34 C 413/2020-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 2 807 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se žalobcem pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vztahující se k vozidlu Mercedes-Benz, [registrační značka], na dobu neurčitou, s ročním pojistným 8 186 Kč. Žalovaná však neplnila řádně své povinnosti, když nehradila pojistné, a to ani poté, co byla upomenuta k zaplacení dlužné částky upomínkou dlužného pojistného za období od [datum] do [datum]. Žalobce tak vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, kdy v souladu s ustanovením § 2804 zák. č. 89/2012 Sb. Obč. zák. (dále jen o. z.) žalovanou upozornil na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení. Žalovaná dlužné pojistné neuhradila, ke dni [datum], tak došlo k zániku pojištění a žalovaná tak dluží na pojistném za období od [datum] do [datum] částku ve výši 2 807 Kč. Žalovaná ani následně nezaplatila žalobci dlužnou částku, a to ani přesto, že žalobce žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne [datum] ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb. 2. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., když účastníci vyjádřili s projednáním věci bez nařízení jednání souhlas, soud vydal ve věci meritorní rozhodnutí bez nařízení jednání, kdy vycházel ze žalobních tvrzení a žalobcem doložených důkazů. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. V řízení bylo prokázáno pojistnou smlouvou uzavřenou mezi účastníky dne [datum], že jejím předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vztahující se k vozidlu Mercedes-Benz, [registrační značka], přičemž se žalovaná zavázala hradit roční pojistné ve výši 8 186 Kč. Žalovaná však neplnila své smluvní povinnosti, když pojistné splatné dne [datum] neuhradila, a to ani po opakovaných urgencích žalobce. Z důvodu neplacení pojistného žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částku a v souladu s ustanovením § 2804 o. z. jí upozornil na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku nezaplacení, když v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními stanovil k úhradě dlužného pojistného lhůtu ne kratší než 1 měsíc. Žalovaná ani přes upozornění žalobce na možný zánik pojištění pojistné neuhradila, čímž jí vznikl dluh na pojistném za období od [datum] do [datum] ve výši 2 807 Kč. Tento nárok žalobci nepochybně přísluší, neboť bylo najisto postaveno, že za dané období mezi žalobcem a žalovanou existoval pojistný vztah, a tudíž ve smyslu § 2782, 2783 o. z. a ustanovení § 13 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla přísluší žalobci nárok na pojistné. Z těchto důvodů soud zavázal žalovanou jak k zaplacení žalované částky, tak jejího příslušenství, když nárok žalobce na příslušenství plyne z ustanovení § 1968 a 1970 o. z., výše úroků z prodlení pak vyplývá z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy, shledávaje žalobu žalobce v plném rozsahu důvodnou, této vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě žalované částky včetně příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 4. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení zcela úspěšný, soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. zavázal žalovanou k náhradě nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, když tyto náklady řízení představují součet těchto položek: 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby á 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí právního zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby), dále náhrada hotových výdajů, tj. 3× režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH z těchto nákladů řízení v celkové výši 189 Kč, když nárok na DPH je odůvodněn ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. Jestliže žalobce požadoval odměnu advokáta ve smyslu § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., soud se s tímto názorem žalobce neztotožňuje, neboť v daném případě se jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti, když předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč a v němž byla přiznána žalobci náhrada nákladů řízení, tedy popsaná situace zcela koresponduje s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud zavázal žalovanou zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 5. Žalovaná je povinna zaplatit žalovanou částku včetně příslušenství a nákladů řízení ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.