54 C 209/2017-194 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svým návrhem ze dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že tímto uplatňuje nárok na přiznání náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] s příslušenstvím podle zákona č. 82/1998 Sb. z titulu nezákonného rozhodnutí o trestním stíhání své osoby a dále z titulu nepřiměřené délky trestního řízení. Svůj návrh odůvodňoval takto: 2. Usnesením policejního orgánu [příjmení] [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], bylo vůči žalobci podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku, přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku a přečin porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Dne [datum] byla podána [anonymizováno] státním zastupitelstvím v [obec] obžaloba. Rozsudkem [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s usnesením [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], byl žalobce ve všech bodech zcela zproštěn obžaloby. V důsledku zprošťujícího rozsudku již tedy bylo samotné usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce nezákonným rozhodnutím a žalobce se tedy ve smyslu ust. § 8 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 zákona č. 82/98 Sb. domáhá přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dne [datum] doručil žalobce žalované žádost o odškodnění ve výši [částka] jako kompenzaci za duševní a morální ztrátu, kterou utrpěl z důvodu trestního stíhání svojí osoby. Uplatněnou částku odůvodňoval nejprve tím, že byl stíhán pro mimořádně závažný trestný čin loupeže dle § 173 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku a další trestné činy uvedené shora, za které mu hrozilo uložení trestu odnětí svobody o výměře [anonymizováno] až [anonymizováno] let. Kromě toho samotný fakt, že tento útok měl žalobce provést v době, kdy vykonával [anonymizována dvě slova] a k útoku měl využít prostředky, které měl jakožto [anonymizováno] k dispozici ([anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizováno]), razantně zvyšoval intenzitu, jakou vnímal trestní stíhání vůči jeho osobě. Dále žalobce odůvodňoval požadovanou náhradu tím, že se jednalo o zdlouhavé trestní stíhání, které mu způsobilo morální újmu a narušilo jeho soukromý, rodinný a pracovní život. Je toho názoru, že se jednalo o nepřiměřenou délku řízení, když trestní stíhání bylo proti němu zahájeno dne [datum] a až do pravomocného skončení věci vyhlášením usnesení [název soudu] dne [datum] uplynuly takřka [anonymizována dvě slova]. Pokud se jedná o následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře žalobce uváděl, že trestní stíhání výrazným způsobem zasáhlo do jeho soukromého a rodinného života, vedlo k odcizení manželky žalobce, především charakter trestné činnosti, která se žalobci kladla za vinu, manželka nesla velmi těžko. Podobně i ostatní členové rodiny pohlíželi na žalobce negativně. Trestní stíhání vyvolalo nepříznivý ohlas v jeho okolí, bylo široce [anonymizováno] prakticky ve všech [anonymizována dvě slova] i v [anonymizována dvě slova] v České republice. Jeho čin byl označován jako„ [anonymizováno]“ a byla zveřejněna i zřetelná fotografie podobizny žalobce. Masivní zásah do života žalobce měla především ta okolnost, že byl v té době příslušníkem [stát. instituce], služebně zařazený na [stát. instituce], [ulice] oddělení [část obce]. Žalobce se musel vyrovnávat s permanentními urážkami svého nejbližšího okolí, selhávala komunikace nejen s rodinou, ale dalšími blízkými osobami, které se s ním odmítaly potkávat a přestaly ho zdravit. Dosud žil řádně a s nikým neměl problémy. Obvinění výrazným způsobem zasáhlo i do jeho pracovního života, když byl jako [anonymizována dvě slova] postaven mimo službu a byl mu krácen plat o 50 %. Z toho důvodu se jeho rodina zadlužila, nebyl schopen splácet půjčky a jeho dluhy se neustále navyšovaly. Na výzvu soudu pak žalobce svá skutková tvrzení doplnil tak, že je od [datum] ženatý, v době trestního stíhání žil s manželkou a [anonymizováno] dětmi, přičemž újma jednoho z manželů je ve sféře druhého z manželů považována jako újma jeho vlastní. V okamžiku vzetí do vazby mu nebyla po dobu [anonymizováno] měsíců vyplacena mzda a následně byl postaven [anonymizována dvě slova] a byl mu zkrácen plat o 50 %, což trvá dosud. Výrazně se tak snížila životní úroveň jeho rodiny. Nedostatek finančních prostředků neumožnil dětem navštěvovat všechny kurzy potřebné ke studiu, byl nucen zrušit životní pojištění