55 C 266/2021-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 10 677 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že se žalovaným dne 22. 6. 2017 uzavřela Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které žalovanému dodávala do odběrného místa na adrese [obec a číslo] v [obec] [část obce] elektřinu, přičemž žalovaný žalobkyni nezaplatil fakturu [číslo] na částku 10 277 Kč za dodávku elektřiny v období od 20. 8. 2019 do 25. 5. 2020, zbývající část žalované částky (400 Kč) tvoří poplatky za upomínky po 100 Kč, kterými žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala ke splnění jeho závazků ze smlouvy (k úhradě dohodnutých záloh či faktury). 2. Žalovaný se věci samé ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. s. ř.). 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil a vzal za prokázané: -) ze Smlouvy o poskytování služeb ELEKTŘINA, že dne 22. 6. 2017 žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jako zákazník, uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem je dodávka elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], Produktové podmínky a Ceník, žalovaný se zavázal platit zálohy ve výši 1 800 Kč měsíčně; -) z Všeobecných podmínek poskytování služeb, mj. že vyúčtování dodávky každé komodity provádí dodavatel po uplynutí fakturačního období na základě údajů poskytnutých provozovatelem distribuční soustavy, vyúčtování se provádí daňovým dokladem – fakturou, kterou dodavatel odešle zákazníkovi na jeh korespondenční adresu, nedoplatek je splatný do 14 dnů ode dne vystavení faktury, není-li pro konkrétní případ stanovena jiná lhůta splatnosti (čl. IV., 4, 5); podle čl. IV.9. písm. d) je zákazník povinen uhradit za každou jednotlivou písemnou upomínku nebo jinou výzvu ke splnění své povinnosti částku 100 Kč včetně DPH; -) z Faktury za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] že žalobkyně žalovanému vyúčtovala dodávku elektřiny v období od 20. 8. 2019 do 25. 5. 2020 částkou ve výši 10 277 Kč (se zohledněním přijatých záloh ve výši 4 660 Kč), s termínem splatnosti dne 14. 6. 2020; -) z Upomínky ze dne 9. 8. 2018, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení zálohy ve výši 1 800 Kč; a z Faktury č. [anonymizováno] [číslo], že za tuto upomínku žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 100 Kč s termínem splatnosti dne 23. 8. 2018; -) z Upomínky ze dne 10. 2. 2020, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení záloh ve výši 4 660 Kč a z Faktury č. [anonymizováno] [číslo], že za tuto upomínku žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 100 Kč s termínem splatnosti dne 24. 2. 2020; -) z Upomínky před odpojením ze dne 30. 9. 2019, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení faktury [číslo] ve výši 4 478 Kč; a z Faktury č. [anonymizováno] [číslo], že za tuto upomínku žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 100 Kč s termínem splatnosti dne 14. 10. 2019; -) z Upomínky ze dne 7. 7. 2020, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení zálohy a z Faktury č. [anonymizováno], že za tuto upomínku žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 100 Kč s termínem splatnosti dne 21. 7. 2020; -) z Výzvy k plnění a Potvrzení o podání, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného vyzvala k zaplacení žalované částky, výzva je odeslána tzv. doporučeně na korespondenční adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. 5. Soud v řízení dospěl k závěru o skutkovém stavu, který je zcela totožný se skutkovými zjištěními uvedenými v předchozím odstavci, proto na něj pro stručnost odkazuje. Žalovaný v řízení byl zcela procesně nečinný, ve věci samé nic netvrdil, rozhodná skutková tvrzení žalobkyně nijak nezpochybnil, natož vyvrátil. 6. Po právním hodnocení uvedeného skutkového stavu, na který bylo aplikováno především ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších právních předpisů, soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka elektřiny žalobkyní žalovanému, za což se žalovaný zavázal zaplatit stanovenou cenu, vyúčtovanou vždy pro určité fakturační období, přičemž k peněžitému plnění (zaplacení vyúčtovaného nedoplatku za elektřinu) byl žalovaný žalobkyní řádně vyzván prostřednictvím uvedené faktury. Žalovaný byl žalobkyní také opakovaně vyzýván k zaplacení dohodnutých záloh na elektřinu, popř. vystavených faktur, za což žalobkyně žalovanému v souladu se smluvním ujednáním účtovala vždy částku 100 Kč. Žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by žalovanou částku žalobkyni zaplatil, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 10 677 Kč, spolu s úrokem z prodlení (požadovaným pouze u dlužné faktury), který žalobkyni náleží dle ustanovení § 1970 o. z., ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k počátku prodlení žalovaného. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., dle kterých soud žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit procesně úspěšné žalobkyni náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč; z této částky představuje 800 Kč zaplacený soudní poplatek, 900 Kč odměna advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c), § 11 vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci vč. přípravy zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), 300 Kč (3 x 100 Kč) činí náhrada hotových výdajů (režijní paušál) ke 3 uvedeným úkonům právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 252 Kč činí DPH ve výši 21 %, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je k této dani registrován a nárok na její zaplacení vyplývá z ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení soud zavázal žalovaného zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Lhůta k plnění byla určena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v základní délce tří dnů, když pro stanovení delší lhůty, popř. plnění ve splátkách, soud neshledal žádné podmínky. 9. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží vyšší náhrada nákladů řízení za právní zastoupení, neboť v daném případě je předmětem řízení peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který je v podstatě typovým vzorem, ve kterém se mění pouze identifikační údaje žalované strany, datum uzavření a druh příslušné smlouvy, a dále údaje týkající se výše dlužné částky a její splatnosti), opakované podávání skutkově i právně obdobných návrhů vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní a namístě.