63 C 366/2021-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 48 333 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil svou žalobu tím, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] v domě [adresa], č. or. [anonymizováno], na ulici [ulice] v [obec] [část obce], na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] a [datum] a dohody o změně nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem jakožto pronajímatelem a žalovaným jakožto nájemcem byl sjednán nájem předmětného bytu na dobu určitou, a to od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. Jelikož žalovaný hrubě porušoval své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zaslal mu žalobce dne [datum] výzvu k zaplacení dlužného nájemného a nákladů na služby, která byla žalovanému doručena uložením na poště. Dne [datum] byla žalovanému zaslána výpověď z nájmu bytu, která mu byla doručena uložením na poště. Doručením této výpovědi nájem zanikl a žalovaný měl povinnost předmětný byt do 1 měsíce vrátit. Dne [datum] byla žalovanému zaslána výzva k předání bytu, která byla doručení uložením na poště. I přes zánik nájemního vztahu a práva k užívání najatého bytu však žalovaný v bytě setrval a tento odmítl opustit a byt předat pronajímateli, rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného předmětný byt vyklidit, tento rozsudek nabyl právní moc dne [datum]. Dne [datum] byl předmětný byt převzat bytovou techničkou. Po skončení nájemního poměru žalovaný tedy nadále předmětný byt užíval a za užívání bytu neplatil. Vzhledem k tomu, že nájemní poměr skončil a žalovaný i nadále předmětný byt užíval a ničeho za toto užívání neplatil za období [datum] – [datum], má pronajímatel dle ust. § 2295 o. z. právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného. Celkem výše náhrady za ujednané nájemné za zmiňované období činí částku 18 839 Kč. Na nákladech na dodávku služeb spojených s užíváním bytu za r. [rok] vyúčtoval žalobce dne [datum] nedoplatek, a to v celkové výši 9 006 Kč. Vyúčtování bylo žalovanému doručeno dne [datum], splatnost vyúčtování byla [datum]. Žalobce rovněž dne [datum] vyúčtoval žalovanému náklady na dodávku služeb spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum], a to v celkové výši 20 488 Kč. Vyúčtování bylo žalovanému doručeno dne [datum], splatnost vyúčtování byla [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum], [list vlastnictví], k. ú. [část obce], nájemní smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným ze dne [datum], evidenčním listem ze dne [datum], nájemní smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným ze dne [datum], evidenčním listem ze dne [datum], oznámením o změně nájemného ze dne [datum], dohodou o změně nájemní smlouvy ze dne [datum], oznámením o změně nájemného ze dne [datum] a rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vzal soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] v domě [adresa], č. or. 2a, na ulici [ulice] v [obec] [část obce], na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] a ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným jako nájemcem byl sjednán nájem předmětného bytu na dobu určitou, a to od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], žalovaný v bytě setrval a tento odmítl opustit a byt předat, rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného předmětný byt vyklidit. Evidenčním listem ze dne [datum] a oznámením o změně nájemného ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že měsíční výše nájmu byla stanovena na částku ve výši 5 233 Kč, kdy za období za období [datum] – [datum] výše náhrady za ujednané nájemné činila celkem částku 18 839 Kč (3x 5 233 Kč a poměrná část do dne [datum] ve výši 3 140 Kč). Vyúčtováním služeb za rok 2019 ze dne [datum] a vyúčtováním služeb za rok 2020 ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaný dluží žalobci nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 9 006 Kč, který se stal splatným dne [datum] a nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 20 488 Kč, který se stal splatným dne [datum]. Výzvou k zaplacení ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. 4. Soud provedené dokazování již dále nedoplňoval, když měl dostatek podkladů pro své rozhodnutí a účastníci ostatně ani doplnění dokazování nenavrhovali. 5. Dle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Dle ust. § 2295 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 7. Dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. S ohledem na shora provedené dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo předně prokázáno, že žalovaný uzavřel se žalobcem nájemní smlouvu dle ust. § 2201 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o. z., na základě které užíval žalovaný jako nájemce byt [číslo] v domě [adresa], č. or. [anonymizováno], na ulici [ulice] v [obec] [část obce], nájemní vztah mezi žalobcem a žalovaným trval do [datum], kdy nájem zanikl z důvodů výpovědi ze strany žalobce, žalovaný v bytě setrval a tento odmítl opustit a byt předat, rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného předmětný byt vyklidit. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný nezaplatil žalobci jednak za období [datum] – [datum] náhradu za ujednané nájemné ve výši (3x 5 233 Kč a poměrná část do dne [datum] ve výši 3 140 Kč), jednak nedoplatek z vyúčtování služeb za rok [rok] ve výši 9 006 Kč, který se stal splatným dne [datum], a nedoplatek z vyúčtování služeb za rok [rok] ve výši 20 488 Kč, který se stal splatným dne [datum], tj. celkem žalovaný dluží žalobci částku 48 333 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci žalovanou částku, a jelikož se žalovaný dostal se zaplacením dlužné částky do prodlení, rozhodl soud zároveň o jeho povinnosti zaplatit žalobci úrok z prodlení z dlužných částek stanovený dle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byl v řízení plně úspěšný žalobce, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 417 Kč a dvou paušálních náhrad po 300 Kč (výzva k plnění, žaloba) dle ust. § 2 odst. 3 ve spojení s ust. § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku 3 017 Kč.