55 C 421/2020-13 — Okresní soud v Ostravě

<i>V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. s. ř.), písemné vyhotovení rozsudku obsahuje zkrácenou verzi odůvodnění.</i> 1. Předmětem řízení jsou žalovaným nezaplacené televizní poplatky za měsíce únor 2019 - září 2019 v celkové výši [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum]. 2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. 3. Soud v řízení dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalovaný se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence v měsíci březnu 2011, dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužných poplatků v celkové výši [částka] za období únor 2019 - září 2019 spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení do 15 dnů od obdržení výzvy, dále byl žalovaný vyzván k úhradě uvedené částky dopisem žalobkyně ze dne [datum] a [datum]. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z listinných důkazů žalobkyně, neboť žalovaný byl v řízení procesně nečinný. 4. Po právním hodnocení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do jistiny i požadovaných úroků z prodlení. Nárok žalobkyně vyplývá ze zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších právních předpisů. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se přihlásil v březnu 2011 do evidence poplatníků televizních poplatků, na základě čehož mu vznikla povinnost zaplatit televizní poplatky, a to ve výši [částka] v předmětném období (březen 2019 - září 2019), přičemž za měsíc březen 2019 žalobkyně požaduje pouze částku [částka], patrně kvůli částečné úhradě žalovaným. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by žalobkyni cokoliv z žalované částky na dlužné televizní poplatky v daném období zaplatil, žalobkyně dále prokázala, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení dlužné částky, jak vyžaduje ustanovení § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Soud proto žalovaného zavázal zaplatit televizní poplatky v celkové výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, který žalobkyně kapitalizovala částkou ve výši [částka] ke dni sepsání žaloby, což odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaného. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., zejména však soud poukazuje na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3344/2012 ze dne [datum], který uzavřel, že náklady vynaložené žalobkyní za zastupování advokátem v řízení o zaplacení dlužných televizních poplatků (kdy jde o prosté vymáhání zákonem stanovených televizních poplatků) přestavují náklady nikoliv potřebné k účelnému uplatňování práva žalobkyně. Za náklady potřebné k účelnému uplatnění práva žalobkyně lze tedy počítat pouze zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], proto soud ve výroku ad II. procesně neúspěšného žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit procesně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení pouze částku [částka] Náklady řízení soud zavázal žalovaného zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Lhůta k plnění byla určena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů, když pro delší lhůtu, příp. pro plnění ve splátkách, soud neshledal žádný důvod.