64 C 25/2021-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svým návrhem došlým soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu § 25 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“), a držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona. Zaměstnanci společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne [datum] kontrolou [číslo] zjištěno, že v odběrném místě na adrese [adresa], dochází k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona, následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. Ke dni [datum] byla ukončena smlouva na dodávku elektřiny do uvedeného odběrného místa, byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru, z důvodu znepřístupnění odběrného místa však k demontáži nemohlo dojít. Pokračováním odběru bez platné smlouvy tak došlo k neoprávněnému odběru elektřiny dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Ke dni ukončení smlouvy byl stav elektroměru VT [číslo] kWh, NT [číslo] kWh. Dne [datum] byl pak zajištěn elektroměr se stavem VT [číslo] kWh, NT [číslo] kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem stavů při ukončení smlouvy a demontáži elektroměru, tj. [číslo] kWh. Výpočet škody byl proveden vynásobením množství neoprávněně odebrané elektřiny a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovených pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši [částka]. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši [částka], plateb za příkon ve výši [částka] a nákladů na zjišťování a odstranění neoprávněného odběru ve výši [částka]. Žalobkyně vystavila žalovanému dne [datum] fakturu [číslo] se splatností dne [datum] na částku [částka]. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku ze dne [datum] a předžalobní upomínku ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal a rozhodl bez nařízení jednání a současně ho poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy nevyjádří, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání nesouhlasí, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože žalobkyně s rozhodnutím bez jednání již dříve souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízeného jednání. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: - z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum], že na odběrném místě [číslo] na adrese [adresa], byl zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny, neboť z důvodu ukončení smlouvy na dodávku elektřiny měl být demontován elektroměr, k čemuž nedošlo kvůli nezpřístupnění odběrového místa, bylo pokračováno v odběru elektřiny bez platné smlouvy, došlo k demontáži elektroměru se stavem VT [číslo] kWh, NT [číslo] kWh a dne [datum] byla přerušena dodávka elektřiny do odběrového místa, - z oznámení o výsledku kontroly na odběrném místě ze dne [datum], že na odběrném místě [číslo] byl zjištěn bezesmluvní odběr, čímž došlo k neoprávněnému odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 energetického zákona, byl demontován elektroměr se stavem T1 [číslo] kWh, T2 [číslo] kWh, - z výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ze dne [datum], že byla vypočtena náhrada škody v částce [částka], platby za příkon v částce [částka] a náklady na zjišťování a odstranění neoprávněného odběru v celkové částce [částka], celková náhrada za neoprávněný odběr činí [částka], - z čestného prohlášení ze dne [datum], že částka [částka] představuje prokazatelné nezbytně nutné vynaložené náklady na zjištění neoprávněného odběru a byla žalobkyní uhrazena ke dni [datum], - z přípisu ze dne [datum], že žalovanému bylo oznámeno zjištění o neoprávněném odběru do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa], oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum], - z faktury ze dne [datum] [číslo] včetně doručenky, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému k zaplacení částku [částka] se splatností dne [datum], faktura byla žalovanému odeslána dne [datum], - z upomínky ze dne [datum], že žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu platby za neoprávněný odběr v částce [částka] do [datum], - z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka], upomínka byla žalovanému odeslána dne [datum]. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] byl na základě kontroly odběrného místa [číslo] na adrese [adresa], zjištěn neoprávněný odběr elektřiny z důvodu bezesmluvního odběru elektřiny žalovaným. Došlo k demontáži elektroměru se stavem VT [číslo] kWh, NT [číslo] kWh a byla přerušena dodávka elektřiny do odběrového místa. Žalovanému byl oznámen neoprávněný odběr a vypočítána náhrada škody v celkové výši [částka]. Fakturou ze dne [datum] [číslo] žalobkyně vyúčtovala žalovanému k úhradě částku [částka] se splatností [datum]. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně upomenut k úhradě dlužné částky. 6. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně dle § 51 energetického zákona, podle něhož je neoprávněným odběrem elektřiny odběr bez právního důvodu a osoba, která neoprávněně odebírala elektřinu, je povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu vychází z § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na náhradu škody je zcela důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný neoprávněným odběrem elektřiny způsobil žalobkyni škodu ve výši žalované částky, kdy žalovaný současně netvrdil ani neprokázal, že by z žalované částky cokoliv žalobkyni zaplatil, a zůstal v řízení zcela nečinný. Soud proto žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni žalovanou částku [částka]. Žalovaný se nezaplacením dlužné částky ve lhůtě splatnosti dostal dnem následujícím po splatnosti do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, žalobkyni tak vůči němu vznikl v souladu § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení. S ohledem na tuto skutečnost soud žalobě vyhověl i co do požadovaného příslušenství, neboť požadovaná výše úroků z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla v řízení plně úspěšná žalobkyně, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tuto částku představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dvě paušální náhrady po [částka] (výzva k plnění, žaloba) dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 8. Žalovaný byl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.