18 C 88/2022-86 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 131 934,49 Kč s příslušenstvím v podobě smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 88 000 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatky formou 72 pravidelných měsíčních splátek po 2 559 Kč. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si v úvěrové smlouvě sjednali úrok z úvěru ve výši 28,40 % ročně. Žalovaný se však v průběhu trvání úvěrové smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru a neplnil řádně a včas své závazky z úvěrové smlouvy, čímž podstatně porušil ustanovení úvěrové smlouvy. Na základě tohoto porušení ze strany žalovaného předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy k [datum]. Žalovaný byl ze strany předchůdkyně žalobkyně opakovaně písemně vyzýván k úhradě dlužné částky po ukončení úvěrové smlouvy, a to na základě zaslaného výsledného vyúčtování ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy s veškerým příslušenstvím byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 96 953,61 Kč představující jistinu a dále částky ve výši 32 338 Kč představující poplatky, částky ve výši 2 642,88 Kč představující smluvní pokutu. Žalobkyní požadované příslušenství pak představuje smluvní úrok ve výši 28,40 % ročně z částky 96 953,61 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 129 291,61 Kč od [datum] do zaplacení. Pokud by soud dospěl k závěru, že žalovaný nebyl schopen platně uzavřít úvěrovou smlouvu, tak žalobkyně uvedla, že má nárok na vrácení bezdůvodného obohacení spočívajícího v poskytnutém plnění ze strany předchůdkyně žalobkyně ve výši vyčerpaného a nevráceného úvěru. K námitce promlčení vznesené žalovaným žalobkyně uvedla, že nárok není promlčen, a to s ohledem na částečné platby žalovaného, které byly předchůdkyni žalobkyně uhrazeny. 2. Podáním doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 28,40 % ročně z částky 96 953,61 Kč od [datum] do [datum] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 129 291,61 Kč od [datum] do [datum]. Soud v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 4. 2022, č. j. 18 C 88/2022-59 v souladu s ust. § 96 odst. 2, 3 o. s. ř. zastavil. Po učinění tohoto dispozičního úkonu žalobkyně spočívajícího v částečném zpětvzetí žaloby zůstal předmětem řízení nárok žalobkyně na zaplacení částky 131 934,49 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 129 291,61 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 28,40 % ročně z částky 96 953,61 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaný prostřednictvím opatrovníka k věci uvedl, že u něj po srážce s automobilem dne [datum] došlo ke zhoršení fyzického i psychického zdravotního stavu. Vzhledem k rozvoji organického psychosyndromu došlo k těžkému úbytku paměťových schopností a žalovaný byl k [datum] uznán invalidním v III. stupni bez nároku na výplatu invalidního důchodu. Proti žalovanému bylo zahájeno také trestní stíhání ve věci přečinu úvěrového podvodu dle ust. § 211 odst. 1, odst. 4, trestního zákoníku, přičemž Okresní státní zastupitelství v Ostravě dne [datum] trestní stíhání zastavilo, a to z důvodu narušení psychického stavu, kdy žalovaný nebyl schopen aktivní účasti na trestním řízení a nebyl schopen se adekvátně hájit a chápat smysl trestního řízení. Žalovaný je osobou dlouhodobě vedenou na Úřadu práce České republiky. V době od [datum] do [datum] byl veden jako uchazeč o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Následně byl žalovaný uznán invalidním. Žalovaný je od dubna 2013 do současnosti příjemcem dávek pomoci v hmotné nouzi. Žalovaný byl dlouhodobě hospitalizován v Psychiatrické nemocnici v [obec], a to od roku 2014 do [datum], kdy byl umístěn do Domu pokojného stáří ve [obec]. Žalovaný nemá žádný majetek. Vlastní pouze věci osobní potřeby a jediné příjmy žalovaného tvoří dávky pomoci v hmotné nouzi. V době, kdy mělo být žalovanému doručováno oznámení o postoupení pohledávky v březnu 2019, byl žalovaný hospitalizován v Psychiatrické nemocnici v [obec]. Žalovanému ani jeho opatrovníkovi nebylo oznámení o postoupení pohledávky doručeno. V době doručování předžalobní výzvy byl žalovaný hospitalizován ve Sdruženém zdravotnickém zařízení [obec], oddělení ošetřovatelské péče [obec]. Žalovanému ani jeho opatrovníkovi nebyl žádný doporučený dopis obsahující předžalobní výzvu doručen. Žalovaný dále namítal, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru nebyla řádně zkoumána jeho úvěruschopnost. Jak žalovaný uvedl již výše, v době poskytnutí spotřebitelského úvěru byl dlouhodobě nezaměstnaný, přičemž jeho jediným příjmem byly dávky pomoci v hmotné nouzi. Žalovaný ani nebydlel v družstevním bytě, jak je uvedeno v předmětné úvěrové smlouvě. Od roku 2009 byl žalovaný osobou bez přístřeší. V této souvislosti žalovaný namítal absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru pro porušení povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Z listin předložených žalobkyní není vůbec zřejmé, zda žalovaný skutečně obdržel částku 88 000 Kč. Nakonec žalovaný vznesl proti nárokům žalobkyně námitku promlčení. 4. Soud provedl účastníky navržené listinné důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům. 5. Z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 1. 2020, č. j. 0 P 978/2016-156, soud zjistil, že žalovaný [celé jméno žalovaného] byl omezen ve svéprávnosti na dobu pěti let od právní moci tohoto rozhodnutí tak, že není schopen činit žádná právní jednání s výjimkou práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Opatrovníkem žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo jmenováno statutární město Ostrava – Úřad městského obvodu [část obce], který je oprávněn a povinen zastupovat žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] omezeného ve svéprávnosti ve všech právních jednáních, s výjimkou práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 6. 2016, č. j. 0 Nc 313/2014-81, byl posuzovaný omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý samostatně právně jednat, vyjma běžných záležitostí každodenního života. Stálým opatrovníkem posuzovaného bylo jmenováno statutární město Ostrava – Úřad městského obvodu [část obce]. K omezení svéprávnosti posuzovaného došlo s ohledem na skutečnost, že trpí závažnou duševní poruchou, a to demencí, projevující se ztrátou racionálního uvažování s výrazným defektem kognitivních a exekutivních funkcí. Tato duševní porucha je trvalého rázu a nelze předpokládat zlepšení stavu či uzdravení. Posuzovaný již v té době nebyl schopen činit žádná právní jednání a samostatně za sebe jednat, aniž by si tímto jednáním nezpůsobil újmu. Posuzovaný v důsledku zjištěné duševní poruchy není schopen posuzovat smysl svého jednání, nakládat s finančními prostředky či s majetkem, nezná hodnotu peněz, není schopen pořizovat pro případ smrti, orientovat se ve společnosti a právně jednat ani v běžných záležitostech každodenního života. Posuzovaný je osobou bez přístřeší. Od roku 2014 je posuzovaný umístěn převážně v Psychiatrické nemocnici [obec], přechodně v LDN [obec], přičemž není schopen si sám zajistit běžné záležitosti běžného života a není schopen se o sebe postarat. Posuzovaný potřebuje nápomoc a dohled ve všech oblastech svého života. Posuzovaný má dluhy, přičemž jejich výše s ohledem na značný počet osob věřitelů se doposud nepodařilo zjistit. Příjem posuzovaného byl tvořen příspěvkem na živobytí ve výši 3 410 Kč měsíčně. Jiné příjmy posuzovaný neměl. 6. Z usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 22. 6. 2017, sp. zn. 6 ZT 142/2014, soud zjistil, že trestní stíhání obviněného [jméno] [celé jméno žalovaného] pro skutek právně kvalifikovaný jako přečin úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 4, trestního zákoníku, jehož se měl žalovaný dopustit tím, že dne [datum] v [obec] – [část obce], na ulici [ulice a číslo], v provozovně dealera v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch uzavřel prostřednictvím obchodního partnera [právnická osoba] pana [jméno] [příjmení], [IČO], návrh smlouvy o úvěru, který byl dne [datum] ze strany [právnická osoba] schválen a téhož dne uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] kdy předmětem úvěru bylo poskytnutí finanční částky ve výši 88 000 Kč určené na koupi vozidla tov. zn. Škoda Fabia Combi [číslo] 16V Elegance, [VIN kód], kdy cena vozidla činila 98 000 Kč včetně doplňků, přičemž při uzavře