3. 2020. Žalovaná na tuto výzvu ničeho nezaplatila, žalobkyně tedy zaslala žalované dne 11. 1. 2021 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). Dlužná částka 1 148Kč žalovanou zaplacena nebyla, když se skládá ze základu příspěvku ve výši 848 Kč (zákonná denní sazba vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno - 4 Kč x 212 dní) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 7. 4. 2021 zrušen, neboť se jej žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval ve věci ústní jednání, když vycházel z žalobních tvrzení a žalobcem doložených listinných důkazů. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o tomto skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované výzvu k zaplacení příspěvku ze dne 30. 1. 2020 na částku 848 Kč. Další upomínku k zaplacení žalobkyně zaslala žalované dne 7. 5. 2020. Zprávou [anonymizováno] odboru dopravy bylo potvrzeno, že žalovaná byla v uvedeném období provozovatelem uvedeného vozidla. Žalovaná nezaplatila na dlužnou částku 848 Kč ničeho, když tato částka představuje jednak základ příspěvku, tj. zákonná denní sazba vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (4 Kč x 212 dní), a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne 15. 3. 2020. Tato dlužná částka žalovanou nebyla žalobkyni uhrazena, přestože byla žalobkyní žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky i předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. dne 11. 1. 2021. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila a již vůbec neprokázala, že by dlužnou částku uhradila. 6. Po právní stránce soud posoudil věc ve smyslu § 1, § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou je důvodný. Žalovaná byla v rozhodném období v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník a provozovatel v žalobě označeného vozidla a v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být pro takovéto vozidlo uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Je-li vozidlo provozováno bez tohoto pojištění, stanoví zákon sankci v podobě příspěvku do garančního fondu, když jeho výše je v souladu s ustanovením § 4 odst. 3 zákona stanovena jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, která je uvedena dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. V daném případě se jednalo o vozidlo do 700 kg, což je denní sazba 4 Kč, přičemž vynásobeno počtem dní (212 dní) se jedná o částku 848 Kč. V souladu s ustanovením § 4 odst. 4 zákona má žalobkyně nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek, což je částka 300 Kč dle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku v celkové výši 7 515 Kč je v souladu s vyvratitelnou právní domněnkou ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona žalovaná, neboť ta byla v době, kdy vozidlo nebylo pojištěno v registru vozidel, zapsána jako vlastník a provozovatel. Po marném uplynutí lhůty v trvání 30 dnů pro zaplacení příspěvku se stala částka 1 148 Kč splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 15. 3. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku žalobkyni nezaplatila, dostala se tak do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobkyni ve smyslu § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Obč. zák., když výše úroků z prodlení je pak odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož byl v řízení zcela úspěšný. Proto soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení ve výši 1 489 Kč, které představují 400Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) a hotové výdaje, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, a 21 % DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupkyně žalobkyně. 8. Lhůta k zaplacení žalovaného částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je pak odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.