62 C 123/2021-31 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce si dne 26. 3. 2021 podal u soudu žalobu, kterou se domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému. Své podání odůvodnil tím, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 3. 2014 byl zavázán platit na tehdy nezletilého žalovaného [celé jméno žalovaného] s účinností od 1. 12. 2013 částku 3 000 Kč měsíčně. Žalobci již od 16 let syna není známo, zda se připravuje studiem na výkon povolání, či je evidován jako uchazeč o zaměstnání. Podle ochoty žalovaného informovat žalobce o tom, zda a jak studuje, usuzuje žalobce, že žalovaný již není studentem žádné školy, a studium bylo ukončeno pro jeho neprospěch. Žalovaný s žalobcem nekomunikuje, nereaguje na jeho výzvy k předložení informací o studiu – potvrzení, vysvědčení a podobně. Matka žalovaného mu jen sdělí, ať neplatí výživné podle rozsudku, avšak žalobce se jen na toto vyjádření matky spolehnout nemůže. Nicméně se rozhodl od března 2021 zastavit placení výživného. Z výše uvedených důvodů má žalobce za to, že jeho syn nikterak se nepřipravuje na budoucí povolání, neusiluje o získání práce, když je mu poskytováno výživné. Žalobce je toho názoru, že žalovaný je již schopen se sám živit, a jeho vyživovací povinnost k němu proto zanikla. U jednání žalobce upřesnil, že požaduje, aby vyživovací povinnost byla zrušena k 1. 3. 2021, když již v podstatě půl roku předtím do školy řádně nechodil, a k tomuto u jednání doložil záznam o neomluvené absenci v době od 2. 9. do 19. 11. 2021, a rovněž výzvu školy k okamžitému zdůvodnění nepřítomnosti ve vyučování. Na takto upraveném návrhu žalobce u jednání setrval. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odstavec 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného, který ač měl předvolání k jednání řádně doručeno, se bez omluvy nedostavil. 4. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z těchto důkazů: z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 3. 2014, spisové značky [spisová značka], z něhož bylo prokázáno, že vyživovací povinnost žalobce k žalovanému byla naposledy upravena tak, že vyživovací povinnost byla s účinností od 1. 12. 2013 snížena z částky 8 000 Kč měsíčně na částku 3 000 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci 25. 3. 2014. Ze zprávy [název školy] [anonymizována tři slova] ze dne 27. 9. 2021 bylo prokázáno, že žalovaný je žákem 2. ročníku tříletého učebního oboru strojník-mechanik (zámečník), a na této škole studuje od 1. 9. 2019, přičemž v školním roce 2019 2020 nastoupil do oboru mechanik - opravář motorových vozidel, a i když na konci školního roku prospěl, požádal o změnu oboru na obor obráběč kovů. Ve školním roce 2020 2021 po většinu roku probíhala distanční výuka, do které se nezapojoval, úkoly neplnil, a proto neprospěl. Podal si žádost o opakování 2. ročníku a změnu oboru na obor strojní mechanik, což mu bylo schváleno. Žalovaný v 1. pololetí školního roku 2019 2020 neprospěl, ve 2. pololetí prospěl, v 1. pololetí měl absenci 209 hodin, z toho 45 neomluvených, v 2. pololetí 20 hodin, a z toho 0 neomluvených. Ve 2. ročníku v 1. pololetí neprospěl a v 2. pololetí rovněž neprospěl, přičemž v 1. pololetí měl absenci 242 hodiny, z toho 238 neomluvených, a v 2. pololetí 249 hodin, z toho 245 neomluvených. V současném školním roce od 1. září 2021 ke dni podání zprávy, tj. k 27. 9. 2021 vykazovala jeho absence 62 hodin. Z přehledu neomluvené absence za období od 1. 9. 2021 do 19. 11. 2021 bylo prokázáno, že neomluvená absence žalovaného na této škole vykazovala k 19. 11. 2021 287 hodin. Z výzvy k okamžitému zdůvodnění nepřítomnosti ve vyučování ze dne 23. 11. 2021 bylo prokázáno, že ředitelka školy vyzvala žalovaného v souladu se školským zákonem k neprodlenému doložení důvodu nepřítomnosti ve vyučování, a to od 25. 10. 2021 s tím, že pokud do 10 dnů od doručení výzvy nenastoupí do výuky nebo písemně nedoloží důvod nepřítomnosti, bude toto jeho jednání posuzováno jako zanechání studia. Posledním dnem výše uvedené lhůty přestává být žákem [název školy] [anonymizována tři slova]. Z dopisu žalobce, adresovaného žalovanému ze dne 24. 2. 2021 bylo prokázáno, že tímto mj. žalobce žádá, aby žalovaný doložil potvrzení o studiu do 7 dnů od obdržení dopisu prostřednictvím pošty. 5. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že žalobci byla vůči tehdy nezletilému žalovanému naposledy upravena vyživovací povinnost rozsudkem z 3. 3. 