59 C 192/2021-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 16. 4. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 1. 1. 2021 mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], jako původním věřitelem a postupitelem, a společností [právnická osoba], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel prostřednictvím sítě internet se žalovaným dne 21. 9. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta peněžitá půjčka ve výši 3 000 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], která měla být splacena nejpozději dne 5. 12. 2016. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce jsou rovněž Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný však do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené půjčky (poskytnuté jistiny) ve výši 3 000 Kč. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Žalovaný na dlužnou částku ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto soud usnesením elektronický platební rozkaz zrušil. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 4. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru a závěru o skutkovém stavu. 5. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud vzal za prokázáno, že žalobkyně ve formuláři uvádí podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru ve výši 3 000 Kč. 6. Ze Smlouvy o úvěru soud vzal za prokázáno, že žalovaný uzavřel dne 21. 9. 2016 se spol. [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru prostřednictvím elektronické komunikace. Ve smlouvě o úvěru jsou uváděny údaje o žalovaném, jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, bydliště [ulice a číslo], [PSČ] [obec], číslo bankovního účtu. 7. Z výpisu z účtu ze dne 21. 9. 2016 soud vzal za prokázáno, že na účet žalovaného byla zaplacena částka 3 000 Kč z uzavřené úvěrové smlouvy. 8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 1. 1. 2021 a z přílohy soud vzal za prokázáno, že společnost [právnická osoba], postoupila pohledávku i za žalovaným společnosti [právnická osoba], [IČO]. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 a z poštovního podacího archu soud vzal za prokázáno, že společnost [právnická osoba], oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni s uvedením, že ke dni postoupení pohledávky činil dluh částku ve výši 3 000 Kč. Tato společnost vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky do 10 dnů od doručení. 10. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 2. 2021 soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 11 815,36 Kč (částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 5 281,36 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 6 534 Kč). Tato výzva byla odeslána žalovanému podle poštovního podacího archu dne 2. 2. 2020 na adresu uváděnou žalovaným v úvěrové smlouvě. 11. Soud dospěl k tomuto právnímu závěru. 12. Soud věc posoudil dle § [číslo], § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. Žalobkyně neprokázala, že zkoumala jakýmkoliv způsobem blíže schopnost žalovaného úvěr splácet, a sjednaný poplatek je v rozporu s dobrými mravy, proto úvěrová smlouva je neplatná. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný na svůj závazek neuhradil ničeho. Žalobkyně má právo pouze na bezdůvodné obohacení a vzhledem k jejímu tvrzení, když prokazatelně byla pohledávka z úvěrové smlouvy postoupena žalobkyni a žalovaný úvěr ve výši 3 000 Kč obdržel na svůj bankovní účet, proto žalobkyně má právo jen na zůstatek jistiny ve výši 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 6. 12. 2016 do zaplacení, kterou nárokuje. 13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí náleží náhrada nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Soud přiznal žalobkyni zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměnu advokáta dle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 1 000 Kč za každý úkon právní služby, příprava a převzetí věci, sepis žaloby a za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, a dle § 13 citované vyhlášky režijní paušál po 300 Kč za každý úkon právní služby. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. soud přiznal DPH 21 % z odměny a z režijního paušálu, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH. 14. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný zaplatí žalobkyni náklady řízení ve výši 5 119 Kč k rukám zástupce žalobkyně. Soud neshledal podmínky pro rozhodnutí o nákladech řízení dle § 150 o. s. ř. 15. K plnění soud zavázal žalovaného v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud nezjistil žádné důvody pro prodloužení lhůty k plnění.