dcery a stavební spoření a když začala dcera studovat na vysoké škole, vyžádalo si to vyšší náklady. Syn studuje [ulice] školu v [obec], ale po vzetí do vazby došlo k snížení jeho příjmů a dětem bylo hrazeno stavební spoření jenom v nezbytné míře. Tato situace měla zjevný dopad i do sféry jeho manželky, která rovněž pro nedostatek finančních prostředků musela snížit své stavební spoření, přešly na ni z velké části povinnosti vytvářet finanční zdroje pro fungování rodiny, což vedlo u její osoby ke zvýšenému stresu při strachu z možné ztráty zaměstnání, dále měla strach o jeho osobu v probíhajícím trestním řízení, když byla přesvědčena o jeho nevině a těžce nesla [anonymizováno] případu, bála se o budoucnost dětí a zejména o budoucí finanční situaci, do níž se dostali v důsledku trestního stíhání jeho osoby. Rovněž manželka pocítila ve svém zaměstnání zvýšený zájem o svou osobu, za jejími zády se kauza probírala, bylo jí to nepříjemné. Vazby v rodině i v zaměstnání byly zcela narušeny, což je v případě jeho osoby sloužící u [stát. instituce] snadněji pochopitelné. Dopad trestního stíhání na manželku a děti zvýraznil negativní aspekty nesprávného úředního postupu, neboť lze jen s obtížemi bez pomoci vnímat situaci, kdy je nucen sledovat změny v životě manželky, dětí a svém, v čistě negativním rozsahu. Pro posouzení splnění podmínek pro odškodnění poukázal žalobce zejména na podobný případ, se kterým by jeho situaci bylo možno porovnat, a to na řízení vedené u [název soudu] č. j. [spisová značka] ve spojení s potvrzujícím rozsudkem [název soudu] č. j. [spisová značka] (tzv. referenční případ). Žalobce v průběhu řízení zdůraznil, že přestože se nedopustil žádného protiprávního jednání v rámci porušení trestně právních norem, byl připraven se vrátit do služby u [stát. instituce], když svůj služební poměr po celou dobu vnímal jako své poslání, a to i od roku [rok] dosud, kdy je mu vypláceno pouze 50 % mzdy, což vede k jeho tíživé životní situaci, a tudíž celé rodiny. Z důvodu, že se nedopustil žádného protiprávního jednání, které mu bylo kladeno za vinu, celou dobu od roku [rok] dosud nechtěl ukončit služební poměr a najít si jiné zaměstnání, neboť to vylučovaly samotné právní předpisy upravující služební poměr u [stát. instituce]. Nebýt trestního stíhání vůči jeho osobě, žádná z těchto skutečností, které popsal shora, by nenastala a nenastal by tak krajní zásah do osobností sféry jeho, manželky a jejich dvou dětí. 3. Žalovaná ve svém vyjádření ve věci samé uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Učinila nespornou skutečnost, že žalobce u ní dne [datum] podáním ze dne [datum] uplatnil ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. nárok na nemajetkovou újmu ve výši [částka] z titulu nezákonného rozhodnutí ve věci vedené u [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] sdělila žalovaná žalobci stanovisko, že mu na základě jeho žádosti poskytne částku [částka]. K odůvodněnosti požadované náhrady pak žalovaná uvedla, že nečiní sporné skutečnosti, které žalobce uvádí ohledně trestního stíhání pro zvlášť závažný zločin loupeže dle § 173 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku pro přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku a pro přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Uvedla, že odpovědnostní titul ve formě nezákonného rozhodnutí je nesporný, žalovaná však výslovně sporuje ve věci, že by byl dán i odpovědnostní titul ve formě nesprávného úředního postupu, jak tvrdí žalobce v článku II., bodu 5. své žaloby. Žalobce uplatnil jednak zadostiučinění pouze za nezákonné trestní stíhání a dále pak akcentoval zejména délku trestního stíhání, závažnost jednání, z něho byl obviněn, včetně hrozícího trestu, medializací věci a v neposlední řadě vypočítal zásahy trestního stíhání do řady oblastí svého života. Délku trestního stíhání v trvání [anonymizováno] let a [anonymizována dvě slova] nelze hodnotit jako nepřiměřeně dlouhou, neboť se jeví jako odpovídající složitosti dané věci, ve které proběhlo přípravné řízení, byla projednána na dvou stupních soudní soustavy. Nelze sice odhlédnout od toho, že žalobce byl po takto nikoli krátkou dobu vystaven tlaku probíhajícího trestního stíhání a žalovaná s ohledem na průběh trestního řízení zcela popírá nesprávný úřední postup. Kromě toho žalovaná dodala, že žalobce požádal o odškodnění pouze v souvislosti s nezákonným rozhodnutím, nikoli s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nep