2014 a to tak, že byla tato snížena od 1. 12. 2013 na částku 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný po ukončení základní školy nastoupil od 1. 9. 2019 ke studiu na [název školy] [anonymizována tři slova], nejprve v oboru mechanik - opravář motorových vozidel, přičemž v 1. pololetí neprospěl, a v 2. pololetí prospěl a požádal si o změnu učebního oboru na obráběče kovů, přičemž ve školním roce 2020 2021 probíhala podstatnou část školního roku distanční výuka, do které se však žalovaný nezapojoval, neplnil úkoly, měl vysokou neomluvenou absenci a v obou pololetích neprospěl. Na konci školního roku požádal pro následující školní rok 2021 /2022 o opakování 2. ročníku a další změnu učebního oboru na strojní mechanik, což mu bylo povoleno. Avšak i v tomto školním roce se výuky neúčastní, když k 19. 11. 2021 vykazuje jeho neomluvená absence 287 hodin. Byl proto vyzván ředitelkou školy, aby zdůvodnil tuto svou vysokou absenci ve vyučování a nastoupil do výuky s tím, že pokud tak neučiní, bude se jednat v jeho případě o zanechání studia, a přestane být žákem [název školy] [anonymizována tři slova]. Žalobce si svou vyživovací povinnost, stanovenou mu rozsudkem plnil do února 2021. Od března tuto nehradí, když žalovaného vyzval, aby mu do konce února 2021 předložil doklad o studiu, což neučinil. 6. Podle ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku - Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 7. Podle § 911 občanského zákoníku - Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 8. Podle § 163 o.s.ř. - Rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách, je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. 9. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V daném případě se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému od 1. 3. 2021, když tato vyživovací povinnost zanikla, neboť žalovaný nabyl schopnosti sám se živit, protože bezdůvodně zanechal studia. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému byla naposledy upravena rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 3. 2014, a to na částku 3 000 Kč měsíčně od 1. 12. 2013. Žalobce si tuto svou vyživovací povinnost řádně plnil do února 2021, když žalovaný s žalobcem nekomunikoval, a nepředložil mu, či jinak neprokázal, že řádně nadále studuje. V případě žalovaného se jedná o osobou dospělou, a podle ustálené judikatury ústavního soudu se při posuzování trvání vyživovací povinnosti rodičů ke zletilým dětem, na rozdíl od nezletilých dětí, předpokládá, že tyto zletilé děti budou vyvíjet přiměřené úsilí, směřující k tomu, aby se uživily samy, pokud se ovšem nevyskytnou okolnosti, které tomu zcela či částečně brání. Jedním z těchto důvodů je zdravotní stav dítěte, které mu nedovoluje se samo živit, to znamená závažné onemocnění, které mu v tomto brání, anebo řádné studium, kterým se zletilé dítě připravuje na své budoucí povolání. Žalovaný však žádnou z těchto podmínek nesplňuje, neboť řádně nestuduje, když ze zpráv školy vyplývá, že od loňského školního roku 2020 2021 do školy řádně nechodí, a v době distanční výuky se do této nezapojoval, úkoly neplnil, a z tohoto důvodu neprospěl. Požádal sice o opakování 2. ročníku a změnil studijní obor, avšak ani od září 2021, tzn., ve školním roce 2021 /2022 se jeho postoj ke studiu žádným způsobem nezměnil, když za dobu od září do poloviny listopadu 2021 má nadále vysokou neomluvenou absenci, přes 280 hodin, což znamená, že do školy v podstatě nedochází. Byl proto školou vyzván, aby tuto svou vysokou absenci omluvil, případně se dostavoval na výuku s tím, že pokud tak neučiní, bude se jednat v tomto případě o zanechání studia a přestane být žákem této střední školy. Podle soudu tak žalovaný již nadále nesplňuje podmínku řádné přípravy na své budoucí povolání studiem, proto mu nenáleží výživné, to znamená, že vyživovací povinnost žalobce k žalovanému tímto skončila. Pokud se žalobce domáhal ukončení této vyživovací povinnosti k 1. 3. 2021, pak soud s ohledem na obsah zpráv školy dovozuje, že žalovaný řádně nestuduje, o tuto studium zájem neprojevuje, což stvrzuje svým přístupem ke vzdělávání. Za této situace je na místě vyživovací povinnost, tak jak byla žalobci k žalovanému stanovena zrušit, a to od 1. 3. 2021, když k tomuto datu žalovaný řádně nestudoval. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že žalovaný tak již nabyl schopnosti sám se živit, a proto vyživovací povinnost k 1. 3. 2021 zrušil. 10