40 C 265/2021-22 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 4. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 11 574,43 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela prostřednictvím svých webových stránek [webová adresa] s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované dne 23. 3. 2017 úvěr ve výši 8 000 Kč na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] s identifikací platby uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 574,43 Kč nejpozději dne 23. 6. 2017. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. V případě, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, žalobkyně navrhla, aby soud nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalované byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaná se nevyjádřila. 3. K ústnímu jednání konanému dne 30. 11. 2021 se žalobkyně ani žalovaná nedostavily, ačkoli obě byly řádně a včas předvolány. Žalobkyně svou neúčast u ústního jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně zapůjčitele společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a jako klient [celé jméno žalované], u níž je dále uvedena adresa trvalého bydliště, rodné číslo, číslo telefonu a email. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí zápůjčky ve výši 8 000 Kč s ID zápůjčky [číslo]. V listině není uvedeno žádné číslo smlouvy. Listina je podepsána pouze zapůjčitelem, soud z ní proto žádná další skutková zjištění nečinil. Rovněž Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru je podepsán pouze zapůjčitelem. S ohledem na tato zjištění, soud nečinil z důvodu nadbytečnosti žádná skutková zjištění ze Všeobecných podmínek. Z žalobkyní předložené části výpisu z účtu bylo zjištěno, že blíže neurčený subjekt provedl dne 23. 3. převod částky 8 000 Kč na účet [bankovní účet] v poznámkou„ Půjčka [číslo]“. Ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne 23. 3. 2017 byla na účet žalované [číslo] připsána pouze platba učiněná [právnická osoba] [příjmení] [jméno] ve výši 8 000 Kč, která byla odeslána z účtu [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. Soud tak nevzal za prokázáno, že původní věřitel žalované poskytl tvrzenou částku. 5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že pohledávky za žalovanou, která je předmětem této žaloby byla postoupena z původního věřitele na žalobkyni. 6. K prokázání postoupení předmětné pohledávky žalobkyně předložila soudu Smlouvu o postoupení pohledávek, z níž soud zjistil, že dne 1. 1. 2021 uzavřely společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek postupitele vzniklých ze smluv o zápůjčce, které uzavřel postupitel se svými klienty jako dlužníky a které jsou specifikované v seznamu pohledávek. V předloženém seznamu pohledávek je pod [číslo] uvedena jediná pohledávka za žalovanou ve výši 20 341,84 Kč. Postoupení pohledávky soud nemohl dovodit ani z předloženého Oznámení o postoupení pohledávky, tj. dopisu původního věřitele ze dne 2. 2. 2021, v němž oznamuje žalované, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 byla její pohledávka za ním vzniklá z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] (pohledávka se skládá z neuhrazené jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání) ve výši 20 341,84 Kč postoupena na žalobkyni. Zjištěný rozpor v označení pohledávky neodstranila ani předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně žalovanému z téhož dne. Tímto dopisem je žalovanému oznamováno, že mu byla na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo smlouvy [číslo] uzavřené dne 23. 3. 2017 s původním věřitelem společností [právnická osoba] částka ve výši 8 000 Kč. Žalobkyně proto vyzývá žalovanou k úhradě částky 28 472,84 Kč (zjištěno z Výzvy k úhradě dlužné částky). Jak je z uvedené listiny patrné, uvedené údaje se v celém rozsahu neshodují s žalobkyní předloženou Smlouvou o zápůjčce a rovněž tak ani v identifikaci provedené platby, jak bylo zjištěno z žalobkyní předložené části výpisu z účtu. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele za žalovanou a že je tudíž aktivně legitimována k podání žaloby. 8. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř. 9. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul. 10. Výrokem II. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. 11. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků částku 400 Kč Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. a) činí částku 1 000 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem III. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč. 12. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.