30 C 325/2021-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě obdržela žalovaná bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši [částka], jak vyplývá z čl. 2 odst. 2.1 smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], celkem se tak žalovaná ve Smlouvě zavázala právnímu předchůdci žalobkyně uhradit částku ve výši [částka], tj. částku, kterou právní předchůdce žalobkyně žalované poskytla navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru, k uvedenému prosím vizte čl. 2 odst. 2.2. smlouvy. Dle čl. 2 odst. 2.1. smlouvy byla celková dlužná částka splatná dne [datum], a to v jediné splátce na bankovní účet právního předchůdce žalobkyně spolu s veškerými poplatky, k uvedenému prosím vizte čl. 4 odst. 4.3. smlouvy. K samotnému procesu uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně uvádí, že žalovaná provedla svoji registraci na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně [webová adresa], kde jí byl po řádně provedené registraci založen uživatelský účet. V rámci registrace žalovaná vyplnila své osobní a kontaktní údaje, dále pak číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnila žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplnila požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti úvěru, kdy se žalované automaticky zobrazil i vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr. Navrhované znění smlouvy o úvěru žalovaná akceptovala vložením unikátního kódu, a následně smlouvu spolu s ostatní dokumentací zaslala v rámci uživatelského účtu právnímu předchůdci žalobkyně. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím ze strany právního předchůdce žalobkyně, kdy následně byly žalované na jí sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne [datum]. Žalovaná na svůj závazek právnímu předchůdci žalobkyně uhradila částku ve výši [částka], která byla alokována tak, že na jistinu byla alokována částka ve výši [částka] a na poplatek za poskytnutí úvěru byla alokována částka ve výši [částka]. Ode dne [datum] se tak žalovaná ocitla v prodlení s úhradou částky ve výši [částka], kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru [částka] a nedoplatek poplatku za sjednání úvěru [částka]. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. 5 odst. 5.2 smlouvy i právo na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení [částka] a skládala se z nesplacené jistiny ve výši [částka], nesplaceného úroku ve výši [částka], administrativního poplatku ve výši [částka] a nákladů za inkasní vymáhání ve výši [částka]. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovanou, žalobkyně učinila rozhodnutí, že v soudním řízení neuplatní ku prospěchu žalované úhradu postoupených nákladů za inkasní vymáhání co do výše uvedené částky a zároveň, že uplatní zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny v níže specifikované výši. Rozklad žalované pohledávky za žalovanou tak bude následující: nesplacená jistina ve výši [částka], nesplacený úrok ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje v žalobním návrhu kapitalizovaný úrok, jehož výše je tvořena součtem poplatku za poskytnutí úvěru [částka] a administrativního poplatku [částka]. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], výpis u účtu, smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, upomínka, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem. 5. Z listiny nazvané Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně úvěrující předchůdce žalobkyně a na straně úvěrované žalovaná, u níž byla uvedena její adresa a rodné číslo. Touto listinou se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému úvěr ve sjednané výši [částka] a úvěrovaný byl povinen vrátit úvěr spolu se sjednaným poplatkem ve sjednané době. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Podpis žalované na smlouvě zcela absentuje. V místě podpisu žalované je uvedeno její jméno a příjmení, avšak podpis žalované či údaje podpis žalované nahrazující uvedený nejsou. Žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě. 6. Z výpisu z účtu předchůdce žalobkyně soud zjistil, že z účtu předchůdce žalobkyně byla dne [datum] provedena platba ve výši [částka] na účet označený pouze svým číslem. Z této listiny se nepodává, že by částka [částka] byla poskytnuta právě žalované. 7. Zástupcem žalobkyně byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu s upozorněním na možnost jeho soudního vymáhání v případě, že dluh nebude vyrovnán (zjištěno z Předžalobní upomínky ve spojení s Poštovním podacím archem). 8. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečná. 9. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by uzavřela s žalovanou tvrzenou smlouvu o úvěru a neprokázala ani, že by žalované poskytla úvěr. 10. Podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Jelikož žalobkyně uzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná nikoli, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak jej vymezuje § 2 tohoto zákona. Soud konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdce žalobkyně jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované. 11. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by poskytla žalované tvrzené peněžní prostředky. Poskytnutím úvěru je třeba rozumět převedení příslušných peněžních prostředků z vlastnictví úvěrujícího do vlastnictví úvěrovaného, tj. poskytnuté peněžní prostředky musí být ve vlastnictví úvěrujícího (srov. [příjmení], M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 690 – 714). V posuzované věci se žalobkyně zavázala převést peněžní prostředky na účet žalované. Z provedeného důkazu - potvrzení o provedené platbě - bylo pouze prokázáno odeslání finančních prostředků z účtu žalobkyně. Žádným z provedených důkazů pak už nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků žalovanou. 12. Vzhledem k tomu, že soud nevzal za prokázáno uzavření smlouvy, nebyly platně sjednány ani další žalobou uplatněné položk