40 C 132/2021-28 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 300 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 418,02 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 204,24 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 621,85 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 5 621,85 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovaným dne 17. 9. 2015 Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Poskytovatel zápůjčky před jejím poskytnutím posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 27. 10. 2016. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku v celkové výši 3 140 Kč. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství 7 300 Kč a sestávala z dlužné jistiny ve výši 5 621,85 a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 678,15 Kč. Příslušenstvím pohledávky je smluvní úrok ve výši 20,5 % ročně a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny pohledávky. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil. 2. Opatrovník žalovaného ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalovaný trpí těžkou duševní poruchou narušující psychické funkce v rovině myšlení. Z důvodu svého onemocnění žalovaný není schopen řešit složitější socioekonomické situace a plně si uvědomit důsledky vyplývající z uzavření finančních smluv. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl žalovaný omezen ve svéprávnosti. Žalovaný si není schopen vybavit uzavření tohoto konkrétního spotřebitelského úvěru, nicméně připustil, že je to pravděpodobné. Žalovaný nemá k dispozici žádné písemnosti, nebo listiny k dané věci. 3. Žalobkyně podáním ze dne 23. 7. 2021 vzala žalobu částečně zpět, a to co do poplatku ve výši 1 678,15 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení do 6. 12. 2019 ve výši 1 418,02 Kč, kapitalizovaného úroku do 6. 12. 2019 ve výši 4 204,24 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 621,85 Kč od 7. 12. 2019 do 25. 5. 2021 a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 5 621,85 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Soud proto řízení v rozsahu učiněného zpětvzetí zastavil usnesením ze dne 5. 8. 2021, č.j. 40 C 132/2021-17, které nabylo právní moci dne 25. 8. 2021. 4. Předmětem řízení nadále zůstalo zaplacení částky 5 621,85 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky do 26. 5. 2021 do zaplacení. 5. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Žalovaný požádal společnost [právnická osoba] dne 15. 9. 2015 o poskytnutí půjčky ve výši 10 000 Kč. V žádosti uvedl, že je invalidní důchodce se mzdou 6 833 Kč, dalším příjmem (synovec [příjmení] [jméno]) ve výši 12 000 Kč a měsíčními výdaji na domácnost v celkové výši 12 700 Kč (1/2 na nájem/inkaso ve výši 5 000 Kč, výdaje domácnosti 6 000 Kč, alimenty 1 500 Kč, telefon ve výši 200 Kč), což mělo být ověřeno z výměry důchodu, nájemní smlouvy, výpisu z účtu, složenky a občanského průkazu (zjištěno z Karty zákazníka). Dne 17. 9. 2015 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] Smlouvu o půjčce [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 4 440 Kč, tj. celkem 10 440 Kč, a to v 58 splátkách ve výši 180 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o půjčce). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně příslušné strany 135 Seznamu postoupených pohledávek). Dne 7. 1. 2020 odeslala žalobkyně žalovanému na adresu odlišnou od adresy uvedené ve Smlouvě o zápůjčce i v Kartě zákazníka oznámení společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky. Doručení zásilky do dispozice žalovaného nebylo prokázáno, protože Česká pošta nemá zásilku tohoto podacího čísla v evidenci (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 7. 1. 2020 a Sledováním zásilky). Dne 4. 9. 2020 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému na adresu odlišnou od adresy uvedené ve Smlouvě o zápůjčce i v Kartě zákazníka ve smlouvě o zápůjčce předžalobní výzvu. Doručení zásilky do dispozice žalovaného nebylo prokázáno, protože Česká pošta nemá zásilku tohoto podacího čísla v evidenci (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 4. 9. 2020 a Sledováním zásilky). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně). 6. Z listiny Uznání dluhu bylo zjištěno, že podpisem této listiny žalovaný uznává svůj dluh vůči společnosti [právnická osoba] ve výši 7 300 Kč, který vznikl z důvodu nesplacení celkové dlužné částky podle Smlouvy o půjčce [číslo]. Listina byla podepsána dne 31. 3. 2018. 7. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 8. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které si žalovaný převzal. 9. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. 11. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 12. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když tato zkoumání omezil pouze na prohlášení zákazníka v Zákaznické kartě a Smlouvě o zápůjčce. 13. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. 14. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když