55 C 387/2020-17 — Okresní soud v Ostravě

<i>V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. s. ř.), písemné vyhotovení rozsudku obsahuje zkrácenou verzi odůvodnění.</i> 1. Předmětem tohoto řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], dle faktury [číslo] na částku [částka]. 2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. 3. Soud v řízení učinil skutkový závěr, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, do odběrného místa žalované na adrese [adresa], smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, její nedílnou součástí byl Ceník a [ulice] podmínky (dále jen„ OP“). Podle čl. 43 se žalovaná zavázala platit cenu za dodanou a odebranou elektřinu formou záloh a vyúčtování, podle čl. 4 5 OP žalobkyně po skončení fakturačního období vystaví daňová doklad (fakturu), kterou žalované zašle ve zvolené formě a platba dle faktury musí být uhrazena nejpozději do data splatnosti uvedeného na faktuře (čl. 4 6 [příjmení]). Daňovým dokladem (fakturou) [číslo] – konečná fakturace žalobkyně žalované vyúčtovala dodávku elektřiny v období od [datum] do [datum] částkou ve výši [částka] s termínem splatnosti dne [datum], kdy po započtení zaplacených záloh ze strany žalované zůstává žalovaná dlužna částku ve výši [částka]. Faktura byla adresována do odběrného místa žalované, které je dle uvedené smlouvy rovněž adresou pro doručování. K zaplacení žalované částky žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou prostřednictvím České pošty, s. p., tzv. doporučeně. 4. Po právním hodnocení uvedeného skutkového stavu, na který bylo aplikováno především ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších právních předpisů, soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná platně uzavřeli Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala žalované do předmětného odběrného místa elektřinu; k úhradě nákladů za elektřinu žalobkyně žalovanou vyzvala výše uvedenou fakturou, kterou v souladě se smluvním ujednáním, odeslala na dohodnutou adresu žalované. Žalovaná v řízení byla procesně nečinná, žádná rozhodná skutková tvrzení sama netvrdila, rozhodná skutková tvrzení žalobkyně nijak nezpochybnila (natož vyvrátila), v řízení tedy nebylo prokázáno, že by částku [částka] dle předmětné faktury v termínu splatnosti (event. později) žalobkyni zaplatila, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení žalobkyni náleží dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění rozhodném k počátku prodlení žalované. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., dle kterých soud žalovanou zavázal k povinnosti zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Z uvedené částky [částka] činí zaplacený soudní poplatek, [částka] odměna advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c), § 11 vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí věci vč. přípravy zastoupení, sepis žaloby), [částka] (3 x [částka]) činí náhrada hotových výdajů (režijní paušál) ke 3 uvedeným úkonům právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a [částka] činí DPH ve výši 21 %, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je k této dani registrován a nárok na její zaplacení vyplývá z ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení soud zavázal žalovanou zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Lhůta k plnění byla určena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v základní délce tří dnů, když pro stanovení delší lhůty, popř. plnění ve splátkách, soud neshledal žádný důvod. 7. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží vyšší náhrada nákladů řízení za právní zastoupení, neboť v daném případě je předmětem řízení peněžité plnění nepřevyšující [částka], řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který je v podstatě typovým vzorem, ve kterém se mění pouze identifikační údaje žalované strany, datum uzavření a druh příslušné smlouvy, a dále údaje týkající se výše dlužné částky a její splatnosti), opakované podávání skutkově i právně obdobných návrhů vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní a namístě.